Magický hlas rebelky

https://www.youtube.com/watch?v=lzgNnosZU7w (teď nemyslím Martu Chadimovou ve videu, ale Kubišovou). A kdo neví, že Marta byla zpěvačka, dealerka psů z útulků a že byla tak trochu rebelka, jako by nebyl Čechem jako poleno. No, a aby jste se stali zmiňovanými Čechy jako poleny, měli byste si o ní něco zjistit. Ať už třeba formou tohoto dokumentu. Natočit dokument pro nezasvěcené (a těch je asi dost), je tedy dobrý nápad. Bohužel zpracování tohoto dokumentu není zas až tak famózní, jak jsem si původně myslel (úspěch na MFF KV) a rovná se nějakému klasickému biografickému televiznímu dokumentu. Někdo si možná řekne ,,Vždyť to bylo hezký!" Bylo. Ale zase nic extra. Story lítá sem tam, nikde žádná chronologie. Z dokumentu jsem nezískal tolik důležitých informací, kolik bych si představoval. Zato vím, jak Martě leze do řiti neheterosexuální Fero Fenič. Takhle jsem si to úplně nepředstavoval. Pro srovnání: Dokument Věra 68 od stejné autorky, byl mnohem lépe provedený. 65% (18.11.2014)

Není to tak silné jako portrét paní Čáslavské, protože tomu chybí drama. Marta Kubišová je vylíčena jako ryzí diamant, který ovšem při vší skromnosti přistupoval k událostem ve stylu „zakázali mi zpívat, tak jsem prostě nezpívala, o nic nešlo... pak jsem zase mohla zpívat, a jelikož jsem si tím mohla slušně vydělat, tak jsem do toho šla“. Tedy žádná umělecká potřeba vyjádřit se, ale ryzí pragmatismus. Stejné záběry ze srpna 68 jsem viděl už několikrát, takže tentokrát přinejlepším za 70%, z větší části za hudbu, dobové klipy a vyjádření hudebních odborníků. (22.07.2014)

Hned v prvních vteřinách na vás bez varování vypálí jedna z mnoha úžasných písní a teprve následně se objevují úvodní titulky. Uhrančivě krásná a odvážná žena s magickým hlasem. Něco málo jsem samozřejmě o Martě Kubišové věděl, ale takhle komplexní obraz o jejím profesním a soukromém životě jsem neměl. Při každé písní, která v dokumentu zazněla jsem prožíval mrazení po těle. Olga Sommerová poskládala svůj snímek naprosto dokonale. Nikde bych nepřidával ani neubíral. Osobní zpověď Marty Kubišové působila velmi přirozeně. Úžasně roztomilá byla například scéna, ve které se Martě Kubišové nepodařilo předat dárek Alexandru Dubčekovi úplně podle svých představ. První festivalový film, kterému jsem udělil plný počet v hodnocení. MFF KV. (09.07.2014)

Mottem naší doby se stalo: „Následuj své sny.“ V případě Marty Kubišové by se ale následování tohoto hesla muselo propojit s „ale musíš ohnout páteř“. A to nikdy neudělala. Když podobné příběhy sledujete, znáte už jejich šťastný konec – je ovšem klíčové si uvědomit, že tihle lidé konec svého příběhu neznali, a tak se jejich volba často pojila s rozhodnutím pro celý život. A přesto necouvli. Jak už je u Olgy Sommerové zvykem nechává promlouvat zejména hlavního protagonistu a nevyrušuje zbytečnými manýry, pouze dobře klade otázky a intuitivně rozplétá nitky lidského osudu dalšího hrdiny, který se za hrdinu sám nepovažuje. „Zpívání mě lákalo ze všeho nejméně,“ říká Marta Kubišová v jednom okamžiku neafektovaným hlasem. Byla rebelka nejen vůči komunistickému režimu, ale také vůči sebelítosti nebo kritice lidí kolem, kteří udělali opačnou volbu než ona. A i když možná neprožila dvacet let ve stínu nesmírné popularity a komunisti zařízli její kariéru ve fázi strmého letu vzhůru, žila svůj (obyčejný) život. A nelitovala jednoho jediného okamžiku. Což je inspirace pro nás pro všechny. (07.02.2022)

To sa to točí životopisný dokument, keď sa dá preložiť dobrou hudbou s klipmi a život rebelky priniesol toľko dramatických momentov, že by to vydalo aj na seriál. Otázkou tvorcov tak asi bolo, čo ešte použiť, čo zostrihať, koľko z ktorej pesničky je ešte prijateľné, a podobne, aby sa dodržalo celkové trvanie. Podarilo sa im to takmer dokonale. (17.11.2014)