Reklama

Reklama

Kmen

  • Ukrajina Plemja (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Hluchoněmý teenager Sergey nastoupí do specializované internátní školy. Aby zde „přežil", stává se členem divoké organizace, tzv. kmene. Postupně se sžívá s místním prostředím a přizpůsobuje se jeho režimu. Náhodný sex s jednou z kmenových konkubín však přeroste v lásku a Sergey tak proti své vůli musí porušit všechna nepsaná pravidla společenské hierarchie kmene. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (92)

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Hodně syrové drama o smutné lásce v ukrajinském pasťáku má silný potenciál. Ten je jistě podržen i tím, že ve filmu hrají hluchoněmí a nikdo v něm tedy nepromluví ani slovo. Což je výborný nápad, ale hned v úvodu konstatovat, že film nebude s titulky, neb je srozumitelný i beze slov (což je fakt), mě poněkud dostalo. Ne, asi bych nebyla filmovou fanynkou v éře němého filmu. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Be2Can '14 - Následující komentář bude spíše vrstvením myšlenek, postřehů a snad i dojmů vybízejících k další analýze než nějakým sevřeným a provázaným, strukturálně promyšleným textem. Kmen je totiž významově nesmírně bohatým a podnětným dílem s množstvím vjemů, jehož kadence dokáže diváka doslova uzemnit. A proč vlastně? Je to celkem jednoduché - dokáže se jednoznačně vymezit vůči zbytku (evropské) (umělecké) filmové produkce a to dost extrémním způsobem. Film s tímto od začátku jednoznačně kalkuluje, kdy říká "ve filmu se nemluvi, vystupují v něm hluchoněmí, kteří používají výhradně znakovou řeč a ta není vysvětlena žádnými informačními titulky." Tohle navádění diváka k vnímání jeho odlišnosti, k jinému způsobu komunikace a zprostředkování informací je až příliš účelové, ale je to také jediný, drobný zápor na jinak bezchybném díle. Divák tedy postavy vidí, slyší (film není němý), vnímá jejich gesta, ale nerozumí jim, resp. znakové řeči (pokud zobecníme, že divák není hluchotou postižený jedinec). Musí tedy interpretovat, rozpoznávat jednotlivé posunky, jejich expresivitu a jednotlivé situace, ve kterých se postavy nacházejí, aby pochopil, o čem se baví a co řeší. Snímek tímto postupem jako uměleckou volbou přináší nový, neotřelý způsob vyjádření, jakkoli je jeho příběh prostý. Ale k němu až za nějakou chvíli. [==] Film byl již poměrně mnohokrát častován jako radikální, realistický, syrový, autentický, apod. A možná právě pod nánosem těchto adjektiv jsou skryta skutečná pozitiva díla, který je tak trochu zkouškou divákovi trpělivosti a tolerance. A vlastně také o tom, jak je filmová řeč univerzálním jazykem. Kmen je bezesporu představitelem narace uměleckého filmu a tato očekávání bez debat naplňuje - expozice absentuje, o postavách a jejich minulosti nevíme nic, identifikace s nimi je přinejmenším obtížná, ne-li nemožná, motivace jsou často velmi nejasné, narace je nekomunikativní, spíše omezená, není redundantní. Přes všechny uvedené body je divák i s minimem informací schopen se v ději orientovat. Režisér totiž postavy zasazuje do situací/konfrontací, jejichž základní schémata (narativní, kontextová, kulturní) není složité rozpoznat, ačkoli chybí klasický dialog. Postavy navíc jednají nesmírně pudově, ostatně to bylo i záměrem (život v kmeni je o naplnění základních lidských potřeb). Vodítkem divákovi může být i umístění postav v záběru, držení těla, výraz tváře, expresivnost gest, atp. Tedy určitá fyzičnost, síla tělesného projevu, která se hluchově postiženému jeví jako zcela přirozená, ale nepostižený jedinec-divák to vnímá jako ozvláštňující prvek. Dalším nemalým pozitivem je nepochybně kamerová práce Valentina Vasjanoviče, jehož promyšlené steadicamové jízdy/statické záběry, samotná kompozice dlouhých záběrů a způsob rámování by zaslouzily analýzu na nemálo řádků a stran. [==] Nyní ještě konkrétně k příběhu. !SPOILER! Mladík Sergej přijíždí na internátní školu, kde se seznamuje s ostatními studenty, vyučujícími, především ale s pravidly a nepsanými zákony kmene, jehož součástí se krátce po příjezdu stává. Asimilace je poměrně rychlá a každodenní kmenová rutina se začíná stávat výhradní náplní Sergejova života. Sílící cit k jedné ze studentek vyvolá v Sergejovi ochranářské a majetnické pudy, následná revolta vůči svým druhům postupně přerůstá v otevřený konflikt, který vrcholí v samotném devastujícím závěru. Ten je mimo způsobu ztvárnění, jemuž dominuje až naturalistická brutalita, zajímavý i z jiného pohledu. Jednak mimo určité šokantnosti a wow efektu ve znepokojivém slova smyslu přináší závěr možnost uvědomit si, co vlastně znamená být hluchý, jinými slovy divák se přepne na jiný mod vnímání a je svědkem situace, kdy hlavní postava, jakkoli v tu chvíli psychicky labilní a nalomená, může nikým nerušena vejít do každého z pokojů, "v klidu" se rozhlédnout a rozmyslet, vzít noční stolek a jednoho mladíka po druhém jím zabít, aniž by si toho kdokoliv všiml. Postavy jsou v tu chvíli v nevědomé, pasivní roli a divák je sice v roli vševědoucího, ale tichého pozorovatele - my víme, že se postavě něco stane, ale ona sama to neví (protože neslyší) a nedokáže s tím nic udělat. Hluchotou nepostižený jedinec si tohle automaticky neuvědomí, dokud s tím není na plátně ve své nekompromisnosti přímo konfrontován. !KONEC SPOILERU! Zároveň závěr/konec přichází přesně ve chvíli, kdy přijít má. Film už nemá, co jiného by chtěl dodat, protože vlastně ani není co. Destrukce a totalni rozklad vztahu, jedince a jeho osobnosti, potažmo celé společnosti je završena a zbývá již jen agonie. Ta počala a trvá. Čistota Slabošpyckého výrazu a režijní jistota v jeho celovečerním debutu je omračující. Vpravdě znepokojivý, fyzicky nepříjemný a vskutku výjimečný divácký zážitek a prozatimní kinofilm roku 2014. P.S. Nikdy jsem nezažil po projekci takové ticho, jež by zároveň i něco vyjadřovalo, jako právě po Kmeni. () (méně) (více)

Reklama

Dadel 

všechny recenze uživatele

Drsné drama z tichého světa plného krutosti. Natočit film ve znakové řeči je skvělý fígl - zatímco u většiny filmů se nechám ukolébat žvaněním, tady jsem byl velice soustředěný na to, co se na plátně děje. Až na použitou řeč je to ale stejně jen běžný "festivalový" film s nulovým střihem v rámci scény (znouzectnost) a několikanásobně delšími scénami než je nutné (že se chovankyně prostituují na parkovišti pro kamiony by šlo ukázat v jedné minutě, režisérovi ale ani 10 minut nestačí, etc.). Těším se ale na dabovanou verzi:) (po tom, jak dopadl dabing filmu Babel bych se nedivil ničemu) ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Nutno podotknout, že Kmen je film autorsky radikální, ať už svou konceptuální, tak formální stylizací. Režisér Myroslav Slabošpyckyj na to totiž šel od lesa, a natočil doslova (hlucho)němý film, kde absentují dialogy, monology, hudba, či titulky k znakové řeči jíž komunikují všichni (ne)herci, a který brilantně využívá kontinuální kamerové jízdy [film má přes víc než 2 hodinovou stopáž pouze 34 záběrů], což jen dokazuje důležitost, relevanci a význam ukrajinské kinematografie nejen v rámci evropského artu... scéna s potratem a brutální finále s nočními stolečky je vrchol diváckého diskomfortu, který nevyženu z hlavy hodně dlouho. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Spracovanie sociálnej vylúčenosti na výbornú - iným komunikačným kódom, ukazujúcim ohromujúcu samotu sveta hluchonemých. Tí zvonka komunikáciu aspoň čiastočne rozšifrujú alebo naštvaní z kina vybehnú (v mojom prípade to bolo šesť ľudí z celkového počtu cca 40, pričom jedna zo žien odchádzala so slovami: "najhorší možný film"). Prípadne sa unudia na smrť v kinosále - keď už ten lístok toľko stál. Príbeh samotný je štandardným príbehom prijatia do skupiny. Je aj o rebelovaní, zaľúbení, treste a pomste. Práve prostredie kde sa film odohráva (internát a škola pre sluchovo postihnutých) a skmeňovanie takto vylúčených pridávajú filmu plusové body. Mínusové sú niektoré nadbytočne opakované scény - síce rozumiem prečo (režisérske poukázanie na nevyhnutnosť istej monotónnosti prežívania hluchonemých), no nerozumiem prečo tak veľa. Záverečná nelogickosť sa dá vysvetliť aj hororovo - prichádza zombie aby si vybavil účty. Spomínané brutálne násilie a desivé scény vo mne žiadnu zásadnú alebo emočne otriasajúcu stopu nezanechalo. Súhlasím s názorom Deschain. Zrejme podobné festivalové šokizmy z minulosti vyvolali takú otrlosť, že na miesto kože mi pre tieto prípady vždy v kine dočasne vyrastie korytnačí pancier. ()

Galerie (191)

Zajímavosti (9)

  • Herci komunikují v ukrajinské znakové řeči. Lidé užívající západoevropské jazyky tak mohou rozumět zhruba 70 %. (Nine)
  • Ve snímku účinkovali skutečný sluchově postižení lidé. (Epistemolog)
  • Casting probíhal hlavně přes sociální sítě. Do hlavní role byl obsazen neherec, devatenáctiletý Kyjevan Grigory Fesenko. Byl dítě ulice s četnými zkušenostmi s různými partami. Během natáčení byl izolován od svých pouličních kamarádů tři měsíce, žil v pronajatém bytě a dohlížel na něj asistent herců. (Epistemolog)

Související novinky

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

30.09.2016

Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

02.12.2015

Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (více)

Reklama

Reklama