Režie:
Godfrey ReggioScénář:
Godfrey ReggioHudba:
Philip GlassHrají:
Cheryl Tiegs (a.z.), papež Jan Pavel II. (a.z.), Christie Brinkley (a.z.), Dan Rather (a.z.), David Brinkley (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký dokumentarista Godfrey Reggio dosáhl světové proslulosti, ačkoli jeho filmografie čítá pouhé čtyři celovečerní filmy. Diváky i odbornou veřejnost si bezvýhradně podmanil svými mimořádně působivými obrazovými básněmi beze slov, provázenými minimalistickou hudbou Philipa Glasse. Reggiovy filmy se totiž nezabývají konkrétními jednotlivostmi. Reggio je komponuje jako zamyšlení nad uspořádáním světa, nad stavem věcí, nad kosmickou existencí naší planety. Nezvyklé názvy jeho dlouhých filmů pocházejí z jazyka indiánského kmene Hopi, kde výraz „qatsi“ znamená život. Složenina Powaqqatsi pak vyjadřuje život na úkor jiných – a film toto vymezení naplňuje. Zachycuje totiž bezpočet tváří nekonečné lidské dřiny, ať již se vyskytuje v jakémkoli koutu světa. Film, který Česká televize uvádí v rámci trilogie i se snímky Koyaanisqatsi a Naqoyqatsi, vznikl v produkci věhlasného režiséra Francise Forda Coppoly. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
V kinematografii neexistuje jiné dílo, které by se tolik zabývalo problémy spojenými s globalizací. První, fenomenální díl zobrazoval především ekologické problémy a zdůrazňoval, že život je stále rychlejší. Druhý díl se zabývá spíše humanitárními a sociálními problémy. Už tento samotný koncept znamená určité ubrání poutavosti, protože zde nenajdme pohledy na krajinu atd. Nicméně film vypovídá o tom, jak nůžky globalizace rozdělují populaci na chudé a bohaté. ()
Další >hudební básně s obrazy< minimalisty Phillipa Glasse a filmového kouzelníka Godfreye Reggia - tentokráte na téma >nezlomný lidský duch< ... Bída ale i krása a síla lidského bytí ve fatálním koloběhu života na planetě Zemi... Druhá část fenomenálního, vpravdě uměleckého počinu, vyjadřujícího sílu myšlenky ve spojení hudby a obrazu beze slov... - - - P.S. Vedle filmu i další skvělý soundtrack jako samostatné album P.G. ()
Já mám prostě tyhle typy filmů rád. Ukazují pestrost civilizací, jde z toho energie. Nejlépe si to pustit, když ztrácíte naději, máte pocit, že to tady na Zemi jde všecko do hajzlu. Při sledování filmu se vám zase vrátí chuť do života a víte, že se prostě nemůže nic stát. Lidi přežijou úplně za každých podmínek....85% ()
Bylo by nespravedlivé dát o hvězdu méně z toho důvodu, že to není tak velkolepé jako Frickeova Baraka. Je to velkolepé, ačkoliv je to "pouze" o lidech. O každodennosti. O rozdílech. O podobnosti. O bezvýchodnosti, ale i o odevzdanosti a pokoře. Skvěle poskládané záběry. Několik obrazů se mi nesmazatelně vrylo do paměti, třeba dlouhý začátek z brazilského zlatého dolu Serra Pelada s muži, vynášejícími nahoru zraněného kamaráda jako pytel s hlínou. Nebo holčička vezoucí domů na voze unaveného či opilého otce (nejspíš opilého)... Silné. A také se mi tentokrát hodně líbila Glassova hudba. ()
Je priam neuveriteľné, že tak ako som cítila náznaky nudy (napriek obsahovému potenciálu ) už pri prvej časti, tá občasná nuda ma sprevádzala aj pri Powaqqatsi. Film zdôrazňuje zoskupenie ľudí na zemeguli, naše odlišné postavenie vo svete, sociálne role, ktoré zastávame, rozdielne názory, hodnoty, ciele. Neodlišujeme sa len vizuálnymi zložkami, ale aj osobnostným charakterom, a preto vo svete zastávame každý z nás jedinečnú funkciu. Philip Glass sa tradične prekonal a film mi ubiehal celkom rýchlo. Už teraz sa však nemôžem dočkať vizuálne prepracovanejšej tretej časti, ktorá určite spôsobí slastné potešenie mojim zmyslovým orgánom :-) ()
Galerie (64)
Photo © Santa Fe Institute for Regional Education
Zajímavosti (8)
- Záběr na kamion míjející indiánského chlapce je jedinou zinscenovanou scénou celého filmu. (džanik)
- Ač se to běžnému divákovi a posluchači nezdá, ústřední "hymna" je napsána v poměrně neobvyklém taktu - první provedení v 10/8 taktu (3+3+2+2), druhé v 12/8 (3+2+3+2+2) a třetí v 13/8 taktu (3+3+3+2+2). Závěrečná píseň je opět v 10/8 taktu. (L_O_U_S)
- Podstatná část filmu byla natočena ve vyšší snímkové frekvenci (HFR), což umožnilo plynulost zpomalených záběrů. (L_O_U_S)
Reklama