Angelika a sultán

Na pohádkové filmy o Angelice se dobře dívá, pokud divák přimhouří obě dvě oči. Angelika a sultán se mi líbila méně než předchozí příběhy, občas mi ta rozmazlená rádoby madam, kvůli které houfně umírají muži, jen aby jí zachránili z nepříjemné situace, leze krkem, ale když jí dávají v TV, jakýmsi magickým kouzlem jsem buď připoutaná k obrazovce nebo jí mám alespoň jako kulisu při žehlení a jiných domácích úkolech. Náklonnosti k Angelice, i když trochu ambivalentní, se už asi nevzdám. (12.09.2019)

Historicko-romantický príbeh o krásnej Angelike makýze anjelov sa končí. Snímok "Angelika a sultán" je poslednou časťou, finálnou epizódou. Pôvodná literárna predloha, ktorú napísala manželská dvojica Anne a Serge Golon, má až strnásť samostatných kníh. Francúzsky režisér Bernard Borderie to radikálne skrátil do formátu piatich filmov. V tomto poslednom diely vyvrcholí ľúbostný príbeh Angeliky a jej manžela Joffrey de Peyraca. *** (24.05.2017)

Spíše nutnost, než skutečně plnohodnotný film. Už jde jen o to, aby se Angelika a Jeoffrey na konci setkali, padli si do náruče a objevili se závěrečné titulky. K tomu také nakonec dojde, ale celkově mi to přijde bez emocí, bez očekávaných slz, prostě jenom něco, co bylo potřeba uzavřít bez toho, aby se divákovi přineslo něco skvělého. (06.06.2016)

No ja nevim, ale mě to připadlo jako stupidita, děj byl otřesnej, herecký výkony ubohý. Zápletka se sultánem byla pěkně nudá, skoro jsem u toho usnul a konec taky totálně na hovno. Tenhle film nemá prostě nic čim by dokázal zaujmout a to ani hlavní představitelka Angeliky Michele Mercier. Neni to nic víc než jedna velká nuda (11.10.2005)

Exotické prostředí kam nás příběh zával trošku zachraňovalo napětí, které, jak by řekli politici, zde bylo minimalistické. Žofré se chudák musí mlátit s kdejakým ksindlem na moři i na souši, zatímco Angelika se oddává SM hrátkám a nechává se bičovat na dvoře u samotného sultána. Jenže se to celý zvrhne, když se opět najde nějakej mužskej ocas s chorobnou potřebou Angelice zachránit život a tak se utíká a utíká, za dalšího vynikajícho hudebního motivu Mišelíčka Magneho. No a my pomalu vytahujeme kapesník a chystáme se na strhující závěrečnou romantickou smršť. Nemůžu si pomoci, ale celou sobotu, kterou jsem trávil ve společnosti pětidílné Angeliky jsem měl pocit, jako kdyby láska byla hnací motor veškeré lidské činnosti a to v době, kdy se na sebe na chodníku ani neusmějem, není zase až tak špatný pocit. Takže merci et au revoir, Angeliko :) (21.10.2007)