Panenka z pekla

Finders Keepers = Co jsem našla, to je moje. Rozvedená spisovatelka a sexy máma devítileté Claire se nastěhují do domu, který před pěti lety postihla děsivá tragédie. Chlapec ve věku Claire, zde vyvraždil celou svoji rodinu a navrch zkrouhnul dva policisty. Po činu byl poslán do psychiatrické léčebny. Malá Claire bezprostředně po nastěhování nachází v podlaze domu nevzhlednou a obstarožní panenku jménem Lilith, se kterou ji bude od té chvíle poutat přátelství na život a na smrt, a jejíž skutečný původ se ve filmu až tak příliš neřeší (možná je to škoda, možná taky ne). Z pohledu hororového žánru se jedná o dost překonaný námět, jenž má v obdobných podobách nejednoho žánrového zástupce. Přesto televizní kanál Syfy dospěl k tomu, že takový film ještě v roce 2015 diváky vyděsí. Angažoval se tedy scenárista Peter Sullivan, jenž možná zažil obdobné stěhování a na půdě při něm našel panenku, která si pak zahrála ve filmu, což je pořád lepší, než kdyby skončila na smetišti. Obávám se, že tam patří i tak. Na post režiséra se angažoval kameraman "céčkových" slátanin Alexander Yellen, který k mému překvapení, nebyl ode mě do komory střelen, neb nerežíroval tak úplně nejhůř, i když to rozhodně neznamená, že by režíroval dobře. Ono taky režírovat takový vyčpělý námět, a ještě se v něm pokusit něco nového vymyslet, není žádná slast. Na kameramanovi ušetřili, protože Yellen jej zastoupil, A nyní ke kvalitám filmu. Netrvá to tak moc dlouho a vraždění se rozběhne v sympatickém tempu. Jednotlivá zabití jsou sice nepřekvapivě natočena a často mimo záběr, a pokud ne, je drastičnost záběrů potlačena na "deci" krve, případně vyhřezlou krční tepnu, nebo parádně ohořelé tělo. Vraždy zkrátka mají dost nevyrovnaný level. Reakce postav na úmrtí osob byla přinejmenším dost zvláštní. Jako první ve filmu zařvou sousedčiny kočky, chápu, že projevovat nad nimi lítost, nemusí být hned každému po chuti, ale když pak následně zemře pádem z okna kolegyně z práce od ex-manžela, a ten zareaguje na její smrt jako by v supermarketu došel chleba, tak už to bylo přece jen trochu moc. Podotýkám, že tyto reakce se nezměnily ani v dalších případech úmrtí. Vůbec nejhůře dopadly speciální efekty, respektive navození pocitu, že tajemná panenka si žije vlastním životem. U jejích vražedných "akcích" kamera nesmyslně švenkovala cca metr nad zemí, přitom panenka měřila sotva třicet centimetrů a před kamerou nejednou kvapně přeběhla "šmouha" ve velikosti dospělého člověka. Vrcholem byla sekvence, kdy se někdo ze štábu schoval v kuchyni za stůl třímajíc v rukou kus většího střepu simulující vražedný nástroj. To byla těžká soda! Opravdu nešlo se nesmát. Bohužel, nechtěně komických momentů se našlo víc a dost srážely sympaticky soustředěnou snahu o vyvolání strašidelné atmosféry, k čemuž docházelo jen velmi sporadicky. Režisér si vědom toho, že speciální efekty bří Blasinů jsou spíše pro ostudu, raději nechal vyniknout solidnímu hereckému obsazení, jemuž vévodí v krátkém sestřihu, a přesto stále sexy a dobře hrající Jaime Pressly. Hororová ikona Tobin Bell rovněž, i v těch nemnoha scénách, odehrál, co potřeboval. Stravitelně působil i režiséry opomíjený Patrick Maldoon v roli ex-manžela a snesitelná byla i malá Kylie Rogers, která si s hrozícím náběhem do kategorie otravných a démony posedlých holčiček, poradila v herecky umírněné formě. Když to shrnu, není to zrovna výstavní horor, nezapře svůj televizní původ, přičemž snaha o vymanění z něj je rovněž postupem času patrná, avšak svým spádem i občasnými inovativními postupy v obehraném námětu i schématu, si zaslouží přijatelný horůrkový střed. 60% (07.01.2015) (méně) (více)