Moje noc u Maud
Ma nuit chez Maud
My Night at Maud's
My Night with Maud
Režie:
Eric RohmerScénář:
Eric RohmerKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Jean-Louis Trintignant, Françoise Fabian, Marie-Christine Barrault, Antoine Vitez, Marie-Claude RauzierObsahy(1)
Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (41)
[FNŘ 2010] Rohmer natočil překvapivě zábavnou sondu do života jednoho konzervativního katolíka. Svou konverzační povahou je film bezpochyby předobrazem filmů Před úsvitem/soumrakem, zároveň ale naprosto nenápadně buduje jakousi "zápletku", která má dokonce ve svém závěru zajímavý zvrat. Veškerý děj přitom vychází pouze z dialogů, což je poměrně husarský kousek. Určeno ale jen pro zapřisáhlé příznivce Nové vlny. Některé scény jsou totiž až příliš natažené. Například již úvodní kázání v kostele... ()
Měl jsem v poslední době štěstí hned na tři filmy s Jean-Louisem Trintignantem z let 1969 až 1970. I když jsem o tomto herci slyšel poprvé až v souvislosti s filmem "Amour", konečně zjišťuji, o jakou legendu se jedná. A je to právě on, kdo dokáže tohle dlouhé konverzační drama oživit a dát mu zajímavý náboj. Jinak by to bylo prostě jen dlouhé povídání, kde se i ty zajímavé myšlenky začnou ztrácet. ()
S mistrovskou důkladností a "laskavým" ironickým podtónem tu Rohmer vykresluje nesmyslnost lidského počínání v každodenním soužití. Režisér, jenž často pracoval třeba i s ochotníky, tu doslova nastartoval kariéru Marie-Christine Barrault, hlavního hrdinu si ale netypicky vybral z řad ozkoušeného materiálu. ()
Dialogy F. Fabian s J. L. Trintignantem v podání Erica Rohmera - na ty bych se vydržel dívat hodiny - ani ne tak kvůli jejich obsahu, ale hlavně kvůli jejich vizuálnu - úchvatný zážitek. Maximálnímu hodnocení brání závěr s M. Ch. Barrault, který mne příliš neoslovil. Možná kdyby na místě M. Ch. Barrault byla třeba taková Anouk Aimée, ale to už by asi byl úplně jiný film..:) ()
[3,5*] "Mathematics distract from God. A useless, intellectual diversion." Dráma zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Spočiatku mi trochu vadilo to množstvo (pseudo)filozofických (a náboženských) reči a tiež dosť otravná postava dávneho priateľa Vidala. Keď ale ten konečne opustil scénu, film si ma dokázal podmaniť. Potom sa na malom priestore rozvíja výborná psychologická dráma, iba s troma postavami a zaujímavým, trochu prekvapivým rozuzlením. Výborní sú všetci traja herci (Jean-Louis Trintignant, Françoise Fabian a Marie-Christine Barrault) a výborná je i čiernobiela kamera Néstora Almendrosa. "Women have taught me a lot, morally speaking. That sounds..." "A little vulgar." ()
Galerie (37)
Zajímavosti (5)
- Protiklad mezi katolickým inženýrem a svobodnou ženou vede k výměně názorů na náboženství (včetně slavné Pascalovy sázky) a lásku. Tyto dialogy o Pascalovi, které vede Jean-Louis (Jean-Louis Trintignant) se svou komunistickou spolužačkou ze střední školy a Maud (Françoise Fabian), jsou přímo inspirovány pořadem L'Entretien sur Pascal s filozofem Bricem Parainem a dominikánským knězem Dominiquem Dubarlem, který Eric Rohmer natočil v roce 1965 pro televizi. (classic)
- François Truffaut doporučil Françoise Fabian (Maud) spolupráci s Éricem Rohmerem, přestože jí bez vysvětlení předal scénář k filmu a okamžitě odešel. Fabian dala na Truffaudovu radu a roli přijala. V té době se začala s režisérem často scházet na obědy u Lippa: „S Rohmerem jsme si povídali o nejrůznějších tématech. O životě, smrti, lásce, touze, věrnosti, náboženství... ale nikdy o filmu! Myslím, že jsem se mu líbila (rozesmála jsem ho, trochu jsem ho provokovala) a chtěl mě lépe poznat... A tak jsem se mu líbila. Takže natáčení filmu bylo jako pokračování našeho rozhovoru,“ uvedla Françoise. (classic)
- V roce 2013 označila redakce časopisu Télérama tento film za nejlepší film Érica Rohmera. (classic)
Reklama