Reklama

Reklama

Život podle Václava Havla

(TV film)
  • Francie Václav Havel: un homme libre (více)
Trailer
Dokumentární / Historický
Česko / Francie, 2014, 70 min

Pozoruhodný osud výjimečného muže: bohéma, dramatika, disidenta a prezidenta. Film Život podle Václava Havla ukáže poprvé celý Havlův pozoruhodný život. O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Portrét Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a francouzsko-německé televize ARTE. Andrea Sedláčková pojala film neobvyklým způsobem, jeho hlavním vypravěčem je přímo Václav Havel, na jehož život divák zpočátku nahlíží prostřednictvím neznámých záběrů a fotografií z období Havlova dětství, vojenské služby, divadelních začátků, chartistického i prezidentského období. Zásadní je i režisérčin osobní komentář a fakt, že ve filmu nemluví žádní pamětníci ani historici. Vystavět film z šesti set hodin archivních materiálů a nahrávek, stovek fotografií a osobních dokumentů pomáhali rešeršisté v Praze i v Paříži. Cenné osobní dokumenty poskytl do filmu také bratr Václava Havla Ivan a Havlova druhá žena Dagmar. Velkým pomocníkem při vyhledávání materiálů byla i Knihovna Václava Havla. Režisérka Sedláčková čerpala rovněž ze zahraničních a v Čechách dosud neznámých zdrojů.
Ona sama se s Havlem seznámila ve svých dvaadvaceti letech v létě 1989 na proslulé chalupě na Hrádečku těsně před svou emigrací do Paříže a později s Havlem natáčela rozhovor do svého dokumentu o listopadu 1989. Podle jejích slov zásadně ovlivnil ji i osud její země. „První dvě třetiny filmu jsou plné dramatických zvratů, už z toho důvodu, že období mládí a zrání bývá často zajímavější než období sbírání plodů a pomalého mizení ze scény. Postavení Havla během revoluce, prezidentské období, odchod do důchodu završený natáčením filmu Odcházení, to bylo na filmu to nejtěžší, protože je složité reflektovat něco, co ještě máme v živé paměti," popisuje Sedláčková. Jak říká ve filmu sám Havel: „Jde o příběh ojedinělý, má rysy absurdity, pohádky, tragédie i komedie."
Tvůrci filmu se nesnaží prostřednictvím Havlova života zmapovat dějiny, ale vytvořit Havlův filmový portrét. Producenti se shodují, že Život podle Václava Havla vznikal také s myšlenkou oslovit mladší diváky a díky spolupráci s ARTE i zahraniční publikum. V plánu jsou tak školní projekce nebo uvedení filmu v Českém centu v New Yorku při příležitosti odhalení busty Václava Havla v Kongresu Spojených států amerických ve Washingtonu.
Život podle Václava Havla byl uveden také ve vysílání ARTE 16. listopadu 2014 v hlavním vysílacím čase pod názvem Vaclav Havel, un homme libre. Dokument vznikl v koprodukci České televize, ARTE, Alegria Productions, Negativu a Knihovny Václava Havla a za podpory francouzského Centre national du cinéma a Státního fondu kinematografie ČR. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (83)

castor 

všechny recenze uživatele

Chybuje každý, zvlášť když někdo přijde k funkci, která do té doby byla nástrojem, který o demokracii v životě neslyšel. Ano, v poslední době (zejména v roce 2014) je patrná určitá skepse, hlasy dehonestovat bývalou hlavu státu jsou hlasité, ale rozhodně nepředstavují nějakou masovou ozvěnu. Takže každý takový dokument „dobrý“, i když je patrné, jak loni velmi zajímavá (Fair Play) Andrea Sedláčková zesnulého exprezidenta uznává a nekritický odstup holt schází. Havel byl rozhodně komplikovanější personou, snaha jít víc do hloubky je prakticky nulová. Jiskru to však místy mělo.. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Ušlechtile se tvářící bulvár. Uniká mi důvod, proč by tento střihový dokument s minimálním autorským vkladem (Sedláčková jen nekriticky reprodukuje to, co bylo napsáno a řečeno nespočetněkrát) a nulovou snahou nabídnout invenčnější mediální (re)prezentaci Václava Havla (jak se to povedlo Českému století) uveden do kin. Jediným přínosem jsou archivní videomateriály z disentu nebo německých inscenací Havlových zakázaných her, kterým režisérka bohužel nedovoluje, aby promlouvaly samy za sebe (případně s občasnou výpomocí předčítaných Havlových textů). Patetický komentář, který Havlovi opakovaně přisuzuje myšlenky Sedláčkové, prozrazuje naivitu (černobílý narativ s jasně rozpoznatelným dobrem a zlem), lehkou bulvárnost (upozorňování na milenky) a výrazně adorační charakter uplatněné "fanouškovské" perspektivy. Kvůli absentujícímu odstupu dokument urážlivě zplošťuje nejen Havlovu osobnost, ale také několik desetiletí československé historie. Jako televizní vycpávka pro sváteční den nebo jako ilustrační video pro hodiny dějepisu a literatury jde o přijatelný počin, ale byla by škoda pamatovat si Havla jenom jako sumu takto banalizovaných rolí. 50% ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Jako povrchní, přehledový dokument snad, já ale čekal od režisérky vícevrstevnatý, komplexní profil osobnosti. Dostal jsem ovšem téměř nekritickou (snad až na ty milenky) a místy zjednodušenou, zkratkovitou ódu. Je pěkné si někoho vážit, vzdávat mu svým dílem čest, ale trocha (v tomto případě docela dost) objektivity a hlavně odstupu neuškodí. Ve výsledku pouze průměr. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

Andrea Sedláčková odvedla dobrou práci, jen snad měla přenechat dabing někomu s příjemnějším hlasem a nazvat dokument namísto Život podle Václava Havla " Život Václava Havla", aby bylo zřejmé, že se jedná převážně o biografii, nikoli o filosofická zamyšlení a úvahy Václava Havla o životě. Forma dokumentu je ale přijatelná a velice emotivní. A v dnešní době hulvatizace prezidentského úřadu Miloušem Zemanem by podobné filmy měly z obrazovek otevírat oči (nejen) jeho voličům častěji. 70% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Svižná jazda životom posledného česko-slovenského prezidenta. Dochované zábery buržoázneho synčeka, divadelného kulisára, dramatika, disidenta a nakoniec prezidenta sú komentované striedmo a vecne. Dokument okrem adorovania priaznivcami umožňuje i rovnako výživné čítanie pochybovačom. Veľa komentárov na čsfd vyčíta filmu slabý tvorivý vklad, iné zas hľadia na film optikou postoja komentátora k Havlovi na linke nenávisť - obdiv. Fakty prezentované filmom ukázali: 1. Havel ako kandidát na prezidenta na tlačovke dôrazne tvrdí, že vôbec nejde demontovať socializmus a už absolútne mu nejde o návrat zhabaného majetku. Sú to vraj len nenávistné lži neprajníkov. Obe „lži“ sú neskôr v dokumente ukázané ako pravdy. Takto už z úvodu fungovala u prezidenta jeho mantra o nutnosti poraziť lož a nenávisť pravdou a láskou. 2. Pri záberoch priamej voľby komentár hovorí, že všetci komunistickí poslanci zahlasovali jednoliato za Havla. Na záberoch jasne vidieť najmenej dvoch poslancov, čo ruku nezdvihli. Hlasovaniu predchádza otázka predsedajúceho: „Kto je za?“ Iste, mohli to byť ilustračné zábery, ale pri tak precízne pripravenom dokumente by som ich nečakal. 3. Havel sa rozčuľuje, keď mu vyčítajú, že časť ním zreštituovanej Lucerny predal akémusi podnikateľovi – ex agentovi ŠtB. Vraví: oni (myslí tým ľudí všeobecne) na mňa delegovali svoj strach a neschopnosť sa postaviť boľševikom a teraz si dovolia ma ohovárať. Tí, čo mali strach! V skutočnosti na Havla ľudia nič nedelegovali, jeho meno ako prezidentského kandidáta bolo dohodou politických hnutí s KSČ po uskutočnenom politickom prevrate. Nevolili ho zástupcovia ľudu, ale umelo vopred vybratí boľševickí páprdovia. 4. Citovaná časť listu z Havlovho väzenia (z knihy Listy Oľge) je tak odvážna a protirežimná (ubližujú mi tu veľmi a neustále), že v porovnaní so zozbieranými listami Magora z väzenia mal Havel asi nejaké zvláštne výsady, pretože Magorovi by akákoľvek negatívna úvaha, spomínajúca pomery vo väzení absolútne neprešla. Bol snáď VH väzňom inej kategórie? 5. Morálne úvahy o prezidentovaní ako službe ľudu nahradili, ako jasne vidieť, najmä cesty do zahraničia a nekončené potriasanie si rúk s politikmi. Našlo sa toho oveľa viac, len sa mi to tu nechce všetko vypisovať. 6. Najkrajšie sú časti s Dagmar Havlovou, skutočnou a hlavnou víťazkou zamatovej revolúcie. Naozaj nežnú vyhrala, oveľa vyššie ako ktorýkoľvek z vtedajších disidentov, revolucionárov či ich nohsledov. Takže: Happy end. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama