Reklama

Reklama

Trans-Europ-Express

Trailer

Obsahy(1)

V hlavní roli Jean-Louis Trintignant. A ten film je erotický? Vážný? Směšný? Tragický? Záhadný, plný her, paradoxů nebo je to jen detektivka? V transevropském expresu z Paříže do Antverp jede skupina filmařů, kteří si krátí dlouhou cestu psaním scénáře k filmu. Do oka jim padne herec Jean-Luis Trintignant a udělají z něj hlavního hrdinu svého scénáře. Dílo jim jde pomalu od ruky, tak ho chtějí oživit. Uchylují se proto k realitě současného života, pašování drog, automobilové honičky, přestřelky, netradiční postoj hlavního hrdiny vůči ženám, to vše je zakomponováno do scénáře. A byť mnohé z toho ve filmu vyznívá ironicky a směřuje spíše k parodii, byl tento snímek v Anglii zakázán. (Snorlax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (12)

Fifer 

všechny recenze uživatele

Dovolím si nesouhlasit. Tak jako v Loni v Marienbadu, tak jako v Muži, který lže víme, že všechno je jen hra. A to je pro mě zásadní problém, pokud to nevím a přijde to jako nečekaná pointa (Usual Suspects), je to fajn. Ale když to dopředu vím, brání mi to v prožívání příběhu - vím, že je to vše jen hra bez pravidel, nebojím se o hrdinu, neprožíváním s ním příběh - prostě s ním projdu příběhem a řeknu si- hm, dobrý no. Možná, že se zde hodně inspiroval autor pozdějšího Muže z Acapulca. Jenomže tam byl Belmondo a byla to sranda, tady se místy film bere smrtelně vážně, i když nám metodou Brechtova zcizování neustále připomíná, že to nemáme brát vážně a to je prostě nuda. Grillet měl zůstat u psaní, toť můj názor. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Jak málo stačí k divákově radosti. Film ve filmu se smyslem pro prolínání reality a fikce, surrealismus a smell nové vlny, Trintignantův tichý antihrdina se slabostí pro znásilňování a najednou máme tu jeden z nejoriginálnějších krimithrillerů 60. a 70. let. Obraz co obraz je čirá filmová dokonalost. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Alain Robbe-Grillet komponuje příběh o příběhu (v příběhu) jako sebeironické loutkové divadlo pro dospělé. Směs klišé, z nichž sestávají běžná vyprávění, ze sebe generuje drobná (ale osudová) dramata, z jejichž řídkých švů leze sláma a – nitě. Partička filmařů si tropí žerty z nesmělého herce (či těla, v němž se herec skrývá) tak, že jej jako loutkář vodí svého Kašpárka po různých scénách tedy právě tak, jako spisovatel uvádí svou postavu do různých světů (jak to Richard Weiner krásně, a krásně výsměšně, a krásně hořce vyjádřil na konci povídky O jednorukém člověku). Člověk změněný v loutku, distancovaná bytost, maska, snáší ústrky, dopouští se nejrozmanitějších (zlo)činů, zakouší i slasti, a sama se v loutkářském podání snaží být podobným demiurgem. Jako se svět před ním otevírá jen neúplným slabikářem, který si osvojil, torzovitou řečí, jejíž bílá místa jsou jen naneštěstí nenávratně vybělená, nikoliv dosud neobjevena, tak on sám pojmenovává svou skutečnost jen omezeným počtem slov. Aby vyvážil tento nedostatek, který se rovná tmě, snaží se sám vodit. A když svazuje nevěstku a připoutává ji k posteli, připadá si právě tak jako ti, kteří jej vodí, aniž by si uvědomil, že právě oni vedou jeho prsty a nechávají jej uzlovat. Jako v lekci ze zlomků se i v tomto filmu vše vykrátí a zůstane jediný, příliš čitelný, širokoúhlý tah, přes nějž se nelze dostat k tomu, co by osvobodilo. K prázdnotě. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Tento film je nejen hrou s žánry, hrou s vážností a nevážností, ale hrou se sebou samým. Konstatováním filmu ve filmu se totiž popis snímku zdaleka nevyčerpává: ano, základní osu filmové dynamiky tvoří "fikční" příběh = Trintignant a obchod s drogami, vyprávěný skupinkou filmařů ve vlaku = jakoby vypodobněná "realita", až v níž se má odehrávat onen film ve filmu, jímž je linka s Trintignantem). Ale je zde ještě třetí rovina, která především z té výchozí, zdánlivě "reálné" (protože v konvenční umělecké tvorbě vydávané za reprodukci reality) úrovně dělá něco neautonomního, protože odvozeného, nereálného, protože taktéž vymyšleného. Tou je rovina nespočtu metafikčních a zcizovacích efektů, která podrývá nejen onu základovou vrstvu "reality" (a u čehož většina filmů, odhodlaných se k takovým postupům, končí), ale nutně i rovinu "fikčního" filmu ve filmu. Díky této zcizovací rovině tak neexistuje žádné pevné místo, z něhož by mohl být hodnověrně a na bázi racionální souslednosti času a chování postav logicky vyprávěn celek příběhu. A díky tomu jsou Trintignant i skupinka filmařů zajatci libovůle autora filmu, resp. filmové fantazie jako takové. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Genialny film, spolovice art , z druhej polky mix vsetkeho mozneho, co hore spomina distributor. V Hlavnej roli tu bol Jean_louis Trintignant /Muz a Zena 1966, Il Sorpasso 1962 s Gassmanom/ v skupinke ludi, ktora cestuje napriec studenovojnovou Europou. Aby to divakov bavilo, su tu autonahanacky, prestrelky a vobec take tie fajne veci + Trintignant ma netradicky vztah k zenam. Taketo filmy doslova zbožňujem, reziser Allain-Robbe Grillet sa teda predviedol v najlepsom moznom svetle : 95 % ()

Galerie (33)

Reklama

Reklama