Rodinka Bélierových

,,ANO. CHCI ZPÍVAT!...“ /// Tož čumím, jako blázen…a mám strach, aby to nebyl film pro puberťáky. Sympatie k hereckýmu ansámblu nejsou negativní, ale že bych z trenek vytahoval radostí králíky … (??!! Hmm, tak tohle nikdo nepřekoná!). Navíc to teda fakt není žádnej ftipnej průjem! Holčina má hluchoněmou rodinu a dar – umí békat.(taky dostala krámy, ale to dostává kde kdo. Kupříkladu, když jsem byl na vojně, tak jeden lampasák…)… Takže ANO! Je to puberťácký! Nejde tady jen vo lásku a zpěv, ale taky vo rodinu, její pouta… no umírněným puberťákům by mohli nad tklivou písní vyrašit ruměnce. Určitě je pobaví i svištění rukou. Ovšem nakonec snad i ti starší uroní kroupu. Není to komediální ani dramatická událost. Prostě film ze střední, před kterým jsem měl bejt varovanej! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Houby ve vagíně mě nezastavěj! 2.) Učím se znakovou řeč. (A troufnu si i zpívat!). 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.10.2016)

Na slavnostní zahájení Festivalu francouzských filmů 2015, které se neslo v pietním duchu kvůli nedávným teroristickům útokům, nemohli organizátoři zvolit lepší film. Jde totiž o typický francouzský film, úsměvný, dojemný, vtipný, lehce vážný a má i patřičnou hloubku bez americké trapnosti. Výborný únik ze současné mrazivé reality a každodenních starostí. Karin Viard nejlepší výkon, nejvtipnější naopak Eric Elmosnino. (19.11.2015)

Herce tu vůbec neznám, ale, na první pohled, jsem doufal v povedenou francouzskou komediální klasiku, která umí kolikrát hodně překvapit a zároveň i potěšit. To se mi také nakonec splnilo. Pro mě neznámí herci vytvořili naprosto úžasnou, za pár let, podle mě tradiční komediální klasiku nejenom pro hluchý, němý, ale i pro hluchoněmý. Tvůrci si tu s laskavostí dělají legraci ze všeho a ze všech. Zároveň ale, jakoby mimoděk, vypráví hezký rodinný příběh, na který je radost koukat, a který v závěru citově perfektně burcuje. Nasmál jsem se, citově jsem se vyždímal a na závěr jsem uznal, že tak dobrou francouzskou pecku jsem dlouho neviděl. Palec rozhodně nahoru. (27.12.2017)

Trochu střeštěná a zároveň mile dojemná hudební komedie o jedné svérázné rodince, kterou jen tak něco nerozhází. Francouzština je nesmírně melodická, díky tomu lépe vyzněly pěvecké party, jež by v jiném jazyce asi ztratily na síle. Sice mi několik rádoby humorných situací úplně nesedlo, ale jinak jsem si film docela užila. (75%) (03.09.2020)

Chvílemi super komedie navazující na tu nejlepší tradici francouzských komedií a grotesek. Chvílemi prvoplánově "kameňákovsky" teenage-hollywoodsky vulgární trapnost s přeslazeným závěrem. Kde je to "navíc", co má taková komedie mít? A hlavou mi rezonuje otázka: jak se film líbí neslyšícím? Jinak - Karin Viard vynikající. Ale stejně vzpomínám na mnohem smysluplnější (sic "vážný") snímek Za hranicí ticha (1996), který Lartigau trochu (možná náhodou) kopíruje... (26.11.2015)