Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Unikátní autentická rekonstrukce přímého přenosu na tehdejší dobu převratné akce z 3. prosince 1989, kdy v reakci na postupné politické změny se na pódiu objevili poprvé po 20 letech například Karel Kryl nebo Marta Kubišová. Vedle hudby zde zaznělo i mnoho aktuálních informací nebo prohlášení vznikajícího Občanského fóra, což koncert proměnilo ve velký hudebně politický „happening". Koncert uvidí diváci v jeho původní délce a podobě přesně po 25 letech vůbec poprvé. Účinkují: Karel Kryl, Marta Kubišová, bratři Ebenové, Vladimír Mišík, Jarek Nohavica, Jaroslav Hutka, Jan Spálený, Hudba Praha, Vítkovo kvarteto, Žlutý pes, Tři sestry, Psí vojáci a desítky dalších. Uvádějí Roman Lipčík a Jiří Černý. Střih Michal Cuc. Původní televizní režie Adam Rezek.

Rekonstrukce tohoto koncertu si vyžádala nejen technicky „vyčistit" původní materiál, ale dokonce i některé pasáže, kdy při přímém přenosu a jeho záznamu bylo nutné v přenosovém voze vyměňovat po 90 minutách profi pás, zatímco záložní VHS kazeta běžela dál, což nám umožnilo – sice v trochu zhoršené kvalitě – doplnit chybějící záznamy tak, aby dnešní divák mohl sledovat celý koncert bez přerušení. Vzniká tak nejen unikátní historický dokument, ale i plnohodnotný koncert, který starší generaci připomene ty úžasné momenty tehdejší doby a mladým možná až překvapivě nabídne kvalitní hudební produkci.
Na koncertě vystoupili mimo jiné Karel Kryl, Marta Kubišová, bratři Ebenové, Vladimír Mišík, Jarek Nohavica, Jaroslav Hutka, Jan Spálený, Hudba Praha, Vítkovo kvarteto, Žlutý pes, Tři sestry, Psí vojáci a desítky dalších .....

O vzniku celé akce nejvíc napoví vyjádření jednoho z organizátorů tohoto koncertu Lubomíra Schmidmajera: Ve druhé polovině roku 1988 si společenské poměry vyžádaly širší, ale zároveň sevřenější propojení některých hudebních umělců a organizátorů koncertů, jejichž společné úvahy vyústily ve vnitřní potřebu a následný záměr realizovat velký halový koncert současné hudby. Jelikož to bylo v duchu předpokládaných dramaturgických záměrů z pouhého rozhodnutí skupiny odhodlaných lidí v té době nemožné, bylo nutné pro realizaci koncertu najít vhodnou „záminku" (dnes by se řeklo spíše: téma), aby akce vůbec mohla být předložena ke schválení orgánům Státní správy a jejímu ideologicky omezenému schvalovacímu řízení, které bylo nezbytné pro realizaci jakékoliv kulturní aktivity.
Přírodní katastrofa způsobená zemětřesením v Arménii vyvolala obrovskou solidaritu s trpícími lidmi, což přineslo mimo jiné i nezbytnou potřebu finanční podpory postižených. Proto volné sdružení hudebníků s podporou tehdy nezbytné oficiální hlavičky (čehož se zhostila TJ PKOJF) připravilo koncert, jehož výtěžek byl směřován trpícím a tak v lednu 1989 proběhl Koncert pro Arménii.
Díky obrovskému úspěchu koncertu se vzápětí začalo uvažovat o přípravě koncertu dalšího. Do této situace proběhlo zemětřesení v Kalifornii. Zde samozřejmě nebyly výnosy z chystaného koncertu pro postižené primární, šlo spíše o vyjádření prosté lidské podpory, ale přesto měly výnosy ze vstupného směřovat do Kalifornie. Zároveň šlo o složitě rozlousknutelný oříšek, který pořadatelé připravili schvalovacím orgánům. Jednalo se o charitativní koncert, kterému vyšlapal cestičku Koncert pro Arménii, a pro úřady bylo v době probíhající Perestrojky již komplikovanější po předchozí úspěšné dobročinné akci odmítnout stejně zaměřený koncert, i když to i tak na úřadech znamenalo vyvolání značně negativních reakcí. Tak byl na 3. 12. 1989 připravován Koncert pro Kalifornii.
Události 17. listopadu 1989 změnily společenské priority. Současně však přišlo ze strany Kalifornie poděkování za morální podporu, které zároveň vyjadřovalo podporu aktuálnímu dění v Československu. Plánovaný program koncertu byl obohacen o vystoupení umělců, které ještě před pár týdny bylo nemyslitelné předložit schvalovacím orgánům. V nové situaci došlo ke změně názvu a Koncert pro všechny slušný lidi se tak stal více symbolem, respektive demonstrací všeobecné podpory předpokládaným změnám, než pouhým uměleckým nebo producentským počinem. (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

nevermore 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem celé, jako otisk doby, je to nenahraditelné. Big up pro Kryla, a Buriana no a taky pro donašeče a zbabělce Nohavicu, tady ještě barda a hlasu lidu, dále taky pro Brichtu v triku Konfederace, ještě normálního Trikolóristu/SPĎáka Hejmu Fanánek s vlasama a oběma nohama.  Weirdest was Zóna A performance. ()

topi80 

všechny recenze uživatele

Svobodu bylo třeba oslavit, a tak se nám na jednom pódiu objevuje třeba Marta Kubišová a blackmetalový Törr. Lidé plni optimismu a nikdo netuší, že svoboda nám nevydrží ani 15 let. Ale ta euforie z toho tryská na všechny strany, lidé mají radost a tleskají i folkařům, kteří by se svým santus písničkářstvím dnes s bídou zaplnili na koncert hospodu (Hutka, Dědeček). ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Po prvotním socialistickém soft metalu to teprve začne svištět...Fanánek s vlasy i oběma nohama, pro mě velmi příjemné seznámení s kapelou Z kopce a hlavně za Martu a Karla Kryla dávám jednu navíc...a atmosféra? Prakticky a doslova neopakovatelná, prostě prosinec 1989 v ČSSR...naděje ožila a užívá si koncert. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Doba velkých návratů, setkání i pomíjivých uměleckých vstupů na výsluní. Především ale symbolický dokument oněch několika hřejivých, přelomových týdnů, jemuž je těžké nedat 5*, navíc s působivě nenuceným a zasvěceným průvodcovstvím J.Černého. Po technické stránce ovšem i na svou dobu dokonale "revoluční" výsledek. Kéž by ale Koncert pro Arménii existoval aspoň v takové podobě. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Ach, ta opojná chuť svobody, nadějí a iluzí... 1) Vedle kvalitních vystoupení (pokud tedy lze o technické kvalitě hovořit při špatném ozvučení a zřejmé neustálé improvizaci) vidíme víceméně obskurní čísla, zejména v úvodní rockové části, která v rozsahu asi dvou hodin předcházela přímému přenosu Československé televize. Většinu interpretů bych si nepustil tehdy ani dnes, ba dokonce ani zdarma nestáhl._____ 2) Ale o to samozřejmě nejde. Částečně je to věc osobního vkusu a preferencí. Spousta zakazovaných a pronásledovaných sólistů i skupin mi nijak nechyběla a neměl jsem (a ani dnes nemám) pocit, že by jejich zákaz vystupování nějak ochudil naši uměleckou scénu. Ale výběr těch, kteří u diváka a posluchače uspějí, mají dělat samotní posluchači a ne nějaké povolovací komise či stranické sekretariáty. Tehdejším mocipánům nešlo o uměleckou kvalitu, ale především se obávali, že ztratí kontrolu a věci se jim vymknou z rukou, jak se i nakonec stalo._____ 3) Koncert je ale zajímavý a hodnotný něčím jiným, než místy pochybnou uměleckou úrovní. Hlavním přínosem je historická jedinečnost, nálada a atmosféra nové doby, kdy se smí a může. Atmosféra svobody._____ 4) Doporučuji si přečíst celý obsah České televize, který vysvětluje okolnosti uspořádání koncertu. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama