Tohle je náš svět

51. KVIFF - naprosto mimo. "Humorné" sekvence vzbuzují v racionálně myslícím člověku spíš znepokojení a hrůzu. Ten psychopat, vychovávající si v lese radikální, potenciálně teroristickou buňku, měl skončit minimálně za mřížema, a ne zpátky v kruhu rodiném ve stylu "všichni se máme rádi". Když to chvíli vypadá, že vyhraje hlas rozumu, teda Franka Langelly, je to ve výsledku stejně spláchnuto do záchodu. Já jsem na tyhle alternativce alergickej, takže jsem vůči tomu filmu byl nepřátelsky naladěný úplně od začátku. Hodnocení možná moc radikální, ale od srdce. Pokud to máte jinak, budete spokojenější. (08.07.2016)

Původně jsme chtěli jít na Suicide Squad, ale nakonec padla volba na kino Aero a novej Mortensenův snímek a jsem za to rád. Dlouho se mi žádnej film tolik nedostal pod kůži jako tenhle, emoce se střídaly jako na horský dráze a při sledování jsem měl pocit, že sleduju opravdu něco výjimečnýho. První půlka se nese spíš v pozitivním duchu, pak to Mortensen začne kupovat a bylo mi ho občas fakt líto. Spolu s Everybody Wants Some se jedná o film, co se mi v posledních pár letech nejvíc zavrtal pod kůži. 100% (07.08.2016)

Vzhľadom na tak málo maximálnych hodnotení dám prednosť emóciám pred racionalitou a ohodnotím plným počtom. Logické nedostatky plynú zo samotného námetu, ale nakoniec je dôležitá samotná scéna v supermarkete a jej vyznenie, než premýšľanie nad tým, kedy začne prípad riešiť polícia, čo sa týka aj iných scén filmu. Ono ani záver nie je "absolútny", život je tiež iba sled zážitkov s neustálymi zmenami, všetko je skrátka otvorené, ako aj interpretácia, akú si divák v hlave sám vytvorí. Je to dojímavé, inteligentné, kvalitne zahrané, neponúka to jednoduché otázky a ani jednoduché odpovede. A možno je to trochu aj mierny indie feelgood gýč, ale prečo kritizovať film, ktorý osvojí diváka srdcom aj rozumom zároveň. (08.10.2023)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Rodinná adventura s leitmotivem KAM S NÍ... hm, tak to jo. Škoda jen, že mi moje ohraničenost nedovoluje porozumět srandě a užít si ji stejně, jako natureman Viggo a jeho polodivoká rukojmí s encyklopedickými znalostmi - a to jsem se domnívala, že všechny zvrácenosti velkým plátnem už prošly. Film o naprosté neúctě k čemukoli, především pak k životu - rodinné sounáležitosti, výchově, tradicím, morálce - chcete-li k civilizaci - v tom správném slova smyslu. To všechno spláchli do stoky spolu s úchylným přáním osoby, kterou omlouvá snížená příčetnost z přemíry rodinného štěstí na samotě u lesa, odkud je hippie-busem do KFC jen co by kamenem dohodil... Ovšem neopomněli se přitom pokusit o výsměch hodnotám, které se při veškeré námaze ještě nepodařilo zadupat do země, jako již obligátní snahou předvést nematrikové katolíky coby zkostnatělé, bigotní karikatury. Když už se zabývat alternativním způsobem života, což takhle dosadit do filmových postav jinší zálesáky, no ale to už jsem v docela v jiném světě, jakož i žánru... (07.12.2016)