Reklama

Reklama

Vynálezce plynu blaženosti středem zájmu gangsterů i tajných služeb. Francouzská komedie (1967).
Evžen Ballanchon žije v domku na předměstí Paříže společně se svými rodiči. Otec s matkou se hádají snad každý den a snad úplně o všechno. Raději vytopí celé podlaží, než aby se dohodli, kdo z nich nechal otevřený kohoutek. Oč je Evžen geniálnější, o to víc žije skromnějším životem. Do práce jezdí na mopedu, o ženy se příliš nestará. To, co se děje doma, mu úplně stačí. Skromný Evžen pracuje ve významné vědecké laboratoři, kde se pokouší vynalézt jakýsi "plyn pravdy". Bylo to dílo náhody a Evženovy geniality, že vznikl "plyn blaženosti", při kterém mizí jakákoliv protivenství, lidé jsou mnohem upřímnější a vstřícnější. Ale kdyby tak Evžen věděl, kolik popela z jeho cigarety mu do právě připravovaného roztoku vlastně spadlo? O neznámý plyn, který existuje zatím jen v malém množství, má zájem vláda, tajné služby i cizí špióni. Po více než pětatřiceti letech si tak připomínáme vynikající komedii, která kdysi sklízela velké úspěchy i v našich kinech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Byla by to skvělá komedie, kdyby se s tím nápadem pracovalo jinak. Když se na začátku dozvíme, že hrdina vynalezl látku, která u lidí odbourává zábrany, je logické očekávat příběh macourkovského ražení, plný duševních proměn. Člověk by si myslel, že uvidíme, co se stane, když se tento veselý plyn dostane mezi lidi a ti se dočista vykašlou na konvence a následky svého počínání. Tak bohužel. Celý film je o tom, jak se skupina mafiánů snaží ten vynález ukrást. Pořád se jezdí v autech, střílí a někým je stále smýkáno nebo hmožděno. Lefebvre nehraje žádného potřeštěnce, jak slibuje název, ale dost možná nejvyrovnanějšího hrdinu své kariéry. S logikou děje si nikdo hlavu nelámal. Tak. To bylo strohé analytické hodnocení pro racionální diváky s oběma nohama na zemi. A teď něco pro nás, infantilní pošetilce: Opravdu nevím, proč jsou ve filmu postavy Lefebvrových rodičů, co se chtějí vzájemně zlikvidovat, ani k čemu je příběhu prostředí westernového městečka. Ale právě v tom je určitý půvab toho filmu. Jako by ho natočila skupinka pětiletých dětí. S ničím se moc nepáraly, hlavně tam napraly všechno, co se jim líbí a co je momentálně napadlo. :-) Ťukejte si na čelo, říkejte mi cvoku, utrhněte mi hlavu a povařte ji tři minuty ve slané vodě, já stejně musím přiznat, že jsem se solidně pobavil. Kde jinde uvidíte Bernarda "buldočí ksicht" Bliera ve stetsonu, kterak jede koňmo po dálnici? 60% ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Docela příjemná absurdita, u které se člověk nebude válet smíchy po podlaze, ale po celou dobu bude mít mírně zvednuté koutky úst v milém úsměvu, pokud přistoupí na hru. Což není ani moc těžké, protože Lefebvre hraje svého potrhlého vědce s nadhledem a lišáckým výrazem, kdy jakožto kutil ví, co a jak. Vůbec se mi líbí, že postavy tady sice sem tam schválně přehrávají, ale jaksi ve stylu suchého anglického humoru, a jinak se chovají tak nějak... logicky, nijak bláznivě, ale v podstatě přirozeně. A to, jak se hádají rodiče vědce, tak se hádají i ti moji na jejich chaloupce na Vysočině. Závěrečný souboj ve westernovém městečku má taky něco do sebe. Není to žádné veledílo, nejsou zde žádné výbuchy a ty dvě bitky jsou kašírované až moc, ale je to prostě hodně příjemný film. Chytré dialogy, žádná postava není za vyloženého tupce, občas jisté nacionální rýpnutí (moped je rychlejší než Citroen), jeden skvělý dialog, proč zločinec dělá to, co dělá. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět by tu byl - plyn, který mění zásadním způsobem lidskou náladu, je nápad, který mohl vést ke spoustě krkolomných situací a nabízel nesmírně mnoho možností. Bohužel scénárista s ním naložil tím nejbanálnějším způsobem, takže vznikla tuctová komedie, do které tvůrci splácali všechno, o čem se domnívali, že diváka naláká. Máme tu potrhlého vynálezce, bandu gangsterů, kteří chtějí ukrást jeho objev, honičky a rvačky ve stylu starých grotesek, westernové městečko, půvabnou krásku, která se zamiluje do hlavního hrdiny, prostě ničím ten film nevyniká a protože humor je takový jalový a příběh rezignuje na logiku, jediným důvodem, proč se ke snímku dnes vracet, je Jean Lefebvre v hlavní roli. Celkový dojem: 40 %. ()

crha 

všechny recenze uživatele

Slabota, kterou pár vydařených vtipů nemůže zachránit. No a vůbec jsem nepochopil proč se děj přelinul do nějákýho country-western skanzenu. Třeba by mi to nepřišlo tak násilný kdybych u toho dokázal udržet pozornost. Jean Lefebvre se tady bitkuje a snaží se být dokonce i drsnej, což je celý špatně. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Kolega Tosim se asi špatně koukal, resp. možná viděl originální francouzskou verzi, které nerozuměl. Výtečný původní dabing z barrandovské dílny (1969!) a nepřekonatelný Vladimír Hrubý, v němž režiséři konečně nalezli adekvátní hlas pro komiky, jejichž devízou jsou postavy moulů. Ale světe div se, Jean Lefebvre v Bláznovi z laboratoře 4 této pověsti nedostál, má téměř všechno dění pod palcem a jeho parodování akčních hrdinů funguje. Aby taky ne, když na vás z garáře řve nerudný Pierre Brasseur hlasem Josefa Větrovce, na silnici do vás nabourá sličná Maria Latou s nejsladším dabingovým hlasem všech dob, Libuše Angeliky Švormové, a šéfa vám dělá Michel Serrault mluvící mladičkým hlasem Josefa Vinkláře (jen si vzpomeňte na jeho poručíka Merilla v Pokladu na Stříbrném jezeře. Fugas Lefebvre v pohodě utáhne film sám, a přestože děj je poněkud plynatý, tohle rozhodně není špatná komedie. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama