Schneider vs. Bax

Tak trochu Nájemní vrazi na holandský způsob. Největší problém jsem měl asi s množstvím a charakterem překážek, které musely být překonány. Jakkoliv se režisér snažil, působilo to všechno až moc vyumělkovaně. Na můj vkus se tu také příliš žvanilo o ničem a jestli mělo jít o vtipné dialogy, tak asi nechápu nizozemský humor. Na druhou stranu nadsázka, ve které se celý film nesl, byla docela příjemná, pár vtipných momentů se tam také najde, sympatičtí byli i herci a bavil mě i ne úplně přiznaný souboj mezi snipery, takže celkově pozitiva převažují. Jen se nemohu zbavit pocitu, že to bylo nějaký divný. 65% (25.02.2016)

Alex je naprostej mazák a genius podivností. Krom totální originality a nehorázně neortdoxního humoru mně fascinuje i jeho výběr interiéru, stejně jako u Borgmana je i tady středem dění krom velmi bizardních postav dům a jeho okolí v tomto případě bažiny a to je celý, pár herců a jupijajej motherfucker můžeme točit a pekelně se bavit. (14.01.2017)

Kdo poslal dva nájemné vrahy proti sobě? Samozřejmě Mertes, jako obvykle. Detektivka to samzřejmě není, není tu detektiv, a také proto při kácení takových stromů padá spousta třísek, A kdo to má vše na svědomí? Ovšemže mobil, v dobře předmobilní by to takhle nevypadalo a v době postmobilní to tak vypadat nebude. Každopádně než se manžílek a tatínek probudí z ranních snů a je schopen jít na oslavu, může, musí se leccos stát, má přece doma hezkou ženu a dvě malé děti. (21.01.2021)

Kdo s koho! Tak trochu absurdní černá komedie a tak trochu drama ze života několika postav, z nichž se některé vydají na onen svět. Jeden dům, pustina, nekonečné pole rákosu, jehož neklidné vlnění připomene temný snímek Onibaba (1964) či zrádné lány kukuřice, a smrt, co si brousí kosu a trpělivě čeká na moment, kdy se rozmáchne. Původně jsem chtěl dát 4*, jelikož konec jsem si představoval jinak. Jenže film jsem si užil a asi je dobře, že též absurdně skončil. (24.04.2018)

Potřeboval bych taky nějakej speed, co do sebe neustále tlačil Alex, abych se naladil na stejnou vlnu, jako on. Ale na druhou stranu bych kecal, když bych tvrdil, že jsem od Alexe čekal něco jiného. Za tu dobu, co se známe, bych nečekal nějakou normální pohádku o normálním životě normálních lidí. Možná jenom škoda, že všichni tu dělají doslova jakoby se nic vážného nedělo. Kdybych byl imunní vůči černému humoru, tak si ho tady na první pohled snad ani nevšimnu. (18.12.2016)