Náhoda

V hlavní roli náhoda! Tři možné životy jednoho člověka Witka Długosze. Každý příběh začíná obyčejným zpožděním a dobíháním vlaku, zdánlivě je všechno stejné jako v tom předchozím.V běhu se srazí se starší ženou a rozsype jí peníze, zakutálená mince za kterou si šťastný bezdomovec kupuje pivo, nákup jízdenky a pokus o naskočení do ujíždějícího vlaku. A potom už je člověk ve vleku nevyzpytatelné náhody, která ovlivní život, která vychýlí z cesty. Určitý čin v určité situaci, kouzlo setkání a život se vydá jiným směrem. Téma tří možných životních cest na křižovatce osudu, kdy okamžik (několik vteřin) změní plány, sny, přesvědčení. Přitom kolikrát si každý z nás za život řekne "Kdybych tenkrát ...". Jenže Krzysztof Kieslowski mě právě přesvědčil, že nic není tak jednoduché a tenhle povzdech je v životě naprosto zbytečný. (14.10.2005)

Mírně pesimisticky naladěná Náhoda je zasazena do typicky Kieslowské atmosféry, kterou mám moc ráda, ale celý film mi byl poněkud vzdálený. Komunistickou éru si nepamatuji, takže jsem z filmu neměla ten pravý zážitek. Vše kolem samizdatu a dalších ilegálních činností mi připadalo méně nebezpečné, než to asi ve skutečnosti bylo... možná i trochu nudné a zbytečně dlouhé. (23.11.2006)

Jsem v pokušení Zrovna tomuhle Kieślowského snímku bych leccos vytknout - amatérský vzhled, časové skoky, občasný zmatek v ději, inflaci zbytečné nahoty. Ale od další vytýkání upustím už proto, že režisér nutí diváka přemýšlet a žasnout nad nesamozřejmostí věcí, dumat o osudu, náhodě a prozřetelnosti, o svobodné volbě a o vlastních včerejšcích, dnešcích a zítřcích. Po zhlédnutí tohoto filmu se člověk aspoň na chvilku musí stát filosofem, byť třeba proti své vůli. Takové důsledky čučení na plátno či obrazovku jsou navýsost blahodárné. (30.07.2008)

Musím priznať jednu vec, že som momentálne zakopol na šiestom filme od Krzysztofa Kieślowského, s názvom Náhoda, ktorá je BLBEC. Predchádzajúce filmové počiny boli u mňa veľmi vysoko ohodnotené, maximálnou možnou známkou. Tu sa stretávam s obyčajným priemerom, ktorý ma neoslovil, aj keď nakoniec skonštatujem, že sa k filmu pristupovalo zaujímavým spôsobom. Hlavný hrdina Witek. U neho budem sledovať 3 dôležité veci. Prvá spočíva v tom, či stihne dotyčný vlak, ktorý ho má odviesť na určené miesto. Mieri na pohreb svojho otca, ale nikdy tam nedôjde. Po prvé : VLAK stihne a naskočí naň, tým pádom sa veci začnú odvíjať iným spôsobom, ako by pôvodne tento dopravný, rýchly prostriedok nikdy nedostihol... Po druhé : Vlak nestihne, a čo sa tým následkom postupne odohralo. A tretia verzia, je zase tá istá, že ho nestihol, a tak mám pred očami inú verziu príbehu. TRI rôzne verzie udalosti. Niečo na spôsob - Lola beží o život, strhujúci film z roku 1998, od Toma Tykwera. To máte to isté, ako by ste nastúpili na autobus, v ktorom stretnete, zrovna v ten moment akéhosi človeka, ktorý vám zmení život. Ak by vám tento BUS ušiel, tak sa nič nedeje, a vy si žijete svojim starým životom, v ktorom sa môže taktiež niečo dôležité stať. Vymyslieť takúto stavbu scenára, pozostávajúcu z rôznych uhlov, jednej a tej istej postavy, ktorá buď stihne naskočiť na vlak, alebo pre zmenu : 2 krát - nie, a čo sa následne ďalej odohralo, je celkovo zaujímavé vidieť. To je jedná vec. Druhá vec, je tá, ktorá mi vadila. Samotný film jednoznačne kazí - nedotiahnutý STRIH, a niekoľko postupných scén, ktoré sa sem koľkokrát nehodili. Občas som si pripadal, že chodím stále dokola, dokolečka. Vezmite si jeden fakt, ak máte radi režiséra a scenáristu, zároveň, ktorý sa podieľa na tomto projekte, tak nemáte, čo stratiť, len si poviete, že sa jedná o slabší režisérov kus... (29.01.2017)

Tato velmi komplexní analýza generačních vyhlídek jasně dokazuje, jak Poláci dokázali využít svoji kinematografii k morálně-reflektivním účelům a v jakém bahně se ve stejné době utápěla naše filmová tvorba. Dynamika, otevřenost, autenticita, existencialismus, metafyzický rozměr, perfektně zvládnutá filmová řeč i nevulgární erotičnost - všechno, co našemu filmu v době normalizace scházelo je zde namícháno v obdivuhodném poměru. (13.04.2011)