Australský disc-jockey Ashley Wallace (Robert Hughes) dostane za úkol udělat rozhovor se skupinou ABBA během jejího turné po pátém kontinentě. Odjíždí však narychlo a nemá novinářský průkaz, takže je prakticky bez šance proniknout do blízkosti švédské čtyřky. Následuje tedy skupinu po několika australských městech, aby nakonec zažil jedno velmi příjemné překvapení.
Film byl natáčen během australského turné a bylo do něj vstřiženo mnoho autentických záběrů z koncertů. Mihne se v něm i manažer skupiny Stig Andersson. Pikantní bylo, že nikdo neřekl skutečným tělesným strážcům skupiny o tom, že se nějaký film točí, a tak od nich dostali filmoví bodyguardi pěknou nakládačku. Snímek je také jedním ze zahraničních filmů, které byly v ČSSR uloženy do trezoru. Pouhé dva dny před vysíláním v ČsT byla ABBA ve filmu stažena z programu, protože členové skupiny podpořili snahu polské Solidarity. Českoslovenští diváci tak museli na švédský kvartet ve filmovém provedení na televizních obrazovkách čekat téměř deset let.
(Robbi)
V kinech
od:
dex2man
Ačkoliv Abba není zrovna moje krevní skupina, rád bych nějaký koncert v dobách největší slávy a celosvětové mánie zažil, protože při roztříštěnosti hudební scény a množství stylů je jasné, že už se něco takového nebude nikdy opakovat. Tenhle polodokument mi aspoň vytvořil vzdálenou představu, proč na tom rodiče tak ujížděli:) Mimochodem ABBáci jsou sympaťáci a Agnethin gluteus maximus rozzáří každé vystoupení, umí s ním totiž pracovat stejně dobře jako s hlasivkama.(23.10.2012)
nash.
ABBA byla fenomén. Jediná popovka, která se mi jako pubertálnímu rebelovi dokázala vklínit mezi Kissáky, Sabbaty, Zeppelíny a Doors. A nejen vklínit, ale zůstat tam. Dodnes mám pro ni slabost a tenhle film je jako stroj času. Po letech mě přenesl zpátky do doby, kdy jsem ho viděl poprvé, užíval si hudbu a ještě stíhal držel palce Ashleymu, aby pronikl přes toho otravného bodyguarda. A navíc, stále to tam je. ABBA je stále nezaměnitelná, a stále má v sobě to úžasné kouzlo a energii, které zcela postrádá 90% dnešní popovíé produkce.(4.1.2017)
MarekT
Není to žádný filmový skvost, hlavně po dějové stránce, jenomže co chcete dělat, když tu máme moji oblíbenou popovou skupinu ABBA. Písně reprodukované z úst této slavné skupiny mě uspokojit dokázaly. Navíc se mi líbí potvrzování historické důležitosti této skupiny - dav fanoušků nejen na koncertech, ale i jako vítací ceremonie - něco úžasného. Škoda, že na takové skupiny se už jenom vzpomíná a to, co máme teď, mi ani nestojí za poslech. "We want ABBA!"(3.12.2008)
waits
Když jsem jakožto teenager tenkrát oddcházel z kina (distributorský název Abba ve filmu), měl jsem v hlavě muzikálově vygradované Thank you for the Music a před očima vrtící se zadek Agnethy (dík, Hallstrome). Po letech je už příběh australského novináře jen zbytečným zdržováním při sledování samotných koncertních záběrů. Abba zrovna vydala LP Abba-The Music,a tu já mám tedy nejradši, když to chcete vědět.. Na druhou stranu, film o Abbě by šel natočit mnohem, mnohem lépe než jako stroze dokumentární, notně povrchní a trochu umělý zážitak, který nám Hallstrom připravil...A co můžete vidět? "Tiger" "S.O.S." "Money, Money, Money" "He Is Your Brother" "Intermezzo No.1" "Waterloo" "Mamma Mia" "Rock Me" "I've Been Waiting for You" "The Name of the Game" "Why Did It Have to Be Me?" "When I Kissed the Teacher" "Get on the Carousel" "I'm a Marionette" "Fernando" "Dancing Queen" "So Long" "Eagle" "Thank You for the Music"(2.4.2013)
Galadriel
Film v podstatě není ničím jiným, než natočenou šňůrou ABBY spojenou rádoby příběhem zoufalého novináře shánějící interwiew pro rádio. Pokud máte rádi ABBU, sedněte, poslouchejte, odpočívejte. Pokud ne, nemá cenu si film pouštět. Narozdíl od Beatlesáckých filmů tady jde opravdu pouze o tu hudbu, o nic jiného.(28.4.2003)