Prožít si své peklo

Niekedy ozaj druhých nechápem. Videl som matku, ktorá predstierala, že hľadá svoje dieťa, pritom ho zabila, videl som ľudí, ktorí stratili svojich blízkych, najmä deti ako sa správali, no nikdy by som si nepomyslel, že to niekto v tak ťažkom príbehu môže zahrať takto chladne ako Annie Girardot. Neveril som jej plač, neveril som jej žiadne emócie, vlastne ona ich zo seba vydávala minimum a občas som mal pocit, že nikoho nestratila. Chápem, že niektoré veci dokážu ľudí ako sa vraví vykoľajiť, najmä keby našla tú svoju dcéru mŕtvu, ale ani to hľadanie nebolo uveriteľné, aspoň keby ju ten jej chlap odviezol aspoň do tej televízie, ale vyzerala byť fajn a nie zrútená, proste mi to pokazilo film a ono to na tom vlastne stálo, na tých nekonečných minútach, strese, strachu, smútku. Američania občas preháňajú, chápem, že tu Francúzi asi chceli istú chladnú atmosféru navodiť, no na mňa slabé, bez precítenia. Záver je možno v niečom ohromujúci, no aj ten záujem ľudí a médií vo filme je podľa mňa prehnaný. (03.04.2015)

Annie Girardot se vřítí do televizního studia. Svou obvyklou vyřídilkou si vyjedná živý vstup, aby vyzvala neznámého únosce své dcery k vyjednávání. Takhle rychle, bez průtahů začne film, který toho má před sebou příliš mnoho, než aby si mohl dovolit hluchá místa. Věřte, že zodpovězení otázky, zda se Annie podaří dcerku získat zpět, je sice silným momentem, ale zdaleka ne vrcholem příběhu. Film jsem viděl dabovaný a totožnost únosce mi díky charakteristickému hlasu jeho dabéra byla jasná od chvíle, kdy se poprvé ozval z vysílačky, ale ani to mi nezabránilo sledovat další děj s očima navrch hlavy a od scény s pytlem na odpadky spoluprožívat prohlubující se úzkost a zoufalství Girardotové. Jakkoli jsem nepřítelem laciného afektování nad "hereckými koncerty", musím říct, že v lepší formě jsem ji jakživ neviděl. 100% (19.03.2011)

Skutečně. Annie Girardot dokázala hrát i beze slov a to způsobem, který je téměř ohromující. Takhle se nehraje, takhle se totiž žije. Nenapadá mě nikdo, kdo by se s takovou rolí porval právě jako ona. Bylo moc příjemné sledovat Mistra při jeho práci, i když samozřejmě to není zrovna příjemný film. Takový konec jsem přesně chtěla. Jiný by se ani nehodil, protože by to pak všechno nemělo žádný smysl. (18.10.2012)

Tenhle film hodně staví na silném námětu. Režie mi povětšinou připadala spíše průměrná a některé dlouhé scény (zejména ty s hulákajícím davem pod okny domu Girardových) by za jiných okolností asi i hodně nudily. Nicméně díky příběhu s mrazivě překvapivým vyústěním a stejně působivým hereckým výkonům Annie Girardot a Bernarda Fressona umí tenhle film stejně zasáhnout a nepustí vás ani na chvilku od neustálého napětí a tísně. Pozitivem je také, že od prvního momentu se ocitáváme v již počaté dramatické situaci. Asi první půlku jsem trochu bojoval se samoúčelnou depresí, jakou může film o unešeném dítěti leckdy nabídnout, postupné vyústění (kdy se krimi thriller postupně stále víc mění v rodinné drama) mne nakonec hodně zasáhlo a předčilo všechna má očekávání. Víc nechci psát, v případě tohoto filmu se rozhodně oplatí neznát žádnou pointu předem. 90% (09.05.2020)

Napínavé od začiatku do (geniálneho) konca. A to aj bez toho, aby spoza každého rohu na nás vykukoval stále nový a nový zvrat. Psychologická detektívka, v ktorej si každý prežíva to svoje vlastné peklo, čo pekne podčiarkne aj onen záver. Môj tip na únoscu bol trochu iný a aj som si ho želal, dočkal som sa predsa len iného rozuzlenia, ktoré sa ale aj tak príliš od mojej intuície neodlišovalo. A motivácia tu teda k zločinu bola skutočne veľmi silná. Neviem si momentálne spomenúť, v akej úlohe podala Girardot lepší výkon, až mal človek dojem, že si niečím podobne v živote prešla sama. Ale v tom tkvie skutočné herecké majstrovstvo, že. (27.03.2019)