Vlak do Pusanu

Napínák to byl teda ukrutnej, takhle dobrá zombárna už se pár let neurodila. Recenze film často správně připodobňují k Snowpiercerovi a World War Z. Train to Busan je opravdu takový jejich prvotřídní kříženec, což bohužel platí především v jeho první půli, k níž v podstatě nelze mít výhrady, do cíle se ale dojede v třídě druhé. Pro zombie filmy typická sociální kritika je zde totiž místy až moc očividně vychtěná, objeví se nějaká ta nadbytečná odhalení a melodramatické momenty, které do té doby výtečně rozjetý katastrofický vál trochu zbrzdí (a natáhnou na mírně přepísklé dvě hodiny stopáže). Pozitivní dojem ale rozhodně zůstává. (12.09.2016)

Korejský letošní HIT a nejlepší Zombie nálož Roku. Train to Busan je vskutku mixem dvou výborných filmů World War Z a SnowPiercer, kde mě mrzí jediné, že se Korejci nevyřádili na Brutalitě, protože oni jediní na Světě nemají problém cpát násilí do filmů ve velkém, zde však kvůli výdělečným účelům museli jít na PG-13 podobně jako ve World War Z. Toť jediná výtka, jinak se jedná o velmi adrenalinové, strhující a napětím sršící zombie Tornádo odehrávající se ve vlaku, ze kterého je problém utéct. Zombie vypadají parádně, jsou velmi agresivní, jejich pohyby jsou parádní, lepší vzhled a movement jsem u nich snad ještě neviděl. S postavami je film docela dost nekompromisní o to víc s něma divák soucití a zároveň jim velmi fandí. Nejlepší je hlavní dvojice Dong-seok Ma, což je v Korei velmi proslavená hvězda a Yoo Gong, který místo nejlepšího agenta ovládající Systemu zde pro změnu hraje načančaného finančního manažera. Ee-seong Kim je zde úplně nesnesitelný. Potěšili i vedlejší role, kde každý jeden se objevil v solidním Korejském trháku. Plusem je i velmi intenzivní soundtrack. Skvělá věc. Story 7/10, Atmosféra 9/10, Gore 4/10, Vizuál 8/10, Akce 10/10, Napětí 10/10,Humor 4/10. Zábavnost 8/10, Lekačky 5/10. 85% (13.09.2016)

A máme zde historicky první finále soutěže ,,Co bude větší píčovina"! Z filmů, vilně se povalujících po ploše a chytajících lelky, prach a filcky od složky s krycím názvem P-rn- jsem si dovolil nominovat následující hity, které delší čas prokrastinuji: Hladový gejs - Mocinkygej, díl druhý (síla vzorů) a Vlak do Buzanu Pusanu. Pročpak že jsem po nich nesáhl ihned po zakoupení, ptáte se? Mám své důvody, mám. Zhůvěřilostí o blbečce či blbečkovi, co ve svém pubescentním zápalu a ukrutné neschopnosti zachraňují svět mám již tak trošku plné klektáky, a vlaky nesnáším, jsou pro pitomce. Ovšem vše krásné musí jednou skončit a dnes skončilo i období blažené nevědomosti. Už jsem to viděl. Ajvaj ajvaj. Tak tedy: V prvním kole se proti sobě staví Kaknis, vyzbrojená lukem, šípem, kozama, stále odulejší tlamou a tou svou silou vzdoru, oproti ní se s výrazem čerstvě penetrovaného štěněte do ringu šteluje devítiletá So-ja Kim, vlastnící jen plachý pohled ve svých očkách mongoloidní laně. Gong, obecenstvo ztichlo, samou nervozitou si hryže prsty až u samé prdele. Zbytečně, protože hrdinka z filmů o Hrách vo život se sama poutá do morálních dilemat a malé děcko, taková ta tabula rasa, v klidu vítězí kontumačně. Nevadí, snad se situace vystříbří v mači následujícím. Pýta kontra EE-septik Kim. Očekává se hladký průběh, hebkomodrý klaďas (byť tedy těžce retardovaný) zajisté smete pouhým pohledem záporníka z nejzápornějších, takového, co kolem krku nosí provaz z pupečních šňůr, osázený sušenými bulvičkami albínských novorozenců. A ejhle. Pýta nám zmatečně bloudí po bojišti, našlapuje do provazů, pláče a z levé trencle vypouští nažloutlou tekutinu. EE-Kim, který díky tomu již ví, kde soupeř ponáší nádobíčko, jej v poklidu a férově zezadu poltí požárnickou sekerou. No nebudeme to natahovat - takto končí prakticky každý souboj, a to i tehdy, když proti sobě vystrčím (jindy vcelku schopnou) Můrovou a toho posledního, nejpomalejšího zombíčka s vylámaným chrupem a ujetými chodidly. Je to tristní. Buď stárnu a mé povadající libido již nedokáže reagovat na rozpuklé cecky Lawrencový, jak by mělo, nebo se to celé zvrátilo v naprosto slaboduchou zábavu pro lobotomizované.... jistě to první, nebudu si fandit. Zato korejská reklama na prostředek veřejné popravy vysloveně nadchla. A to jsem se toho bál setsakra více, než oproti hodnocenému výměšku. Tak tedy - tímto jsem spláchl dva komenty najednou a mějte mě rádi! (05.11.2016)

║Rozpočet $8,5milióna║Tržby USA $2,013,352║Tržby Celosvetovo $87,547,518▐ strašne naivné ale fakt strašné a hlavne keď herci úplne prehrávajú vo svojich úlohách ale na plnej čiare, zas sa potvrdilo buď aziati dokážu dobre hrať až nechápete ale na plnej čiare zle, ďalší zombii priestrel ako hrom, zombii fenomén posledných rokov začína pokrivkávať /35%/ (03.10.2016)

Jakožto hororový expert jsem byl zvědav, jestli si Korejci po nepříliš povedeném snímku Gokseong napraví reputaci a přijdou konečně s hororem, který snese ta nejpřísnější hororová měřítka. Bohužel se jednalo pouze o zbožné přání. Busanhaeng nepřichází v rámci zombie subžánru s ničím novým. Námět je opravdu velmi jednoduchý a v různých obměnách již tisíckrát viděný, což by snímku mohl náročný hororový divák odpustit za předpokladu, že by Busanhaeng místo akce vsadil například na budování tísnivé atmosféry, případně je vhodným způsobem propojil. To se však nezdařilo. Četné nedostatky lze spatřovat i v logice chování jednotlivých postav. Nechtěl bych však příliš spoilerovat, tak zmíním alespoň zombies, které jsou nám v úvodu představeny jako velmi hloupé bytosti, které nedokážou otevřít dveře. V pořádku, jenže ke konci snímku se jejich inteligence zázračně zvýší a při dobíhání ujíždějícího vlaku je dokonce napadne vytvořit ze svých těl řetěz. Dále musím pokárat úroveň digitálních efektů, jejichž přítomnost je v některých scénách až do očí bijící. A v neposlední řadě i dvouhodinovou stopáž snímku, která Busanhaeng v závěru posouvá téměř ke hranici nudy. Uděluji slabší dvě hvězdy a ke zhlédnutí rozhodně nedoporučuji. (12.09.2016)