Červená želva

Má to něco do sebe. Díky tomu, že je příběh vyprávěný beze slov, je v něm cítit daleko více emocí. Nadruhou stranu je to v podstatě úplně o ničem. Příběh o samotě, znovunalezení sebe sama skrze katarzi, která ale není nikterak velká. Animace slabší, ale co za to opravdu stojí, tak je hudba, která je vskutki dokonalá. Melancholické tóny a filharmonické skladby jsou opravdovým pohlazením na duši. Celou dobu jsem se nemohl zbavit nutkání, že se mi film snaží předat nějaké poselství, ale nedokázal jsem moc přijít na to, jaké konkrétně má být. Za mě 65%. Škoda, čekal jsem víc. Francouzi se pořád ještě mají co učit. (19.05.2017)

Jako kraťas by to bylo velice funkční, sdělení o propojenosti všeho živého se dalo bez potíží vměstnat do pár minut. Svým způsobem je to velmi podobné Playtimu, jedno sdělení v několika variacích. Já vím, že opakování je matka moudrosti, ale bohužel patřím do té kategorie diváků, kterým myšlenku stačí říci jednou, při častém opakovaní na ni zanevřou. (15.02.2021)

Žena je želva, která muži brání odplout pryč. Připomenutí, že ty nejjednodušší příběhy jsou těmi, která dávají vyprávění vůbec smysl. Červená želva oslavuje prostotu života způsobem, který by se mnou neměl tolik zamávat už jen proto, že byl vyprávěn tolikrát předtím. Jednoduchosti se podobenství podřizuje na všech úrovních. Animuje se bez excesů, v plochách jednoduchých textur a řečí srozumitelných symbolů, s vybranou štítivostí vůči kýči, který v podobných případech číhá za každým rohem. Pro jistotu se zcela rezignuje na slova a skoro i na hudbu. Rejstřík dramat je velmi skromný - dojde jen na ta, která se týkají každého z nás. Animované přitakání mne po osmdesáti minutách opustilo zvláštně vděčného. (04.03.2018)

Už dlouho jsem neviděl animák ryze pro dospělé a navíc tak dobrý. Symbolika zde běží opravdu na plno a je fajn, že si v tom každý může najít to své. Je až neuvěřitelné, jak se tvůrcům vše podařilo sladit v jeden téměř dokonalý celek. Především díky animaci, pomalému tempu vyprávění beze slova a hudbě, vzniklo něco magického. K maximálnímu hodnocení nechybělo mnoho a vím, že se s Červenou želvou ještě někdy určitě potkám. (10.08.2017)

Červenou želvu bych za symbolistický film zas tak moc neoznačil. To, že je vyprávěný beze slov, z něj ještě nedělá symbolistický film, obzvlášť když pointa snímku je jasná poměrně rychle a děj je strašně jednoduchý. Červená želva je o tom, že člověk nedokáže žít pořád sám a taky je o životě a rodičovství. Ačkoli i to samo o sobě může vystačit na silný a hluboký zážitek, tady se do hloubky podle mě moc nešlo, spíš to klouzalo po povrchu. Což je blbě, když by celý ten film v téhle podobě bohatě vystačil na 30 minut. V 80 minutách se dalo rozjet mnohem víc. A je to škoda, protože tenhle film má snovou atmosféru, skvělou animaci a hudbu, sice je to utahané, ale po filmařské stránce je prostě povedený. Taky musím ocenit, že se někdo v dnešní době pokusil natočit film beze slov, protože v dnešní době se to mezi filmaři bohužel "moc nenosí". Ale zase kvůli tomu nebudu Červenou želvu nadhodnocovat, když je vlastně strašně jednoduchá a nějaký silný a hluboký zážitek nenabízí. Alespoň pro mě ne. Slabé 3* (31.07.2020)