Šimon a Matouš

Nostalgie je děvka, co už znásilnila kdekoho. Výsledkem pak byla vyšší hodnocení u filmů slabších kvalit. Ale mě si ta malá, proradná děvka nepodá. Nelze však hodnotit bez vzpomínek na bezstarostný dětský věk, kdy se od rána v sobotu čekalo na tento film, který měl běžet večer na programu bez loga v rohu obrazovky, na kterém v podstatě přes den nic kloudného neběželo. Večer to nebylo o nic lepší, ale toho léta páně nevím kolikátého, se prý zadařilo. Dávali Šimona a Matouše. Takhle nějak mně to vylíčil můj starší brácha, který mně coby blbému dítěti mnohem později barvitě popsal i děj, ale nesdělil mně tehdy jeden zásadní poznatek. A sice, že se nejedná o Buda Spencera s Terencem Hillem, ale o jejich dvojníky. Film jsem si tehdy pustil na videu. V očekávání maximálně bombastického zážitku jsem byl lehce zmaten vizáží obou protagonistů. Těm (originálům), které jsem doposud znal, tak úplně z oka nevypadli. Jsou to oni, nejsou to oni. Během filmu jsem pořád přemítal nad tím, že se mně u té dvojky něco nezdá. Tehdejší pocit z filmu už si nevybavím, ale jelikož jsem film viděl čerstvě, je hodnocení bez problému. Šimon s Matoušem byli (relativně) vtipní, herecky sympatičtí, příběh byl mimořádně jednoduchoučký, opatřený originálním až specificky groteskním humorem, který se ale hodí právě do těch dětských let. Akčnost, dá-li se tak naivní dění, respektive zrychlené pobíhání postav, co filmem probleskuje, nazvat, se dnes smrsklo na ryze trapný vývar ze špaget, na kterých sýr s omáčkou dávno vyčpěl a celé to přestalo chutnat. Bohužel, tenhle film je zde hodnocen nostalgickým způsobem. Valných kvalit nedosahuje. Obraz je úděsný, je znát, že technicky je film těžce v piči. O nic lepší to není ani po scenáristické a režijní stránce. V naprosté krizi, kdy vám ukradnou dvdéčka i externí disk s vašimi oblíbenými filmy a vy zjistíte, že zloděj neměl zájem jen o Šimona s Matoušem z pošetky za 50 Kč, se to vidět dá. Jinak ne! 40% (18.07.2015)

"Nic se ti nemůže stát, vždyť seš málem svatej." Svatý Matouš s nesvatým Šimonem byli prvními, kdo v mém vědomí zbořil mýtus o tom, že plagiátor nemůže být lepší než originál. A ač mám velkou slabost pro Spencera s Hillem, tak tito dva pitomci dotáhli jejich léta budovanou image ve svižném rytmu k dokonalosti. Jelikož jsem rovněž zdatným nindžou, tak si na trénincích již léta nacvičuji bojovou variantu pro dvě ruce a knihu, ale stále mi ta fackovaná nějak nejde. Povalit slona již samozřejmě umím. A bitku v zastavárně považuju za vrchol komedií s tím tlustým a s tím blonďákem - https://www.youtube.com/watch?v=6Bl_ObDIzgc. (09.06.2012)

Pokus o napodobenie originálu padol v tomto prípade na skutočne úrodnú pôdu a v mnohom svoje vzory aj prekonáva. Bláznivá komédia o dvoch podvodníkoch vydávajúcich sa za kňazov možno trochu zostarla, no stále dokáže spoľahlivo rozvibrovať bránicu. Jediná škoda je, že sa neuchoval pôvodný český dabing, na ktorom mnoho z nás vyrastalo a obsahoval ešte väčšiu nálož humoru. (07.12.2017)

Totéž co první díl, dva blbouni se nějak protloukají a připletou se do cesty bandě kriminálníků. Syžet příběhu je pořád stejný, to však vůbec nevadí, o ten přeci u těchto filmů nikdy nešlo. Exotické prostředí děj pěkně osvěžilo a první půle odehrávající se v Africe, je přeci jenom zábavnější, než Holandská část. Velká škoda, že rejža natočil pouze dva filmy, klidně bych si jich s touto dvojicí ještě pár dal. "A pamatujte, večere je přesně v sedm." "Přijdeme ve tři." (16.05.2003)

Na svůj vzor (Hill/Spencer) to sice nemá, ale kopíruje to kompletně všechno tak zdařile, že se třemi dioptriemi by si to člověk i spletl. Sice je to jen odvar toho nejlepšího, co kdy z hlediska kinematografie z Itálie přišlo, ale i tak je to celkem slušná zábava. Na opakování to není, ale jednorázově je to na vyčištění hlavy výborné. 70% (20.03.2017)