Sing Street

Tohle byla hodně pocitová záležitost. Režisér John Carney si mě kdysi získal svým Once a jeho Love Song taky nebyl k zahození. A Sing Street si také drží vysoce nastavenou kvalitativní laťku. Tenhle příběh z 80. let z Irska mě hodně moc sedl. Nejen kvůli muzice, atmosféře, ale hlavně kvůli sympatickým hercům a perfektně zahraným postavám. Carney dokáže z herců vydolovat, tak výborně nenucené výkony, že je radost na to koukat. Navíc umí krásně propojovat hudbu s příběhem a díky tomu je muzika stejně důležitá jako obraz a mnohdy je i doslovnější. Navíc má Carney dost chytrých a zajímavých nápadů, díky kterým je film o dost příjemnější a zábavnější. Ferdia Walsh-Peelo je velmi dobrý a má dost talentu, což několikrát prokáže. I ostatní členové kapely jsou dobří, jen nemají tolik potřebného prostoru. Lucy Boynton je perfektní múza. Naprosto jsem chápal hlavního hrdinu, proč to všechno dělá a upřímně jsem mu přál, aby mu to vyšlo. Nejvíce mě ze všech herců překvapil Jack Reynor, do kterého bych to neřekl, že zvládne až takhle dobře hrát. Film má hodně dobrou atmosféru, a natáčení hudební klipů je lahůdka, a nebo taková snová sekvence je parádně natočená. Dost mě překvapilo, jak moc se filmu daří být dětský(na hranici puberty) a dospělý zároveň, hlavně v těch vážnějších momentech, které fungují. Samotné hodnocení filmu bylo pro mě oříšek, ale nakonec jsem nechal vyhrát pocity a proto plná palba. Sing Street je opravdu moc pěkně natočený film, který vypovídá o tom jaké je to být zamilovaný do muziky nebo do něčeho jiného a do jedné holky, která je vaší múzou. Kdo, zažil pochopí. (25.07.2016)

Tento film je pro mě definicí styl feel good movie. Tam za La Manche to vždycky uměli nějak trefněji vystihnout a pokud do toho přidáte výborný soundtrack a skvělé zahrané postavy, nemůžete takový film nemít rád - a to i v tomto případě, kdy všechno je tak špinavé, ponuré a smutné. O to větší umění je z takového prostředí vybarvit duhu v duši filmového fanouška. (31.12.2016)

Na prvním místě musím vychválit velmi povedené, chytlavé písničky, které perfektně nostalgicky zapadají do poloviny 80. let a stylu britských legend (Duran Duran, The Cure aj.). Myslím ty původní, složené pro film, avšak potěší každá na moment znějící klasika. Díky nim jednoduchý, téměř bezmráčkový příběh školní dublinské kapely - i trošku komplikovanější první pubertální lásky a konečného úniku z neperspektivních, šedých životních vyhlídek - bez námahy obhajuje pevnou 4. hvězdu, přestože ve vážnějších (nejen sociálních) podtónech víceméně povrchně tápe (kluk nemá na druhé - černé - boty, ovšem barvitých kostýmů a líčení podle svých idolů vystřídá přehršel). (17.03.2017)

Film je chvílemi romantickou komedií o chlapci snažící se získat starší dívku, chvílemi rodinným dramatem o mezilidských vztazích, zmařených ideálech a bratrské lásce, ovšem čím je snímek celou dobu je hudební výběr parádních 80.let. Irská škola jako prostředí pro vznik pop-futuristické kapely ve které se dají dohromady tragédi ročníku působí velmi dobře. Škoda jen, že snímek nepůsobí právě tím uceleným dojmem a nevyvaruje se mnohdy až kýčových scén... (19.09.2016)

Sympatická hudební romantická komedie. Herecky velmi slušné, neokoukané tváře příjemně překvapily. Trošičku mě iritoval ten hudební skok, to bylo skoro jako parodie, kluk co místo zpěvu kokrhá a parta random kluků dala dvě tři zkoušky a najednou jim to šlape jako profesionální skupině a frontman zpívá jak slavík. Ale jinak je to moc fajn, krásně vyvážené dramatické, komediální i romantické prvky a takový hezký a poetický očekávaný happy-end. (08.11.2020)