Režie:
Jan BubeníčekScénář:
Jan BubeníčekKamera:
Radek LoukotaHrají:
Jan Budař, Pavel Landovský, Jan Bubeníček, Ondřej Trojan, Ladislav Frej ml., Jiří Schwarz, Denisa Grimmová, Aleš Najbrt, Ľubomír Piktor, Peter Havlík (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Smrtelné historky jsou trikový povídkový celovečerní film, který kombinuje hrané akce s 3D a 2D animací, vedenou loutkou a zadní projekcí. Skládá se ze tří příběhů Dědek Kaktusák, Maják, Velkej chlap a tří krátkých blackoutů Na draka. Každá část filmu je vyrobena jinou technologií a je jiného žánru. Dohromady ale spolu příběhy souvisejí jak obsahově, tak formálně. Ve všech povídkách si tvůrci hrají s dvojím měřítkem a s ústředními tématy hrdinství a smrti. Vždy se setkává něco velice malého s něčím velmi velkým (malinkatý rytíř s obřím drakem, mexický prastarý skřítek s člověkem, drobounký Profesor s kravami, dva gangsteři s Velkým Chlapem). A všechna tato setkání končí hrdinskou smrtí malé ústřední postavy. Každý příběh však na hrdinství a smrt nahlíží jinak. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Ať už jsou smrtelné či nesmrtelné, jejich poznávacím znamením je FANTAZIE ve své absolutní podobě - TA fantazie, která vyznává svobodu bez jakýchkoli hranic a omezujících přívlastků ... fantazie, která je věrná toliko sama sobě - a věří si natolik, že se nebojí střetu s pravidly svých imaginárních světů ani se zákonitostmi přízemní reality. Umí být provokativně konfrontační i kajícně smířlivá ("Antonio Cacto") ... upřímně zvídavá i až nezemsky cituplná ("Maják") ... tvrďácky (ne)kompromisní i správně cynická ("Velkej chlap"). Přitom jen tak na okraj ještě stihne osvětlit široké veřejnosti, že hrdinní drakobijci jsou vesměs "Na draka". Zcela zasloužených 5* ()
Kdysi jsme bývali animátorská velmoc. Jsem rád, že si na to i dnes občas někdo vzpomene. Hodnocení je hlavně za výtvarnou stránku, i když jednotilvé kousky "pásma krátkých filmů" se mi líbily i scénáristicky, jak laskavý Antonio Cacto, psychedelický Maják, tarantinovský Velkej chlap, tak i ntermezza Na draka 1-3. ()
Antonio Cacto je sice zajímavý, ale nějak tomu něco scházelo. Ne, barvy to nebyly. Dalo se dívat. 40%. Maják působí zpočátku jako horor. Bohužel se to časem okouká a divák, tedy alespoň já, jsem ztratil pozornost a zájem. Ale přesto dávám 60%. Velkej chlap je trochu hloupý svým příběhem a „jednoduchý“ svým zpracováním. Přesto jsem se několika hláškám nepokrytě zasmál. 40%. A co nyní s tím? 40,60,40, no připočtu k tomu mezihry s drakama, které byly skvělé, a dám 60% celému snímku. ()
Už hodně dlouho jsem neviděl něco tak... Divného, někdy v dobrém slova smyslu, někdy špatném, jsou tu tři polívky a pár mikropovídek s lovem na draka, které mají společného to, že jsou velmi dobře naanimované - první kombinuje hrané herectví s cgi postavou, druhá je komplet cgi a třetí loutková - mimochodem, jak cgi, obzvlášť nízkorozpočtové, nemám moc rád, tady je skvělé a to i díky šedobílé, tmavé, barevné paletě. první povídka je... No, je to prostě Budař a mexický trpaslík, ´to na popis docela stačí. Druhá je zas příjemně plná emocí (i když si tak úplně nejsem jistý jakých), je citlivá a má chodící ponožky, co mají místo obličeje světelný zdroj. A tu třetí někdo nejspíš napsal, když si do žil napral mnoho chemikálií veselé působnosti a díval se u toho na Tarantina a pojídal sýrové křupky. I když u těch křupek si nejsem jistý. ()
Povídkový film, který spojují tři historky. Všechny jsou kvalitou alespoň průměrné. Každý má nějakou spojitost se smrtí a nějak těží z černého humoru. Příběhy jsou nicméně kvalitou všechny srovnatelné. Žádná není pětihvězdičková, ve všech mi vadily vykreslené charaktery, které mi přišly ne tak dobře vykreslené, ale animačně a zpracováním bylo vše na jedničku s hvězdičkou. Paradoxně nejzajímavější postavou byl rytíř jdoucí na draka. Toho jsem zbožňoval, protože jsem jeho motivaci naplno rozuměl a ztotožnil se s ní. 70% ()
Galerie (31)
Photo © Falcon
Reklama