Sběrné surovosti

4* Hezký středometrážní film s výběrovými figurkami skoro jako z panoptika. Téma je typicky hrabalovské, tak by to mohlo jeho fanoušky potěšit. Debut se Herzovi povedl a já si tuhle taškařici lidových vrstev na ty 4 hvězdičky rozhodně užil. Nemusíte čekat až se to objeví v televizi a zkoukněte to tady [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.04.2016)

Poetizácia robotníckeho života, nebojaca sa zmesi trpkej životnej reality zmiešanej pol napol s komikou i tragikou. Zberné suroviny v období rozvinutého socializmu 60. rokov zahŕňali v sebe rôznorodé spoločenské spektrum: od bývalej grófky, cez pražskú pivnú galerku, vidiečanky až po všetečné paničky. Svojrázny jazyk a priliehavá hudba Zdeňka Lišku dotvárajú tento kolorit podzemia. Dej je obohatený o bizarne fantastické predstavy jedného zo zamestnancov zberne. Všetko dýcha starým papierom, ukrývajúcim rôzne príbehy. Diváka obklopí robotnícka atmosféra kumbálov vytapetovaných fotografiami prsnatých krások z časopisov a kovových mechanických váh. Pivo, preliate hrdlami zamestnancov zberných surovín za dlhých zimných večerov po celodennej šichte je z tejto skvelej polhodiny doslova cítiť.. (04.09.2014)

Není to škoda pro tento film, že nebyl obsažen v Perličkách, jsou to naopak Perličky na dně kdo je ochuzen absencí tohoto dílka. Tato povídka, přestože i ona je hodně osobitá, obsahuje to co si představím pod pojmem Hrabalova poetika. Ve Sběrných surovostech se Herzovi podařilo položit důraz na hlavní charaktery, podivínské blázny, a ty jsou vskutku nezapomenutelné. Zejména Haňta. Divák se zde více baví Hrabalem a méně vkladem režiséra. Sběrný dvůr dle Hrabala je hodně povdivné místo, zejména co se osazenstva týče a přidá-li to své Herz není o bizarní scény nouze. Například řezání soch svatých mi paměti asi jen tak nezmizí. Ač jsem ateista, tohle přeci je působila provokativně, možná až dekadentně. (27.09.2010)

"Trošku jsem si přispal, ale taková malá otázka ..." 5* (bez ohledu na nikoliv 100% výkony neherců) už jenom za literární předlohu, kterou zatím dokázala pořádně zpackat jenom Věra Cais s mistrem Noiretem. Herz našel v Resslovce nad Tančícím domem svýho Hanťu a rozehrál jeho poetiku sběrného dvorku a oslavu "tvořivosti - obrany proti silnýmu náporu nekonečna". "Jó, svět je plnej podivnejch krás a jeden život na to nestačí." Co věta, to perla na dně. "Eine krone nebo los !" Zdařilá freska - převod figurek, prostředí a minidramat starého světa do filmové řeči. Od mostarského deja vu k duchovní tématice - jak přefiknout Nepomuckýho s varhanním doprovodem. Hravě citlivý ♫ přínos Zd.Lišky. Pěkný stehno ! "Ještě že mám tu hrobku na Olšanech", Judo, Vilmo, Tadeáši. (25.02.2012)

"Pan děkan to vodpustí a já to musím uklidit!"                                                                                                                          Se vší úctou k Jiřímu Menzelovi jsou Sběrné surovosti nejzdrařilejsí adaptací Hrabalovy předlohy. Herzovi se povedlo poskládat mozaiku z filmových záběrů, aniž by narušil ducha knižní předlohy. Syrovost vyprávění si nebere žádné servítky, předhazuje nám jednotlivé figurky, takové jaké opravdu jsou. Byť bylo původně zamýšleno vytvořit povídkový film Perličky na dně i s touto povídkou, vidím to jako přednost, že je prezentována samostatně. Větší prostor umožnil odhalit větší škálu toho obyčejného člověčenství, kterého je v Hrabalových knížkách tolik. Juraj Herz vytvořil velice zdařilou filmovou povídku, ponechal ducha předlohy a přece přidal dost vlastní invence. I když jde pouze o fragment, výsledek je mnohem plnokrevnější než koprodukční Příliš hlučná samota. Pro mne osobně je to dokladem toho, že Hrabala dokáže správně pochopit, vstřebat a předat jenom našinec.                                                                                                                                   "Jen mi nic nezapírejte, už jsem pochovala celkem dva muže.!" "Je na vás hned vidět, že ste dáma!" (21.02.2015)