-
La pazza gioia
-
Folles de Joie
-
Like Crazy
-
Šialene šťastná
Komedie / Drama / Road movie
Itálie / Francie, 2016, 116 min
Hrají:
Valeria Bruni Tedeschi, Anna Galiena, Micaela Ramazzotti, Valentina Carnelutti, Marco Messeri, Tommaso Ragno, Beatrice Schiros, Elena Lietti, Sergio Albelli, Luisanna Messeri, Francesco Lagi, Giada Parlanti, Michele Crestacci, Paolo Vivaldi, Alice Terranova, Chiara Arrighi, Fabrizio Brandi, Maria Grazia Bon, Mimma Pirré, Vladimiro Cecconi, Enrico Nigiotti, Lucio Tirinnanzi, Giorgio Algranti, Emanuele Barresi, Eleonora Bertoli, Marisa Borini, Carlotta Brentan, Dario Ceruti, Isabella Dei, Francesca Della Ragione, Emanuele Galleri, Marco Conte, Claudio Marmugi, Stefano Martinelli, Bob Messini, Nicola Nannavecchia, Roberto Rondelli, Graziano Salvadori, Stefano Scherini, Francesca Turrini
(další profese)
Aljak
Prostredie psychiatrickej liečebne je obvykle neobmedzenou studňou originality, a preto dokážu filmy z tohto prostredia vytvoriť zaujímavé námety a zápletky. Čo sa týka tohto filmu, tak ma doslova iritovalo ako z toho chceli miestami robiť komédiu, no zápletka bola na čistú drámu. Extrémne excentrická Beatrice mi takmer celý film žrala nervy svojim prehnaným entuziazmom á la Eva Máziková. No s utrápenou Donatellou som v podstate súcitil, hoci za to ako dopadla si mohla vlastne sama. Celkovo ma tento film však akosi nenadchol - možno keby sa to nieslo v dramatickejšom rytme, tak by to výrazne mohlo - ale bohužiaľ, toto nebolo ani len na priemer (samozrejme, s výnimkou výborného záveru).(6.4.2017)
angel74
Dvě naprosto odlišné ženy, ale obě si nesoucí ve svém nitru nějaké bolestné trápení, se setkají v ústavu pro choromyslné. Přes počáteční ne zrovna příjemné oťukávání se postupně spřátelí a při jednom společném výletě asi deseti chovanců se jim podaří z léčebny utéct. Tím započne trochu bláznivá road movie, na níž touží Beatrice i Donatella doputovat za svým ztraceným štěstím, každá však trochu jiným způsobem. Nakonec se ale sejdou opět na psychiatrické klinice. Ač se v příběhu najde pár vtipných okamžiků, tak je to celkově moc smutný film o osudu dvou zlomených žen, které by při dobré konstelaci hvězd vlastně šťastné být mohly.(17.4.2020)
mchnk
"I když klesáme ke dnu, jsme šťastní". Dvě ženy. Dle odborníků jsou skutečnými blázny, projevují se tak, jednají tak, jsou dle toho zařazeny...zavřené pod dohledem. Co je na nich "nenormálního"? Chtějí si bez zábran plnit své touhy...ubozí blázni. Také občas "po italsku" zmizí. Ztraceny ve světě svobodných bláznů, tedy těch nezavřených, prožívají svou noc a den plný zábavy, ale i strastiplnou, snad i kajícnou cestu, jež může pro jednoho tento šílený svět na chvíli osvítit kapkou naděje k lepšímu zítřku, i když ho dobrovolně stráví za branou prosluněného blázince. Výborně zrežírované, trochu užvaněné komediální drama, které chytne za srdce i bez nuceného sentimentálního kýče. [Filmový Klub Citadela-Litvínov].(25.1.2017)
poz3n
Bohužel si musím postesknout nad vizuální stránkou filmu. Zvlášť při scénách v noci trpí obraz zase tím digitálně televizním lookem, který mi už automaticky kazí celkový dojem z daného snímku a zanechává ve mně určitý punc amatérismu. Vyjma toho je Šíleně šťastná takovou asylum verzí Thelmy a Louisy (viz odkaz s šátkem a kabrioletem), která je chvílemi mile šílená a chvílemi trochu otravná. V podstatě jeden z další řady filmů, o kterých budu mluvit spíše v dobrém, ale na který si za týden už asi nijak moc extra nevzpomenu. 6/10(31.1.2017)
kleopatra
Dvě holky za okrajem nervového zhroucení a přesto napěchované životem s kyvadlem tu v citovém strádání, tu v přívalu lásky na rozdávání. Jestli něco v tomhle úžasném filmu trčí nad vším, tak jsou to Valeria Bruni Tedeschi, kterou už znám a která mi zvlášť tady tolik připomíná temperament Monicy Vitti, a Micaela Ramazzotti, v níž vězí křehkost i síla, smutek i naděje, ani nemusí promluvit. Od Krásného úniku se vezu na vlně Paola Virziho a Šíleně šťastná se do mě opět přesně trefila.(7.10.2018)