Režie:
Paolo VirzìKamera:
Vladan RadovičHudba:
Carlo VirzìHrají:
Valeria Bruni Tedeschi, Anna Galiena, Micaela Ramazzotti, Valentina Carnelutti, Marco Messeri, Tommaso Ragno, Beatrice Schiros, Elena Lietti (více)Obsahy(1)
Beatrice je upovídaná bájivá lhářka a samozvaná miliardářka, která ráda věří tomu, že se zná se všemi důležitými lidmi. Donatella je oproti tomu potetovaná zamlklá introvertka, která v sobě skrývá tíživé tajemství. Obě ženy jsou pacientkami v moderní, ale střežené psychiatrické klinice a postupně se mezi nimi vyvine silné přátelství. Společně pak z léčebny utečou a snaží se ve světě venku během své bláznivé cesty najít štěstí, které obě ztratily... (AČFK)
(více)Videa (10)
Recenze (42)
Takový druh dramedie dokážou natočit snad jenom Italové. Jen ti totiž disponují charaktery, které jsem nikde v Evropě nezažil. Buď ukřičený, agresivní Italy, kteří hrotí i smítko na parapetě a nebo uječený, bláznivý, opálený Italky, který mají názor na všechno a za svojí pravdu by Vás byly schopný zkopat do hranatý krychle. Ti chlapy v tomhle případě součástí tohoto filmu nejsou, ale ty ženský….na ty se tu musíte připravit. Jedna je přesně ten prototyp Italky a druhá by byla taky, kdyby nebyla psychicky na dně. Měl jsem co dělat, abych ty charaktery ustál, ale nakonec musím říct, že v rámci roadtrip dramatu jsem se vlastně ani moc nenudil. Naopak. Typické italské drama ze života tamních. ()
Dvě holky za okrajem nervového zhroucení a přesto napěchované životem s kyvadlem tu v citovém strádání, tu v přívalu lásky na rozdávání. Jestli něco v tomhle úžasném filmu trčí nad vším, tak jsou to Valeria Bruni Tedeschi, kterou už znám a která mi zvlášť tady tolik připomíná temperament Monicy Vitti, a Micaela Ramazzotti, v níž vězí křehkost i síla, smutek i naděje, ani nemusí promluvit. Od Krásného úniku se vezu na vlně Paola Virziho a Šíleně šťastná se do mě opět přesně trefila. ()
Na mě možná až moc italsky uřvaná road movie, která balancuje na hraně feel-good filmu a nepříjemného sociálního dramatu. Paolo Virzi mezi těmito polohami přepíná tak zběsile, že se nedokážete naplno v některé z nich uvelebit a zůstat v klidu. Tak nějak je film v souznění s jednou z hlavních protagonistek, která prostě nezavře pusu a neustále skáče sem a tam. Přesně jako její nálady přeskakoval i můj vztah k tomuto filmu a nakonec jsem si ani já nedokázal vybrat, takže dávám pouze průměrné hodnocení. ()
Ironický název snímku trochu mate. V psychiatrické klinice nikdo moc šťastný není, až na Beatrice, která happy předstírá a cítí se být nadřazená ostatním pacientům. Často je řídí a usměrňuje, jako by byla jedním z personálu. Zaujme ji nová příchozí, posmutnělá Donatella, která žije vzpomínkami na své odňaté dítě a touží ho znovu vidět. Impulzivní Beatrice s nepředvídatelnými „zkraty“ v chování zinscenuje útěk z léčebny a pouť za příbuznými, známými a velkým kusem země. Společně s Donatellou. Na filmu je dobře vidět stigmatizace duševně nemocných. Zde ve filmu mnozí blázni působí na první pohled normálně, ale po krátké době prožité s postiženými, jen normální lidé kroutí hlavou a pochopitelně poznají, že na nich něco nehraje. Rozhodně to nevypadá, že by je chtěla společnost přijímat do středu své smečky. I když jsou nemocní aristokratického původu či pocházejí z lepší společenské vrstvy, jako je Beatrice, jsou to lidé bez úcty, kteří svým neuváženým jednáním například přišli o majetek. Zkrátka a dobře, celkem zdařile či spíše zajímavě natočený snímek o tom, že švihnuté lidi společnost nepřijme, mají krutý osud a jsou odkázáni na život na okraji či věčném pobytu v ústavu. Trochu komedie, ale hlavně mrazivé drama. Brrr… ()
Prostredie psychiatrickej liečebne je obvykle neobmedzenou studňou originality, a preto dokážu filmy z tohto prostredia vytvoriť zaujímavé námety a zápletky. Čo sa týka tohto filmu, tak ma doslova iritovalo ako z toho chceli miestami robiť komédiu, no zápletka bola na čistú drámu. Extrémne excentrická Beatrice mi takmer celý film žrala nervy svojim prehnaným entuziazmom á la Eva Máziková. No s utrápenou Donatellou som v podstate súcitil, hoci za to ako dopadla si mohla vlastne sama. Celkovo ma tento film však akosi nenadchol - možno keby sa to nieslo v dramatickejšom rytme, tak by to výrazne mohlo - ale bohužiaľ, toto nebolo ani len na priemer (samozrejme, s výnimkou výborného záveru). ()
Reklama