Princ Mamánek

Zvláštní poetický a současně trochu hororový počin  1)  rozhodně nelze označit za pohádku, přinejmenším ne za pohádku běžnou či obvyklou. Divák v rozpacích, který si jen s obtížemi vytváří vlastní názor, si může přečíst přesvědčivé pětihvězdičkové adorační komentáře a zkombinovat je s neméně přesvědčivými odpadovými hodnoceními. Asi bude poněkud zmaten, jako jsem i já._____ 2)  Určitě zaujme atmosféra a dialogy, které nepůsobí hloupě._____ 3)  Překvapí ze záhrobí promlouvající Josef Kemr v podobě posvátného dubu, troškoidní čarodějnice i operní árie._____ 4)  Nějak jsem nepobral závěrečnou pointu, ani vlastně celý příběh s duchem._____ 5)  Režisér, scenárista, autor hudby, zpěvák, výtvarník a producent 44letý (v roce výroby filmu 2021) Jan Budař (princ) vytvořil nesporně originální dílo, které se právem setkává u diváků s kontroverzním přijetím._____ 6)  Zajímavý koment: Adramelech (odpad). (17.01.2024)

Problem tohoto filmu proste je, ze to neni pohadka. Je to spis drama s pohadkovymi rysy. Film je spis pro dospele. Zajimave zpracovany vztah rodicu a ditete, hlavne syn a matka. Rovnez vztah ke smrti a lasce jinych. Pekna kamera, vizualizace sveta smrti pusobiva. Jedine, co se mi nelibilo, byly sislajici carodejnice. Jeste davam palec nahoru, ze na konci nebyla svatba, ale “jen” polibek. (10.03.2023)

Ten pocit, když si pustíš v tv pohádku, která podle popisu bude zábavná a zasměješ se….a ta chvíle, kdy zjistíš, že to je existenciální pouť přerostlého panice. Víte, kvůli tomuhle se nemusím dívat na tv, naprosto stačí mrknout na seznamku, pánové. Sranec a další důkaz, že některé sny by měly zůstat jen v éteru. (31.12.2023)

Po zhlédnutí filmu jsme byli rádi, že jsme na něj nešli do kina s prckem. Ale aspoň bychom jej dokoukali napoprvé, protože doma jsme s tím měli problém. Začátek byl nadějný, místy vtipný. Poté ale přešel do temné psychedelické roviny. Hutný závěr byl příliš těžký ke konzumaci. Pohádka se drží tradičního schématu, nalezneme lásku, ponaučení i moudrost. Ovšem forma zvítězila nad obsahem. Více pro dospělé, než pro děti. (09.04.2023)

Do kina jsem šel na Prince Mamánka se střízlivým očekáváním a po projekci jsem odcházel mile překvapen. V sále mě překvapilo množství dětí, protože jsem tušil, že nepůjde primárně o pohádku určenou pro malé publikum - a měl jsem pravdu. Prince Mamánka si užijí především odrostlejší diváci, kteří budou ochotni tolerovat Budařův styl vyprávění. Při sledování mi na mysli vytanuly jiné žánrové filmy - zejména Hodinářův učeň (kvůli symbolice života a hlavně smrti), ale i takový Hvězdný prach (kvůli čarodějnicím, které byly sice až nepěkně "troškovitě" ukvičené, na druhou stranu ale měly nevídaný "background story"). Celkově se mi na filmu líbilo množství nápadů, které divák nevidí v každé (tuzemské) pohádce - ať už šlo o mluvící prastarý dub, oběšence majícího strach ze Smrti, či quest v "říši mrtvých". Zaujal mě též rámcový příběh s hrobařem, který nakonec vstoupil do ústředního děje. Rovněž musím pochválit audiovizuální zpracování snímku - od nádherných exteriérů, přes pěkné kostýmy (snad jen Ondřej Vetchý mohl dostat kostým, který by lépe "lichotil" jeho fotbalovým nohám do O) a masky, až k líbivému hudebnímu doprovodu. V neposlední řadě chválím přesné herecké obsazení - rád jsem viděl po letech Janu Nagyovou, která zestárla s grácií. (31.10.2022)