Trpká úroda

Ja budem tentokrát blahosklonný. 1. Ide o kanadský film a tie nikdy neboli veľmi kvalitné. 2. Mám podozrenie, že ho vyrobila nejaká kanadská TV a preto ním logicky chcela osloviť svojich divákov - natočila to ako americkú komerciu. 3. Nemám rád, keď historické filmy ukazujú iba pohľad 1 z 2 strán, ale tento taký nevyhnutne musel byť. 4. Keď sa ma to pozriem len ako na "dobrodružný" film tak sa to dalo v pohode pozerať. (17.03.2018)

Ano, je to schematické a spíše než o válečné drama se jedná o dobrodružný film. Je tam záporák se svými nohsledy, hrdina se svojí láskou, který nejprve odchází aby se vrátil a zachraňoval. Cestou potkává hodné i zlé z nichž se někteří chovali vskutku nelogicky. Digitální efekty (výbuch auta s granáty) byly slabé a jako skutečně velké téma a sousto pro filmaře (hladomor na Ukrajině) to celé působilo dost nízkorozpočtově, byť snaha o co nejvěrnější reálie byla vidět na každém coulu. Začátek snímku je jak reklama na Tatranky Opávia - ,,z darů naší země'', kdy vše hýří barvami a chutěmi jako ty Tatranky. A řekněme si rovnou, herci také moc jako Ukrajinci nevypadali a nepřidala k tomu pranic ani angličtina kterou hovořili a komolili slovanská jména jako třeba ,,Nathalka''. To všechno ano.... Ale! --- Kolik je pořádných filmů zabývajících se hladomorem v Rusku ve dvacátých letech? Dnes se o tom maximálně tak točí dokumenty (a ani těch není zrovna přehršel), protože to je úplně stranou zájmu dnešního diváka a kouká na to maximálně tak ten, kdo už o tom něco ví a chce vědět více... Málokdo z mladých si dnes sedne před TV s programem na klíně či obrazovce a řekne si.. hmmm... dnes večer si dát ten dokument o hladomoru !!! --- A najednou tu Kanaďáci natočí něco takového! Pravda, příjmení tvůrců George Mendeluk a Richard Bachynsky dávají tušit, že to nebudou tak úplně potomci francouzských osadníků ani původních domorodých kmenů a dá se tušit i proč zrovna lidé těchto jmen měli pohnutky toto točit. Natočit film o hladomoru aby to mělo grády asi není žádná legrace ať už z hlediska rozpočtu tak z hlediska návratnosti peněz. Opravdu by jste chtěli co nejreálněji vidět co se dělo v Bělorusku, na Ukrajině a dalších místech Sojůzu za hladomoru? Hromady mrtvých, umírajících, kanibalismus někdy dokonce na vlastních dětech? Miliony zmařených životů? Věřte, že ne protože realitu si v celé té hrůze ani nedokážete představit a buďte rádi za tu schematičnost zde. Já ve filmu vidím hlavně jeho snahu něco sdělit o tom co se dělo v Rusku a co se i dnes celkem rádo zamlčuje. A to sdělení i přes mírnou krkolomnost a někdy i neuvěřitelnost děje tam jasně cítím. Je to obžaloba teroru Stalina, největšího vraha lidských dějin. Koho by téma hladomoru zaujalo doporučuji vidět čínský velkofilm ,,1942'' z roku 2012. Dávám tedy za tři pečlivě zavlažená zrnka pšenice ! * * * (21.12.2017)

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)

Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. (03.04.2017)

Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři. (03.07.2023)