Trpká úroda

Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. (07.07.2018)

Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. (03.04.2017)

Američani natočili film o Ukrajině – to by asi tak jako recenze stačilo. Ani se nesnažili třeba jen náznakem, z povzdálí postihnout odlišnou mentalitu, svébytnou kulturu a radikálně jiné myšlení, střihli si Ukrajinu jen jako jméno země, kde na historickém pozadí ryze americké charaktery rozehrávají ryze americké příběhy. Pro dobré herce jeden z mnoha kšeftů, v nichž není proč se příliš snažit. Moc se mi ale líbil – SPOILER – nápad se zhoubováním bolševického komisaře. Celkově ucházející podívaná. (22.04.2017)

Ja budem tentokrát blahosklonný. 1. Ide o kanadský film a tie nikdy neboli veľmi kvalitné. 2. Mám podozrenie, že ho vyrobila nejaká kanadská TV a preto ním logicky chcela osloviť svojich divákov - natočila to ako americkú komerciu. 3. Nemám rád, keď historické filmy ukazujú iba pohľad 1 z 2 strán, ale tento taký nevyhnutne musel byť. 4. Keď sa ma to pozriem len ako na "dobrodružný" film tak sa to dalo v pohode pozerať. (17.03.2018)

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)