Velký útok zombies

Umberto Lenzi, známý režisér kanibalských filmů Canibal Ferox či Man from Deep River, natočil tento velice netradiční zombie horor, který se už takového ohlasu nedočkal. Proč netradiční? Pokud znáte díla od takových autorů jako jsou Fulci nebo Romero, kteří dali světu několik nezapomenutelných filmů s tímto tématem už jistě znáte odpověď.Hlavním důvodem je ztvárnění samotných zombie. Z jiných filmů o nich víme, že jsou to oživlé mrtvoly bez vůle, které může občas i někdo pomocí kouzel (hlavně woodoo ovládat). Jejich strnulé pohyby a odporný vzhled jim dávají právě to kouzlo, proč je tento žánr tolik oblíbený. Jenže zde na nás vyskákali velmi hbité a chytré bestie, které jsou zřejmě nějakým vývojovým mezistupněm mezi upíry a zombie. Nejenom že ze svých objetí pojídalo maso (což bych ještě bral), ale oni jim i pili krev. Dokázali používat všelijaké zbraně, řídit auto, letadlo a dokonce i přeštípnout elektrické vedení. Tohle je už trochu příliš i na mě, člověka v jehož sbírce naleznete všelijaké filmové blbosti.Samozřejmě jsme se dočkali množství nechutných scén, při kterých se možná někomu se slabšími nervy může zvednout i žaludek, ale velké množství bylo opravdu špatných a vedli mě spíše k smíchu nežli ke strachu. Samotné masky zombie byly jen laciné latexové cetky, které zašpinili ještě vrstvou prachu. (05.05.2010)

Paráda! Už pri prvej scéne, keď sa zombíci vysypú z armádneho lietadla na okolostojacich vojakov nemá chybu, a to sme len na začiatku. Mŕtvoly postupne masakrujú televíznu stanicu, nemocnicu, kostol, čerpačku a iné (sociálne) zariadenia. Je príjemné, že dej parádne odsýpa, a nie je zdržovaný dlhými stupidnými dialógmi. To, čo ale robí tento film tak zábavným, je jeho naivita. Generáli vydávajú rozkazy k útokom (bez akýchkoľvek výsledkov), reportér prerušuje program s hopsaním sporo odetých disko tanečníc aby nám priniesol správu o invázií mŕtvol, a hlavní hrdinovia si vychutnávajú rannú kávu na čerpacej stanici obliehanej zombies. (10.01.2004)

Prostě strašná blbina. Ale jsem rád, že se mi film povedlo sehnat na dvd. Nenechte se zmást názvem, se zombies v pravém slova smyslu se zde nesetkáte. Jedná se o "nakažené". Prostě lidi jako ostatní, někteří vypadají úplně normálně, někteří mají nalepené nějaké ty masky (velice špatně zpracované). Používají předměty, střílí ze samopalů, řídí vozidla, týmově spolupracují atd. ... Takže "tradice zombies" je zde úplně pošlapána, ale pokud je berete jako "ty nakažené", pak je to ok. No musí se uznat, že film má výbornou typicky italskou dobovou horrorovou hudbu, která dodává hodně na atmosféře. Celé je to hodně akční, prostě na začátku se vyvalí hromada zombáků z přistanuvšího letadla a už se jede...vraždy, mordy, střílení, sekání, bodání, řezání, cucání krve, pár vyjímečnějších gore záběrů se také najde. Akce až do konce. Jenže ... všechno otřesně a amatérsky zpracované. Gore efekty příšerné, herecké výkony tradičně "velmi nevýrazné" (řev některých obětí je ovšem skutečně nervy drásající...). Film by byl technicky i dobře zmáknut, kdyby se neobjevovali ti zombíci, jakmile jsou na scéně, nevěřícně kroutíte hlavou. Jistou kvalitu to ovšem v rámci starých gorefestů má a film by neměl být opomíjen a zapomenut, věřte že jsem viděl ještě mnohem horší ... (24.09.2008)

Celkem solidní zombie film s podprůměrnými hereckými výkony, slušnou atmosférou a kupou kvalitních gore efektů, který mě ale zejména zaujal zvláštním pojetím zombíků. To, že běhají jako srnky mě až tak nepřekvapí, s tím už jsem se setkal dříve, to, že mezi nimi funguje i komunikace a akce vzájemně koordinují bych taky přešel bez zdviženého obočí, ale možná jsem toho viděl málo, avšak poprvé jsem se setkal s tím, že ohnilá mrtvola používá palné zbraně a místo obligátní hostiny na chutném, šťavnatém mozku chlemtá krev jako divoké zvíře. A celkem mi scházelo i zvukomalebné mručení, kterým se obvykle zombie prezentují, tady totiž po celou dobu mlčí jako zařezaný. (02.10.2008)

Viete ako na prvý pohľad poznáte rádioaktívneho zabijaka, živiaceho sa krvou obetí? Má hlavu obmazanú hrudkovitým hnedým výkalom a púli pri tom lačne oči. Ak divák pristúpi na túto hru, čaká ho vražedná story s elektronickým pop podmazom. S absenciou strachu, a paradoxne s dôrazom na lacné krvavé nechutnosti. A s pamparádnym záverom. Neboli by to talianski režiséri s presvedčením, medzi ktorých Umberto Lenzi patrí, aby sa nesnažili do toho celého vopchať sociálno kritické posolstvo. Veď režisér cítil celý život ako anarchista. V tomto zmysle nie sú až tak zaujímavé reči o betónových mestách, kde sa ľudia dusia vlastnými zlovestnými vynálezmi, spôsobujúcimi katastrofu mutovaných rozmerov, ktorej hrdinovia čelia. To je taká prežviachaná slama. Pôsobivejšie vyznievajú úvodné zábery na priemyselné a betónové časti mesta - teda na architektúru toho, čo dáva masovo svet ľuďom v podobe výstavby od konca druhej svetovej vojny. Ako akýsi temný architektonický odkaz nacistických plánov prestavby. Zaujímavý je i koncept útoku na spoločnosť: najprv preťať dopravné tepny, zablokovať televíziu ako hlavný nástroj propagandy, znefunkčniť telefonické prepojenia, ochromiť elektrárne, znefunkčniť nemocnice. Myšlienky ambiciózne, spracovanie: B/C. Takže 60%. (24.10.2015)