Rabbit-Proof Fence
Protikráličí plot
Režie:
Phillip NoyceScénář:
Christine OlsenKamera:
Christopher DoyleHudba:
Peter GabrielHrají:
David Gulpilil, Kenneth Branagh, Jason Clarke, Deborah Mailman, Richard Carter, Roy Billing, Celine O'Leary, Garry McDonald, Carmel Johnson (více)Obsahy(1)
Filmový příběh je natočen podle skutečné události. Odehrává se v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi "bílými". Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou ... "Policajt přišel a vzal Gracie, Daisy a mne, Molly. A dali nás tam. Do tábora. Řekli, že nemáme mámu. Věděla jsem, že nemají pravdu. Utekly jsme. Byla to dlouhá cesta. Bylo nám jasné, že když najdeme plot, ten RABBIT - PROOF FENCE, že se dostaneme domů." K silně emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (88)
Silny pribeh a uzasne herecne vykony deti ktore iba par dni pred nakrucanim nevedeli o herectve nic. Nadhera! ()
Některé filmy staví na emocích a snaží se z nich vyždímat víc než maximum. Tento snímek, ačkoli má v tomto ohledu nahráno na smeč, k nim v žádném případě nepatří. Během sledování jen vstřebáváte asi ne moc přiohnutá fakta. Aktéři, obzvláště ti tři hlavní, se většinou chovají velmi věcně, na naše poměry řekl bych až nezvykle. Ale následně aspoň u mně se vzpomínky na Rabbit-proof fence poměrně často vracejí. A tak nějak se obohatí o svá důležitá poselství. Mimochodem, zajímalo by mě, komu fandili lidé z Barnevernet, pokud se na tento film dívali. ()
Láska k matke priťahujúca tri deti prekoná nástrahy zlých ľudí i nehostinnej prírody. Nádherná spätosť domorodého človeka s prírodou a vzájomnej pomoci. Rečí tu nie je veľa a nie sú ani potrebné. Pekný príbeh návratu. ()
Nádherné. Krajina, hudba, ty tři malé holky jak to parádně hrají.... a hlavně, ústřední myšlenka filmu: nelze vnucovat jiným náš evropský/britský způsob života, přesto, že by nás k tomu mohly vést nejušlechtilejší myšlenky. I krásné ideály se mohou zvrhnout v diktát, násilí a dokonce rasismus. Každý má právo si zvolit svou vlastní cestu. Žili jsme/žijeme v Evropě či moderní Austrálii, v relativním přepychu a pohodlí. A přece něco víc a víc hodně ztrácíme, aniž bychom si to uvědomovali. Ten pradávný kontakt s přírodou, způsoby vnímání, smysly, schopnosti k přežití, které si přírodní národy dosud zachovaly a my "díky" civilizaci navždy pozbyli. ()