-
-
V roce 1907 byla západoaustralskou vládou dokončena stavba 3 plotů proti králíkům, dlouhých dohromady 3 253 kilometrů. Vedl od starvejského lodního přístavu na jihu do Cape Keraudren na severu. Ovšem bránil území již dávno ztracené - v době, kdy byl dokončen, už bylo na druhé straně tolik králíků, že neměl absolutně žádný význam. Dokončení projektu trvalo 6 let.
(Macik1982)
-
-
Dcery Molly se také staly členy ukradené generace poté, co byla Mollly odvezena zpět na River Moore téměř 10 let po jejím útěku. Opět se vydala domů do Jigalongu, tentokrát nesoucí její 18měsíční dceru Annabelle, ale musela opustit svou druhou dceru, čtyřletou Doris. Annabelle byla Molly odebrána v roce 1943.
(Macik1982)
-
-
Film měl premiéru v Jigalongu, kde sídlí komunita, do níž se dívky po svém útěku vracely a kde dosud žijí jejich rodiny. Promítalo se venku.
(-bad-mad-wolf-)
V kinech
od:
Maq
Prostý příběh stojící na dvou hodnotách: krásných dětech a krásné přírodě. Tendenčností mě film nenaštval. Ukazuje, že tenkrát se upřímně věřilo, že s aboriginy se má pro jejich dobro takto zacházet. Výsledky byly dost skromné. Dnes se upřímně věří, že se jim má vyplácet podpora a k ničemu je nenutit. Výsledky jsou vcelku stejné. --- Poznámka hudební: Když máte samplery a studio s personálem, stisknete klávesu, a ono to „zní“. Technik to pak na počítači sestříhá. Tolik ke Gabrielovu hudebnímu výkonu. (Ne že bych ho neměl docela rád.)(1.9.2011)
Cival
Na Noyce velmi slušné, celkově však jen lehounce nad průměrem. Vizuální pojetí filmu je bezpochyby zajímavé, některé pasáže jsou přímo skvělé (únos dětí), ale takový mdlý scénář se standardně charakterizovanými postavami a pomalu ubíhajícím dějem to tlačí hodně dolů. Já osobně podezřívám Noyce, že se svezl na vlně politicky korektních filmů. Emoce zůstaly prakticky netknuty, snad i kvůli averzi vůči záporákům, kteří se tváří tak zle, že by jim i přihláška do Satanova klanu byla málo.(6.6.2003)
Morholt
Kamera, námět a hudba zaslouží absolutorium. Navíc ten závěr, kdy jedna z dívek už coby stařena mluví o tom, jak jí stejný zrůdný systém sebral tříletou dceru, mě dostal. Bohužel jinak mi to ale přišlo tak nějak o ničem. Dívky putují odněkud někam a tím to hasne. Nějaká omáčka s přílohou mi tam strašně chyběla a je to obrovská škoda, protože tohle si jí zasloužilo. Nebylo by od věci, kdyby se tohoto tématu ještě někdy někdo chopil. I tak se ale jedná o milou podívanou. 60%(29.7.2010)
Eriol
Nádherný film podle pravdivé události o dlouhé a útrpné cestě tří domorodých dětí-uprchlic zpět domů z tábora na převýchovu míšenců (jež v Austrálii opravdu existovaly a nemilosrdně odebíraly domorodým matkám děti až do sedmdesátých let minulého století). Krásné (a v závěru smutné) na tomto filmu je, že nevypráví o penězích, majetku či jiných malichernostech, ale o skutečných lidech a jejich touze po kořenech.. Co jej řadí mezi skvosty, je výborná hudba Petera Gabriela skládající se především z rytmického dunění a domorodých žalmů. Funguje to perfektně. Kvůli podobným snímkům se vyplatí sledovat současnou kinematografii...(12.8.2004)
lennyd
Téměř dokumentární film o austrálii minulého století. Po kolonizaci austrálie dochází k míšení ras, původních obyvatel a bílých přistěhovalců. Vrchní protektor, A.O.Neville má na starost odebírání dětí rodinám, kde každý z rodičů je jiné rasy. Tyto děti jsou posílány do tábora v Moore River, aby byly naučeny "bílému" chování a mohly být začleněny do civilizace. Příběh vypráví o jedné takové dívce Molly, která je se sestrou a sestřenicí unesena právě do tohoto tábora. Ale s tím se nesmíří, a jednoho dne utečou. Snaží se dostat přes 2000 mil právě podle králičího plotu (Rabbit Proof Fence). Ve stopách jim je jak stopař Moodoo, tak i místní policie... Skvěle natočený snímek se ubírá v pomalejším tempu, takže si divák může vychutnat krásy (a nebezpečí) australské přírody. Perfektní kamera někdy navozuje pocit, jako by tam člověk byl s nimi. K tomu dokonalá hudba, dobré herecké výkony..(24.3.2004)