Skokan
Skokan
VOD (1)
Obsahy(2)
Je začátek května. Zlodějíček Julius byl zrovna propuštěn z vězení. Slunce svítí, ale představa budoucnosti na teplickém předměstí rozhodně nezahřeje: Co s tím? Stejná parta, zase budu prodávat pervitin? Do zimy jsem zpátky v base. V televizi mluví o nějakém festivalu v Cannes. Nějaký opilec, neherec, tam prý dostal cenu za film a stal se hvězdou. Jasně, jedu do Cannes! Jak? Stopem. (Mimesis Film)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
Film, který se po slibném začátku o nemožnosti začlenění se propuštěného vězně zpátky do normálního života, zcela rozpadne. Když se přesune do Cannes a do Říma, skládá se už jen ze scének bez pointy, s podivnými skoky v ději, kdy se vůbec nevysvětlí, co a proč se děje, nebo kde se tam najednou ty nové postavy vzaly. /Ne/herci sice podávají upřímné výkony, ale snímek si tolik zakládá na své artovosti, až zapomíná vůbec něco vyprávět. Jeho charakteristika v popisku, že se totiž jedná o komedii, je naprosto mimo žánr. Protože jde o posmutnělé melodrama, kdy převažuje pocit, že hrdina je zoufale sám. SHRNUTÍ: Tohle divácky nezachrání ani honička na italské pláži. ()
Tak komedie tenhle film opravdu není. Spíš jde o velmi smutný příběh o hledání místa v životě. Dnešek jsem přežil, ale co bude dál? Takhle se však hlavní hrdina neptá. Žije ze dne na den. Jeho sny a představy jsou hodně vzdálené realitě. Film sice obsahuje několik komediálních situací a replik, ale celkové vyznění filmu je (alespoň z mého pohledu) depresivní. Základní linie příběhu je jasná, ale divák se občas může ztratit v detailech - co chtěl režisér říci touhle scénou?, co to hlavní hrdina zrovna dělá a proč?, jsme stále ve Francii nebo už někde jinde? a podobně... Divák by se měl při sledování filmu zaměřit na jeho hlavní poselství, zatím se však mnohdy utápí při hledání odpovědí na tyhle dílčí momenty. Vedlejší role hrají amatéři a to filmu příliš neprospělo. Kamera také není příliš dobrá. Ale je asi dobře, že se takové filmy točí. Divácký zájem je však zřejmě miniální. Petr Václav už natočil lepší filmy. Tak snad příště.... ()
Stopaři, který jede do Kan, lze jen stěží odolat. 1) Začalo to výborně. Svěží lehce ironický pohled se snoubil s přesvědčivým podáním 33letého docela přitažlivého a charismatického naturščika Julia Oračka (z vězení propuštěný Julius) a film se zdál slibovat zajímavé zážitky._____ 2) Postupně se však děj a hlavně síla barev a přesvědčivosti vytrácely. Julius mi začal připomínat vořecha, co se honí stále dokola za vlastním ocasem (bez sexuálních konotací, prosím)._____ 3) A bezobsažný konec, který nic nevyřešil a na nic neodpověděl, mě vyloženě zklamal._____ 4) Okolnosti vzniku snímku jsou daleko zajímavější, než film sám._____ 5) Julius Oračko má za sebou feťáckou a kriminální minulost. Dvanáct let byl na pervitinu a heroinu. A osm roků si odseděl za drobné krádeže. Z kriminálu ho dostal Zdeněk Godla, který ho doporučil filmařům. Poprvé se objevil v menší roli feťáka v Cestě ven. Krátce nato opět skončil ve vězení. K tomu Godla: Hned jsem volal Petru Václavovi, že Julek sedí a jestli by nedokázal něco zařídit. A on mu pomohl, požádal o prominutí půlky trestu a fakt ho dostal ven. A dal mu hlavní roli ve Skokanovi... [Taky mě požádal], abych Julka po propuštění nechal u sebe a nějak podržel. Tak jsem rozhodl, že ho seznámím se svojí kamarádkou, fajn holkou s dvěma holčičkami. Hned ten večer skončili spolu, zůstali spolu dodnes a mají další dvě děti. Dva týdny poté začalo natáčení a za další dva týdny i festival v Cannes._____ 6) Režisér, scenárista a jeden z kameramanů 50letý Petr Václav: Scénář vznikl jen nahrubo, dopisoval jsem ho během natáčení. Potkávali jsme různé lidi a třeba je oslovili ke spolupráci. Točil jsem, aniž bych věděl, co se stane zítra... Většinu scén jsme natáčeli improvizací. Nemohu nepodotknout, že na filmu je to vidět._____ 7) Ve své road movie navštívili filmaři festivalové Cannes, přístav Janov a nakonec i Řím._____ 8) Výstižné komenty: dainio***, Amonasr***, xxmartinxx**, ostravak30**, matty*. ()
Uplne nevim, co chtel Vaclav timto filmem divakum sdelit. U komedie to ani chvili nelezelo a na drama je hlavni postava hodne mizerna, ta u nikoho normalniho nemuze probudit soucit. Skokan, stejne jako Julius mel ambice prorazit, ale bohuzel, oba jsou na to moc hloupi a nezajimavi. Za par dobrych momentu necham solidni dve hvezdicky. ()
Film, který hledá správnou cestu, čímž zrcadlí hledání hlavního hrdiny. Dobrý nápad. Bohužel mizerně zpracovaný. Improvizovaný způsob natáčení dal vzniknout dramatickému útvaru, který zoufale nedrží při sobě. Skokan začíná jako syrově realistické resocializační drama o propuštěném vězni (za co přesně seděl, se nedozvíme), s nímž máme možná soucítit (protože jej odvrhne vlastní otec) a možná se mu smát (protože část peněz utratí za výherní losy a část za pivo, které pak rozlévá po chodníku). Když v televizi uvidí reportáž o festivalu v „Kán“, rozhodne se opustit svou malou dceru a vyrazit stopem do Francie. Najít si práci v Česku se nesnaží. Možná by se svou minulostí neměl šanci, z filmu to ovšem nevyplývá. Bez peněz a pořádné znalosti nějakého jazyka (včetně češtiny) se vydává na více než tisíc kilometrů dlouhý road trip. Shodou okolností záhy narazí na jiného Roma, který dělá v západní Evropě jistý byznys a ujme se jej jako svého pomaleji chápajícího syna. Dává mu peníze a úvodní lekci angličtiny („nauč se, jak se řekne ‚smrt‘, protože tam chcípneš“). Od jiného dobrého muže dostane Julius (nejsem si ovšem jist, že by ve filmu jedinkrát padlo jeho jméno) za posekání trávy přenosný reproduktor na karaoke, který má dotyčný shodou okolností strčený v kůlně. Na své cestě si tak protagonista může přivydělávat zpíváním písniček, které má nahrané na USB ve tvaru křesťanského křížku, jenž nosí na krku… zní to absurdně a později se zprvu autentický film tomu, co byste považovali za pravděpodobné, vzdálí ještě víc. ___ Potíž přitom není v samotném formátu „sociální pohádky“, ale ve strašlivě nekonzistentním chování postav a v různém stupni vážnosti, s jakou film na jejich počínání pohlíží. Hrdina, který nezná ani abecedu, se například coby „skokan“ dokáže nezvykle rychle adaptovat a rychle zjistí, že účastník festivalu by měl mít ideálně kvádro a akreditaci. Přestože jádro filmu po jistou dobu tvoří úsměvná (bezradností hrdiny) road-movie o hloupém Honzovi, který se vypravil do světa, Petr Václav se zároveň snaží vypovědět o vyděděncích společnosti hledajících (z různých důvodů) štěstí mimo jejich domovinu. Proč bychom ale měli věřit, že Julius nedokáže uspět v Česku. Vždyť způsobem, jakým se živí v západní Evropě (kradení), by se mohl uživit kdekoliv jinde. V posledním, ke zbytku příběhu neorganicky přilepeném aktu, tvůrcům zřejmě došly nápady, co všechno by Rom bez vzdělání mohl konat v Cannes. Film provádí nečekaný žánrový úkrok stranou a láme se v humoru prostou rádoby gangsterku o obchodu s bílým masem a záchraně „princezny“. O oné „princezně“ sice díky hrdinovým (rušivým) halucinacím/snům již víme, ale přesto vzniká dojem, že jeden příběh byl uzavřen a otevírá se další. Podobným vymýšlením dalších zápletek, jen minimálně podložených tím, co jsme sledovali doposud, by film mohl pokračovat libovolně dlouho. __ Skokan ze všeho nejvíc působí jako nahodilá změť vyprávěcích postupů a motivů, kterými by měl být tvořen festivalový film – dokumentární styl natáčení, outsider v hlavní roli, silně subjektivní vyprávění (od hlediska hlavního hrdiny se ovšem film v závěru také odklání, čímž jen stvrzuje absenci ujasněného konceptu), dlouhé bezeslovné a děj nikam neposunující záběry, využití neherců, reflexe současné politické situace v Evropě, explicitní sex (který je zde naprosto zbytečný, jako vsuvka z porna), případně ještě godardovské úvodní titulky, ale ty nejsou podmínkou. Na doklad své urputné festivalovosti se Skokan na jednom festivalu dokonce zčásti odehrává. Jinak by, obávám se, neměl nejmenší šanci se tam dostat. Doufám, že tato z nouze ctnost vznikla jen proto, že Václav potřeboval narychlo natočit film ve francouzské koprodukci či utratit peníze z nějakého fondu, ne proto, že ztratil zbytky soudnosti. 20% () (méně) (více)
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Hlavní roli ztělesnil několikrát trestaný Julius Oračko, který hrál menší roli feťáka už ve filmu Cesta ven (2014). Režisér se mu po této první spolupráci rozhodl zasvětit celý film. Produkci se podařilo jej dostat z vězení na podmínečné propuštění v polovině trestu, k jehož výkonu nastoupil bezprostředně po natáčení Cesty ven. To vše jen dva týdny před začátkem natáčení a měsíc před filmovým festivalem v Cannes. (majan)
Související novinky
Česká radost v českých kinech online
Výběr Česká radost v českých kinech uvádí osm filmů ze soutěžních sekcí 21. MFDF Ji.hlava online na portálu DAFilms.cz. V kinech tyto snímky během listopadu a prosince zhlédlo téměř 1000 diváků na 32… (více)
Reklama