poster

Skokan

  • anglický

    Skokan

    (festivalový název)
  • anglický

    The Jumper

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Skokan

    (festivalový název)

Komedie

Česko, 2017, 94 min

Režie:

Petr Václav

Scénář:

Petr Václav

Producenti:

Jan Macola

Střih:

Florent Mangeot
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • zette
    **

    Uplne nevim, co chtel Vaclav timto filmem divakum sdelit. U komedie to ani chvili nelezelo a na drama je hlavni postava hodne mizerna, ta u nikoho normalniho nemuze probudit soucit. Skokan, stejne jako Julius mel ambice prorazit, ale bohuzel, oba jsou na to moc hloupi a nezajimavi. Za par dobrych momentu necham solidni dve hvezdicky.(24.2.2019)

  • Dadel
    **

    Film je hodně zábavný prvních 15 minut, tj. než se hlavní, pro nedostatek přesnějších výrazů použijme slovo hrdina, vydá do KAN. Po těch 15 minut jde o kvalitní komedii o našich mentálně zaostalých negramotných spoluobčanech, to Petr Václav umí dobře. Jakmile se přesuneme do KAN, film se změní v nekompromisní artfilm - tj. skoro nic se tam neděje a všechny scény jsou 3x delší než by měly být. Z filmu mám pocit, že vznikl jen proto, aby se Petr Václav a jeho romští kamarádi mohli podívat do KAN a do Říma za cizí peníze, protože za svoje by si to nemohli dovolit. Pokud jste někdy byli v KAN, Římě nebo Ústí nad Labem, dejte jednu hvězdičku za každé město. Já byl ve dvou z nich, tedy za **._________EDIT 2019: už jsem byl ve všech třech, ale hodnocení zvyšovat nebudu!(12.4.2018)

  • Matty
    *

    Film, který hledá správnou cestu, čímž zrcadlí hledání hlavního hrdiny. Dobrý nápad. Bohužel mizerně zpracovaný. Improvizovaný způsob natáčení dal vzniknout dramatickému útvaru, který zoufale nedrží při sobě. Skokan začíná jako syrově realistické resocializační drama o propuštěném vězni (za co přesně seděl, se nedozvíme), s nímž máme možná soucítit (protože jej odvrhne vlastní otec) a možná se mu smát (protože část peněz utratí za výherní losy a část za pivo, které pak rozlévá po chodníku). Když v televizi uvidí reportáž o festivalu v „Kán“, rozhodne se opustit svou malou dceru a vyrazit stopem do Francie. Najít si práci v Česku se nesnaží. Možná by se svou minulostí neměl šanci, z filmu to ovšem nevyplývá. Bez peněz a pořádné znalosti nějakého jazyka (včetně češtiny) se vydává na více než tisíc kilometrů dlouhý road trip. Shodou okolností záhy narazí na jiného Roma, který dělá v západní Evropě jistý byznys a ujme se jej jako svého pomaleji chápajícího syna. Dává mu peníze a úvodní lekci angličtiny („nauč se, jak se řekne ‚smrt‘, protože tam chcípneš“). Od jiného dobrého muže dostane Julius (nejsem si ovšem jist, že by ve filmu jedinkrát padlo jeho jméno) za posekání trávy přenosný reproduktor na karaoke, který má dotyčný shodou okolností strčený v kůlně. Na své cestě si tak protagonista může přivydělávat zpíváním písniček, které má nahrané na USB ve tvaru křesťanského křížku, jenž nosí na krku… zní to absurdně a později se zprvu autentický film tomu, co byste považovali za pravděpodobné, vzdálí ještě víc. ___ Potíž přitom není v samotném formátu „sociální pohádky“, ale ve strašlivě nekonzistentním chování postav a v různém stupni vážnosti, s jakou film na jejich počínání pohlíží. Hrdina, který nezná ani abecedu, se například coby „skokan“ dokáže nezvykle rychle adaptovat a rychle zjistí, že účastník festivalu by měl mít ideálně kvádro a akreditaci. Přestože jádro filmu po jistou dobu tvoří úsměvná (bezradností hrdiny) road-movie o hloupém Honzovi, který se vypravil do světa, Petr Václav se zároveň snaží vypovědět o vyděděncích společnosti hledajících (z různých důvodů) štěstí mimo jejich domovinu. Proč bychom ale měli věřit, že Julius nedokáže uspět v Česku. Vždyť způsobem, jakým se živí v západní Evropě (kradení), by se mohl uživit kdekoliv jinde. V posledním, ke zbytku příběhu neorganicky přilepeném aktu, tvůrcům zřejmě došly nápady, co všechno by Rom bez vzdělání mohl konat v Cannes. Film provádí nečekaný žánrový úkrok stranou a láme se v humoru prostou rádoby gangsterku o obchodu s bílým masem a záchraně „princezny“. O oné „princezně“ sice díky hrdinovým (rušivým) halucinacím/snům již víme, ale přesto vzniká dojem, že jeden příběh byl uzavřen a otevírá se další. Podobným vymýšlením dalších zápletek, jen minimálně podložených tím, co jsme sledovali doposud, by film mohl pokračovat libovolně dlouho. __ Skokan ze všeho nejvíc působí jako nahodilá změť vyprávěcích postupů a motivů, kterými by měl být tvořen festivalový film – dokumentární styl natáčení, outsider v hlavní roli, silně subjektivní vyprávění (od hlediska hlavního hrdiny se ovšem film v závěru také odklání, čímž jen stvrzuje absenci ujasněného konceptu), dlouhé bezeslovné a děj nikam neposunující záběry, využití neherců, reflexe současné politické situace v Evropě, explicitní sex (který je zde naprosto zbytečný, jako vsuvka z porna), případně ještě godardovské úvodní titulky, ale ty nejsou podmínkou. Na doklad své urputné festivalovosti se Skokan na jednom festivalu dokonce zčásti odehrává. Jinak by, obávám se, neměl nejmenší šanci se tam dostat. Doufám, že tato z nouze ctnost vznikla jen proto, že Václav potřeboval narychlo natočit film ve francouzské koprodukci či utratit peníze z nějakého fondu, ne proto, že ztratil zbytky soudnosti. 20%(12.6.2017)

  • F.W.Colqhoun
    ****

    Ty budeš v Cannes na kruháku kouřit čuráky za pomeranč! Jo, smál jsem se. Ty my řídíme osud, a nebo osud řídí nás? Kolik moudře domluvených plánů nevyšlo a kolik nevyjde! Kolik nesmyslných plánů se vydařilo a kolik se jich ještě vydaří. Antiklimatický road-movie Petra Václava, svobodně kočující územími i žánry, si o zavržení českým publikem koleduje okatě. Zatímco komedie o gádžovských pitomcích jsou zlatým barrandovským fondem (zbytečné jmenovat) a film o holce, která je sice černá, ale snaží se, Václavovi jakž tak prošel alespoň u kritiky, rozvolněné vyprávění o trablech černého vola Evropou vyvolává pobouření a stížnosti na nerealističnost. Cigánský kluk, který měl kliku, prostě vadí. Kdo by chtěl na něco takového koukat? Přitom je to zábava, která by v jiném světě mohla mít pro každého něco. Šlehy zemité současné romské komiky (doporučuji tento neviditelný žánr prozkoumat na YouTube) a slovesnosti se střídají s novovlnnými náladami, vyloženě dokumentaristickými pasážemi i zcela žánrovými prvky. Samorost Julius s tváří Julia Oračka, jehož jméno je na ČSFD uvedeno pouze s zajímavostech, byl fascinující postavičkou už v Cestě ven. Své neherecké hlavní role se zhostil se ctí a je s podivem, že tento cigánský bratr Daniela Craiga váhu celého filmu společně se sporadicky se objevujícím lovcem kurev Zděňka Godly na svých bedrech unesli. Petr Václav makal na filmu obsazeném neherci a kriminálníky určitě jako barevnej. To, že drží pohromadě a jde svým způsobem napínavý film, je vlastně zázrak. Tyhle sochy tady zná každej Říman, ty tady chčijou vodu.(1.7.2018)

  • honajz2
    *

    Skokan je především film strašně nudný, který by rád byl festivalovým filmem (což Petr Václav se o to snaží vždycky, ale tady se mu to vůbec nepovedlo), bohužel je z toho nakonec takové velké nic. Komedie to není ani omylem, a ten původní nápad o tom, jak cikán jede z Česka do Cannes stopem a snaží se tam uspět, v půlce úplně padne a já měl pocit, že začínám sledovat úplně jiný film s úplně jiným příběhem. Navíc i ta první polovina není nic moc, ten začátek je strašně divně sestříhaný - chvíli je v Česku a následující záběr a už je někde ve Francii. I tak ten začátek ale vypadá, že by to mohlo být zajímavé, za to 1* (a ještě za Godlu, který je dobrý herec), ale nakonec to vůbec zajímavé není. Je to jen další lehce zapomenutelný český film.(30.1.2019)

  • - Hlavní roli ztělesnil několikrát trestaný Julius Oračko, který hrál menší roli feťáka už ve filmu Cesta ven (2014). Režisér se mu po této první spolupráci rozhodl zasvětit celý film. Produkci se podařilo jej dostat z vězení na podmínečné propuštění v polovině trestu, k jehož výkonu nastoupil bezprostředně po natáčení Cesty ven. To vše jen dva týdny před začátkem natáčení a měsíc před filmovým festivalem v Cannes. (majan)