Já jsem Stěna smrti

Kemra jezdícího na motorce v cirkusácký atrakci jsem prostě musel vidět... hrozně moc chtěl vidět... opravdu... ale vzdal jsem to když měl ten mladý kluk trochu delší monolog a zadíval se při něm na hruď herce který stál ke kameře zády.... Pardon, ale kdo si nezapamatuje tři souvislé věty své role, nemá u filmu co dělat. Jednou si to třeba pustím celé, až budu hodně na kaši... (20.10.2022)

Mluvit o tom jako o psychologickém filmu je poněkud nadnesené. Ta jedna hvězdička je za herecké obsazení... (02.07.2009)

Snímek Já jsem Stěna smrti jsem kdysi viděl jako malé dítě, ale pamatoval jsem si jen matně na kroužení motorky v aréně, nic víc. Po dlouhých letech jsem si na něj vzpomněl a ze zvědavosti si jej doma pustil. Bohužel musím sem napsat, že jsem od něj očekával více a rozhodně za to nemůže fakt, že byl natočen již rok 1978. Celý příběh se točil pouze okolo tří lidí a to skvělého a mého oblíbeného Josefa Kemra jako stárnoucího pouťového kaskadéra, který jezdil na motorce na kolmé stěně v aréně smrti, dále se jednalo o jeho dceru, kterou si zahrála blonďatá Eva Sitteová a třetím byl mně nesympatický slovenský herec Ľubomír Paulovič. Ten zde ztvárnil milovníka motorek a rychlé jízdy, který se hned na začátku filmu seznámil s oběma seznámil a jejich povolání ho natolik zaujalo, že za nimi často docházel a pomáhal jim v práci. Dosluhující kaskadér Kemr již nezvládal své nejlepší čísla a tak jsem si myslel, že jej postupně nahradí právě Paulovič. V tom jsem se ovšem mýlil a tak Kemr pokračoval v kariéře dál, přičemž si chtěl splnit svůj sen - jezdit v globusu, na který však neměl peníze. Docela jsem se divil, že se Paulovič rozhodl jeho sen splnit, protože na mne působil jako pořádný frajer. Co mne však nepřekvapilo bylo to, že se mladý Slovák dal dohromady s jeho dcerou. Film se postupně blížil ke konci a já jsem pořád čekal, že se něco stane, nějaká velká akce, zajímavost a ono nic. Scénář byl opravdu velmi slabý a také délka filmu 88 minut svědčí o tom, že asi tvůrcům došly nápady. Nicméně jsem se na film díval až do konce, zajímalo mne jestli se starému kaskadérovi splní jeho sen, nebo jestli se předtím zabije na stěně smrti či pak v globusu, jak dopadne vztah jeho dcery s frajerem na motorce a jestli se jí tak splní zase její přání usadit se a žít v bytě či domě jako obyčejní lidé. To uvidíte sami, v mém komentáři se to nedočtete. Ještě bych zmínil, že se v malých či ještě menších rolích ve filmu objevilo několik výborných herců, například Pavel Zedníček jako kolotočář, Josef Somr jako cirkusák nebo Martin Stropnický jako dělník ve fabrice. Ostatní jména mi vůbec nic neříkaly. Nicméně bych rád ocenil jistou odvahu, pokusit se natočit film z prostředí kolotočářů a hlavně kaskadérů na motorce, protože takových snímků asi moc není a jiný jsem ani neviděl. Takže sečteno podtrženo, snímek Já jsem Stěna smrti mne moc nezaujal a proto jej ohodnocuji pouze dvěma nástěnnými hvězdami **. (01.05.2017)

Docela podařený film, Kemr jako starý cirkusák je perfektní, Zedníčkovi i Somrovi role sedí, ale Paulovič i Siteová jsou trochu slabší. Děj je sice poněkud pomalejší, ale není to žádnř akční film, takže mi to nevadilo. Na čtyři hvězdy to nemá, ale tři s přehledem - 70 %- (19.10.2023)