Němý Bobeš aneb Český Tarzan

Další zábavné dílo, kde je klasická přednáška nahrazena jakousi rekonstrukcí původního díla Járy Cimrmana a srovnání této hry s inscenací stejné hry od od vídeňského dr. Fiedlera. A tak se naráží na chlapce Bobeše (Genadij Rumlena), kterého vychovali srny, který podstupuje cestu s lékařem (dobrý Zdeněk Svěrák) a farářem (Jan Hraběta) za jeho biologickým otcem. Skvělý je Ladislav Smoljak v rolích hajného, který zažil po návratu domů z války velké překvapení, dále barona, který zasel semínko u hajného, čímž rozvrátil jeho rodinu, dále ještě v rolích horníka a vodníka. A ještě Bořivoj Penc v roli hostinského a Marty, hajného ženy, která odhodí své dítě a ukrývá se u barona jako sluha. Vtipný nadhled a ironie opět vévodí tomuto půvabnému dílku. (28.10.2010)

Opět zasloužené nejvyšší hodnocení, zde hlavně za osvěžující novinku v podobě spojení hry se seminářem, která dává prostor ke spoustě podařených vtípků. Vedle několika hlášek a plachého Bobeše jsou nezapomenutelná také srovnání scén této hry se scénami dr. Fiedlera, který Němého Bobeše naprosto špatně interpretoval a s rekonstrukcí se příliš nenamáhal :) (16.01.2007)

Tak tohle patří do zlatého fondu cimrmanova odkazu. Tak revoluční pojetí divadelní hry, to se jen tak nevidí. Retrospektivní vložky a alternativní Fiedlerova verze, v kombinaci s komentáři a semináři - a hlavně s hromadou vynikajícího humoru - to je až nebezpečně skvělé. Hlášky jako "Cos to udělal, Pepiku?", "Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím." nebo "A tak se návštěvou Járy Cimrmana proměnilo ospalé lázeňské městečko přes noc v překrásnou uhelnou pánev." - to mě dostalo úplně do kolen. A to ani nemluvím o špionskejch babkách kořenářkách. A to je jen zlomek všeho, co je v této hře k vidění. Jedna z jejich top her. (22.01.2020)

Jediná hra Divadla Járy Cimrmana, která se nedrží tradičního modelu seminář - hra. Divák může sledovat, jak se vědec - restaurátor snaží slepit dohromady dramatický kus, z kterého se dochovalo asi jen 5% původního textu. Zajímavá změna, nicméně má za následek rozbití tradiční celistvé komedie. "Tak tedy vzhůru... " "Pro mě za mě, jděte si třeba do prdele!" "...do Grünbachu!" (17.12.2005)

Jednu ze slabších Mistrových her jeho propagátoři zdařile osvěžili líčením potíží, na jaké narážejí při rekonstrukci Mistrova díla. Můžeme jen litovat, že pasáž, kterou Petr Brukner charakterizoval jako "nuda, nuda - šeď, šeď", je zřejmě nenávratně ztracena. Alespoň že víme tolik, že Pelhřimov je Pelhřimov. (10.09.2021)