Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Starý chodský sedlák Záhoř tvrdí mladému Podestátovi, že jeho otci vrátil tři sta zlatých předtím, než starý Podestát zemřel. Z lakoty se Záhoř odhodlá i ke křivé přísaze před soudem. Rozhořčený věřitel ho varuje před božím hněvem. Záhořovi synové, Matěj a Vondra, se ucházejí o stejnou dívku - dceru kováře Nanu. Ta dá přednost mladšímu a citlivějšímu Matějovi, který se jako ženatý stává hospodářem. Je však pohodlný, a tak energický Vondra zaujme postupně jeho místo ve vedení statku i v životě Nany. Nana čeká Vondrovo dítě a Matěj se rozhodne odjet do Ameriky. Vondra vidí u Matěje peníze a domnívá se, že je ukradl Naně. Dojde ke rvačce, při které Vondra Matěje nešťastnou náhodou zabije... (ČSFD)

(více)

Recenze (17)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zajímavosti: Poslední český film Herberta Loma (menší role chasníka). Natáčelo se na Chodsku a v Domažlicích. Jinak šlo o zvukovou verzi původně němého filmu z roku 1929, jeho tehdejší režisér Josef Medeotti-Boháč pracoval souběžně s Václavem Wassermanem na německé verzi "Die Gottes Mühlen", kde z českých herců hrála pouze Jiřina Štěpničková. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Už jsem několikrát psal, že mám slabost pro staré vesnické romány a jejich černobílé filmové adaptace. Tohle je další velká paráda! Román se mi líbil a tento snímek se ho drží poměrně věrně. Mně osobně morální apel "Božích mlýnů" není nepochopitelný; starý Záhoř je darebák, u soudu zvítězí, ale svědomí ho nakonec dožene za hranu zoufalství. Inu - boží mlýny melou pomalu, ale jistě... P. S. Herberta Loma jsem nepoznal ()

Reklama

natalanka 

všechny recenze uživatele

Příběh ,který se mezi lidmi může stát ať se podíváme do minulosti ,či budoucnosti. Dnes máme rozvod a basta. Téma podobné Muzikantské Lidušce, Její pastorkyni, Gazdině Robě. Prostě rozumem z nadhledu bychom to vyřešili bez tragedie. Ale ono se to někdy zvrtne a osud si zahraje krutou hru. Za měmoc hezké a líbilo se mi to i když je to smutný příběh. A tak bych fandila prvorozenému a Naně, škoda. Přeškoda. Ten grunt by jim pěkně prosperoval :-) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Adaptace jedné z románových částí chodské trilogie Jana Vrby se stala pro barrandovské ateliéry velkou událostí. Hlavním důvodem byl záměr česko-německé koprodukce, která by posílila narušené vazby mezi oběma národy. Hlavní ženskou roli, selskou krasavici Nanu, si v obou ztvárněních překvapivě zahrála Jiřina Štěpničková, která ovšem později, už v období nacistické okupace, odmítala vystupovat v německých filmech. Dominující uměleckou hodnotou české i německé verze byly potom uchvacující exteriérové záběry Domažlic a přilehlého okolí pod taktovkou zkušeného kameramana Ferdinanda Pečenky. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Přehledná chodská "kozinovka", kterou znepřehledňuje pouze hodnocení "sportovcovo", který v podobných případech dává plné ocenění a zde se přichyluje opačného exptrému. Proč? Rok 1938 je právě ta doba, kdy je třeba varovat před mravní (ne)odpovědností. Vrbova předloha je tu zcela na místě. Režie také nemá viditelné chyby; snad jen točících se mlýnů je tu přehršel. A chodský folklór, kroje a především písně, ty přece musí dojmout každého. Tak proč jen jeden bod, a bez vysvětlení! ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Šlo o novou verzi původně němého filmu z roku 1929, jehož tehdejší režisér Josef Medeotti-Boháč pracoval souběžně s Václavem Wassermanem na německé verzi Des Gottes Mühlen, kde z českých herců hrála pouze Jiřina Štěpničková. (Karlos80)
  • Poslední český film Herberta Loma (menší role chasníka). (Karlos80)
  • Natáčelo se na Chodsku a v Domažlicích. (Karlos80)

Reklama

Reklama