Reklama

Reklama

James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (294)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem experiment a ne film. Něco kde na sebe režie strhne veškerou pozornost. Prostě ten druh filmu, u kterého je poutavější ta část "jak je to uděláno" spíše než snímek samotný. No, a ono je to přesně naopak. Brilantní dvojsmyslné dialogy tu dominují, udávají tempo a ani chvíli nenudí. Navíc to Stewartovi v té cynicky kousavé poloze až neuvěřitelně sedne. Jsem v tom zrejmě sám, ale pro mě jeden z těch úplně nejlepších Hitchcocků. Možná i proto, že tohle díky nepřítomnosti té jeho typické stylizace vlastně ani Hitchcock není. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Experimentální „film o vraždě“ od mistra napětí, který není ani trochu napínavý. Hlavní problém tkví ve vyložení karet na samém počátku, kdybychom celou dobu nevěděli, zdali v té truhle skutečně někdo je, mohlo dojít k rozehrání nervydrásající psychologické hry, ale prvek tajemna film zcela postrádá. O Provazu se hodně mluví v souvislosti s jeho technickou stránkou, kdy budí dojem filmu bez jediného střihu, pochopitelně se jedná o dojem iluzorní. Celý děj je rozkouskován do několika přibližně desetiminutových výstupů na jejichž konci kamera obvykle zabere něčí záda, čili se celý obraz zahalí do naprosté tmy. Nápad to na tehdejší dobu byl velmi odvážný, jen by si zasloužil uplatnění v lepším filmu. Hitch si ukousl příliš velké sousto, byl to jeho první barevný film a herci působí místy dost zmateně (i James Stewart občas váhá, kde se postavit, aby jej kamera mohla zabrat ze správného úhlu). Na druhou stranu, v Provazu je mnoho skvělých scén (např. postupné odklízení věcí z truhly sledované zcela statickou kamerou), což je luxus který většina tříhvězdičkových filmů postrádá, takže tentokrát za slabší čtyři. 75% Zajímavý komentář: Douglas ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Alfred Hitchcock uvádí snímek, který je natočen neskutečně precizně s velmi dobrými herci a neuvěřitelným počtem dialogů obsahující hromadu narážek a skrytých významů. Film se táhne jako provaz od začátku do konce působí velm i celistvě až skoro dokonale. Na první pohled potěší způsob natočení, v kterém je jen minimum střihu. Provaz prý původně neměl obsahovat žádný střih a měl být natočený naráz. Bohužel to asi není v lidských silách a odhadnout přesně, co po vás Hitchcock chce asi taky nebyla žádná sranda. Skvělý James Stewart vedle možná ještě lepšího Johna Dalla působí jako "největší přítel diváka". Působivé je především tempo, protože film je plný dialogů a chvílemi až divák nestíhá číst titulky a věnovat všemu na plátně tolik pozornosti. Nepovšimne si tak např. nehybných mraků v pozadí, ale potěší ho světlo z vedlejší reklamy nebo světla na maketě města vzadu, což přidává snímku příjemný nádech. Zatím můj nejoblíbenější snímek od Hitchcocka, s brilantní myšlenkou a provedením, v kterém zvládne ukázat důvody zabití i celkovou psychologii vrahů. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Tuhle původně hravou formální hříčku nakonec překvapivě trumfuje samotný děj, který je k prasknutí narvaný cynickými dialogy, které neztratily ani špetku atraktivity a poutavosti. Navíc to Hitchcock nechává skrz samotné herce gradovat do neskutečně nepředvídatelných zatáček, takže to drží napětí a přitom to neztrácí šmrnc a filmařskou lehkost. Nevěřitelně vychytralý film. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Zabít kamaráda není moc milé, zvlášť pokud se za chvíli má konat párty, na kterou byl pozván i bývalý profesor. Že by se mu to řeklo? Alfred Hitchcock se tentokrát spíše než na příběh soustředil na technickou stránku filmu, který bral v době vzniku jako náročnou výzvu. Rozhodnul se jej totiž točit zdánlivě jedním záběrem (cívky tehdy byly schopny pojmout jen deset minut materiálu, takže se muselo skrytě navazovat) a film je dodnes formálně fascinující, třebaže podobných experimentů od té doby vznikla celá řada. Jenže s přibývajícími minutami se pohled na nepřerušenou jízdu kamery omrzí a pozornost se obrací především k postavám, na kterých je celý film postavený. Výborní herci v čele s Jamesem Stewartem ženou slabší scénář kupředu až do vybroušeného finále, přičemž mezitím dojde i na typicky hitchcockovské scény napětí. Mistr nezklamal ani tentokrát, třebaže opustil vyzkoušenou montáž a vydal se úplně jiným směrem. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (31)

  • Jelikož záběry byly velmi dlouhé, všichni se snažili nedělat chyby. Takže když kamera přejela a zlomila kameramanovi nohu, dotyčný byl odtažen. Jindy zase pomocník bleskově chytnul skleničku, neboť žena, která ji pokládala, minula stůl. (Vampireman)
  • Alfred Hitchcock se objeví na plátně ihned poté, co zmizí jeho jméno v úvodních titulcích, jako muž kráčející po ulici. Objevuje se rovněž jako muž na neonu. (Chegi)
  • Příběh je adaptací stejnojmenné divadelní hry, která byla velmi volně inspirovaná skutečnou vraždou spáchanou dvěma studenty chicagské univerzity. (EcoTec)

Reklama

Reklama