To the Bone

Tak zajímavé téma jako anorexie z hlediska soudobé problematiky a natočí se toto? Jakýsi úryvek z kontextu. Kde je důvod vzniku, kde jsou cíle, nějaká psychologická studie duše, ponoření se do problematiky? Nic. Jen kratičký příběh posledních pár týdnů před možným vzpamatováním se. Možným. Pro mě je tato porucha tak nepochopitelná, že jsem prostě čekal od filmu více - něco, co by mi pomohlo se trochu vžít do lidí, trochu více empatie. (12.08.2017)

Počítání žeber na vyhublé Lily Collins je patrně to jediné, co drží film od nudy. A ještě jedním úkonem se můžete přes nudu překlenout: důležité je během filmu se nepřetržitě cpát jídlem. Kalorie neřešte, prostě do sebe ládujte vše, co máte v ledničce, ve spíži, klidně dojeďte i zbytky z předešlého dne, hlavně nepřerušte cyklus, jinak si tenhle film dostatečně neužijete. Mně ke strávení téhle dramaticky roztahané slaboty nepomohla ani bizarní halucinace, v níž mám před sebou obří hamburger a s hlavní hvězdou filmu ho každý z jedné strany ukusujeme, aby se zase dostala na optimální váhu. Celkem žasnu, že se Lily Collins pro tuhle roli obětovala, patřičně upravila svůj jídelníček a na váze se jí objevila informace 40 kg, možná i méně. A k ničemu to nebylo. Celé téma je nepříliš oslnivě zpracované a zrežírované. Pacientka se ocitá v soukromém sanatoriu, které vede doktor s nekonvenčními metodami léčby, a spolu s ní se zde s anorexií i bulimií potýká několik dalších mladých žen a jeden mladík. Charaktery i průběh léčení, to vše je naprosto nezajímavé. A ke všemu se film snaží zaujmout přemírou dialogů, ano, divák si vyslechne skutečné perly. Mary Nixon jak neumí dobře režírovat a ani psát scénář, měla jednoznačnou kliku v tom, že měla k ruce talentovanou Lily Collins a několik známých hereckých jmen včetně Keanu Reevese v roli doktora. Naprosto nesmyslně má film bezmála ke dvěma hodinám, přičemž po dramatické stránce je zde jen jeden moment, kdy jedna z pacientek v sanatoriu potratí, a nějakých tradičních explicitních projevů poruch příjmu potravy se děj vzdal úplně. Collins je pobledlá, vyloženě hnusně nepůsobí, dá se i opíchat, i když se píchnete o její trčící kosti. Rodící se vztah s (homo?) mladíkem ze sanatoria nikoho nedojme, žádný zajímavý rozměr nemá ani vztahový rébus příbuzenstva hlavní hrdinky. Vůbec nejhorší je finální dvacetiminutovka. Film dostane jakýsi surrealistický nádech a všechny šance na průměr si tak pohřbil. Takže jediným doporučením je tu pitominu zajíst. 4/10 (06.05.2019)

Vydržel sem jen první půlhodinu,a vzhledem k tomu,že moje proporce jsou asi třikrát takový jako ty těch debilních holčiček ve filmu,a chu´t k jídlu permanentní,stopnul sem to,protože za těch třicet minut se tam stalo naprostý hovno.Proč se někdo babrá s filmováním podobný kokotiny,na podobně téma.Nechceš jíst,tak zhebni.Jo,trochu povrchní pohled,ale já nejsem žádnej doktor,takže podobný lidi mám u prdele.kravina.10% ze slušnosti. (24.03.2018)

Priznám sa, bál som sa spočiatku, že budem mať problém s postavami. Luke mi liezol pekne na city, ale ako sa dej rozvíjal, postupne som ho začal spoznávať a nakoniec mi vliezol pod kožu, ako i hlavná hrdinka Eli. Síce Megan mi bola ukradnutá i s celou svojou tehotenskou záležitosťou a myslím si, že tam absolútne nemusela byť . Film ma prekvapil s výbornými dialogami a dokonca sa dá u neho i v kľude najesť! 70% (30.11.2017)

tutoriál na poruchu příjmu potravy s kontraproduktivním terapeutem keanu reevesem těžko hodnotit. jde o jeden z mála filmů o anorexii - nelze je totiž udělat bez toho, aby se nestaly návodem pro potenciálně zranitelné jedince. byť ukazuje i negativní stránky nemoci a přistupuje ke křehkému tématu relativně opatrně, stává se v pro-ana komunitách objektem romantizace. lily collins nese celý film na ramenou a je nečekaně skvělá - posun k emily v paříži bylo celkem velký špatný. 3 viditelná žebra z 5 (13.03.2022)