Dnevnik mašinovođe
Train Driver's Diary
Denník rušňovodiča
Režie:
Miloš RadovičScénář:
Miloš RadovičKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Lazar Ristovski, Mirjana Karanovič, Mladen Nelevič, Jasna Đuričić, Nina Jankovič, Danica Ristovski, Tihomir Stanič, Bojan Žirovič, Bojan Dimitrijevic (více)Obsahy(1)
Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija. (Mirius FD)
(více)Videa (2)
Recenze (110)
Celým snímkom sa vinú ako červené nite práve tragické udalosti všetkých rušňovodičov, ktorí počas svojej kariéry neúmyselne zabijú na koľajniciach mnoho ľudí... Balkánska koprodukcia ponúkla čierno-čiernu komédiu o svojskom stárnucom rušňovodičovi a jeho adoptívnom synovi. Film má zvláštnu atmosféru, netradičný humor a prijateľnú minutáž, takže pôsobí veľmi osviežujúco. ()
Mal by budúci, potenciálny rušňovodič vidieť tento film z bývalých krajín Juhoslávie, ak nemá zmysel pre čierny humor ? Ja ho síce mám, určite som pochopil úvodnú scénu s takýmto jedným pánkom Iljom, ktorý neúmyselne zrazí šesť - člennú skupinku Cigáňov. I na Slovensku je veľa úmyselných samovrahov, ktorí sa vrhajú pod idúci vlak, a keď ten rýchlik cvála 150 km/hod. , tak je veľmi pravdepodobné, že z mysliteľného samovraha, bude potom už iba mastná fašírka, s odťatými končatinami, ktoré sa budú rozprestierať na kilometre štvorcové, lebo pokiaľ ten vlak zastaví, tak nie je ťažké si domyslieť, kde všade sa „Ferko Mrkvička” nachádza... ? Neviem, ako sú na tom slovenskí rušňovodiči, ktorí taktiež zažívajú podobné trampoty, ako Ilja v Srbsku, ktorý pre zmenu - nejde tak brutálne rýchlo, ako extrémne hladná šelma za korisťou. Sledovanie tohto snímku, fakt nie je jednoduché, pretože toto nie je rýdzi výmysel ( zúfalí jedinci to robia stále... ) scenáristu Miloša Radoviča, ktorý zároveň sedí i na režisérskej stoličke, a ako vidieť na mojom hodnotení, scenár funguje v niektorých prípadoch oveľa lepšie ( najmä scény, ktorých obsah je nasiaknutý povestným čiernym humorom ), ako vedenie jednotlivých aktérov na pľaci, ktorí podávajú väčšinou príšerné herecké výkony, ktoré zaváňajú totálnou absurditou ! Možno som príliš krutý, akou je hlavná myšlienka - krutá, ale pri pozeraní sa na to, som sa koľkokrát zamýšľal, že táto kinematografia je moc amatérska ? Nie je to až také hrozné, ako sa moja výstižná recenzia ksichti ? ()
Měli jsme na základce spolužáka, který bydlel na vlakáči a byl z rodiny nádražáků. Smrděl jako drezína, ve výtvarce vždycky maloval vláčky, i když téma bylo třeba drátkování, a v autoškole prý jednou na přejezdu zahnul na koleje, aby byl dřív doma. Když navíc vyrůstám v zemi Českých drah, těžko můžu mít vlaky spojené s něčím jiným než s komedií. Tady se klidně mohlo víc tlačit na pilu, od hitu letošního Febia jsem možná čekal větší břichobol. Na druhou stranu, všechno vykompenzovala Nina Jankovičová. Ta když se objevila na scéně, musel jsem si držet jazyk, aby nešel oblizovat plátno. Čteš tenhle komentář a vypadáš jako ona v tomhle filmu? Prosim tě mi napiš... ()
Excelentní kousek. Silné lidské drama zabalené do morbidně legračního námětu. Fantastickým způsobem odvyprávěné a zrežírované. Buranská společnost oddaných strojvůdců, ve které má každý své krvavé číslo, čisté svědomí a klid v duši. Smířeni se svým osudem, usedají do připravených strojů a smetou vše, co jim přijde do cesty. Součástí jejich života se stala smrt, Ilija dokonce již dohlédne na druhý břeh, je ochoten se nechat převézt, nebo může z kapsy nažehlené košile vyndat jízdenku pro další život. Pro mě bezchybný film se vším, co divák potřebuje. Balkán opět posouvá už tak vysoko nastavenou laťku své současné kinematografie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. ()
Film pracuje s hodně zajímavým motivem, který je ale strašlivě brzy vyčerpán a po zbytek doby v podstatě už jen recyklován. A je to s podivem, jelikož téma opakujícího se usmrcování lidí, za které ale nejste zodpovědný, je opravdu hodně neobvyklé a celkem vzácné téma. Deník strojvůdce začíná jako černohumorná komedie, bohužel právě s postupujícím časem se mění v něco, co postrádá nápad a především asi dobrý scénář. Sem tam přijde sice nějaký moment k zasmání, ale film zůstává emočně prázdný a plochý a pochybuji, že si na něj za nějakou dobu vůbec vzpomenu. 5/10 ()
Reklama