Slečna Golem

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. (26.12.2021)

Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. (18.09.2012)

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. (26.01.2011)

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% (17.12.2010)

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." (29.05.2011)