The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
Režie:
John HughesScénář:
John HughesKamera:
Thomas Del RuthHudba:
Gary ChangHrají:
Emilio Estevez, Paul Gleason, Anthony Michael Hall, Judd Nelson, Molly Ringwald, Ally Sheedy, John Hughes, John Kapelos, Ron Dean, Mike BurnhamVOD (3)
Obsahy(2)
Film Snídaňový klub režiséra a scénáristy Johna Hughese přináší symbolický obraz života na americké střední škole v 80. letech minulého století. Když se kvůli školním prohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje hvězdná herecká sestava z 80. let.
(Bontonfilm)
Recenze (401)
Součást americké historie, která se často cituje, napodobuje nebo paroduje. Už proto jsem si tento film chtěl doplnit. Pro náctileté v roce 1985 to musela být bomba, bohužel už film poněkud zestárnul. Film který je třeba vidět abyste porozuměli duši amerického středoškoláka a možná i těm kteří dnes přebírají otěže nad Amerikou (teen v roce 1985 dnes bude mezi 40-50 lety). ()
Představoval jsem si něco jiného. A chápu co tím John Hughes chtěl říci, ale jako celek mě to nedostalo. Přišlo mi to až moc naivní a chvílemi až moc přepálené a plno emocí umělých (vynucených). Což se dá říci především o samotném závěru. Na konci jsem nevěřil, že tohle je ten kultovní a vychvalovaný Breakfast Club. 5/10 ()
Pět rozdnílných lidí, jedna místnost, jeden den, společný trest a jejich vzájemný střet nejen mezi sebou, ale taktéž s jejich osobními životními problémy, které jakožto generace teenagerů, kteří již mají vlastní pohled a názor na svůj život, zažívají se svými rodiči. Obraz života amerických studentů se Johnu Hughesovi daří poměrně skvěle vykreslit a to i přes komornější prostředí, kde ona tísnivá atmosféra, která panuje mezi jednotlivými postavami, začne v později znatelně přidávat na efektivitě a hloubce. Především problematický Judd Nelson, jehož role gaunera vkládá do celého filmu potřebnou dávku šílenství a kontroverze. Poměrně ostré konfrontace, rozdílné pohledy na život, rozdílné životní poměry, rozdílný příběh a jeho celkové pozadí vzniku, které se každou postavou liší, ale po vzájemném konfliktu zjišťujeme, že mají mnoho společného. The Breakfast Club je v dramatických scénách efektivní, především scéna, při které sedí postavy v kruhu, je nejvyšším vrcholem celého filmu, navíc zcela improvazaná, její vážnost a schopnost zaujat diváka svými tématy a vážností, jenom potvrzuje, v jaké oblasti je tento film výjimečný a obrovská škoda, že občasné úskoky k veselejším a bláznivějším scénám, plné muziky a tance, tento kladný aspekt lehce nabourávají. "Dear Mr. Vernon, we accept the fact that we had to sacrifice a whole Saturday in detention for whatever it was we did wrong. But we think you're crazy to make us write an essay telling you who we think we are. You see us as you want to see us - in the simplest terms, in the most convenient definitions. But what we found out is that each one of us is a brain, and an athlete, and a basket case, a princess, and a criminal. Does that answer your question? Sincerely yours, the Breakfast Club." ()
Ubírám hvězdičku za nespokojenost se závěrem, kde proměna postavy je nejen blbá, ale zároveň v jistém ohledu popírá předchozí téma a pointu filmu. Škoda, do té doby se jednalo o silný kvalitní filmy o problémech dospívající mládeže a hledání vlastního místa na světě. ()
Na to, aký kultový status tento film má, som ostal celkom sklamaný. Dobre sa na to pozerá. To je asi tak všetko. Stále som čakal, aký zvrat nastane, aby som ostal odvarený. A nič neprišlo. Naopak. Skončilo to úplne hlúpo a naivne. Hlavné postavy nie sú nijak hlboké a mnohorozmerné. Všetko, čo trochu rozumnejší divák očakáva hneď na začiatku, sa neskôr ukáže. Paradoxne, tomuto filmu by prospela dlhšia stopáž, lebo si myslím, že zo začiatku sa to vlečie a ku koncu sa tvorcovia snažili strašne rýchlo vmestiť niekoľko vecí naraz. Tie nakoniec vyzneli veľmi silene a podľa mňa divákovi úplne nie je jasné, prečo veci skončili tak, ako skončili. Čo je škoda, lebo zo začiatku rozvoj postáv a vzťahov mal správne tempo a zrozumiteľný vývoj. A ešte: Nestratíš srdce, keď sa staneš dospelým. Je to individuálne. Som optimistickejší a veselší než pred 15timi rokmi. ()
Místy vtipná divadelní moralitka na téma problémový teenager = neschopný rodič (či pedagog). Adekvátně namíchaný koktejl pro cílovou skupinu (blbnutí, pózy, vodvaz, nepochopení okolí, hledání vlastního já - z hlediska postav bohémský frajer, sportovec, šprt, princezna jasná i temná), v kontextu žánru ale lehký nadprůměr. A ten konec, no fuj... ()
Mladí lidé se vždy bouří. Jak už to tak bývá, v době bez silného sjednocujícího motivu (např. válka) se vynořují nové problémy, třeba rodinné vztahy. Příběh je to zajímavý. Možná dokonce, že americká omladina osmdesátých let zažívala podobná dramata. Já bohužel tolik neznám americké dobové reálie, a tak tento příběh nemohu zařadit do kontextu, a proto mi přijde neuvěřitelný. S hrdiny se nedokážu ztotožnit a jejich reakce mi přijdou nepřiměřené. To je asi tak největší, ale dost zásadní chyba, jinak velmi povedeného filmu. ()
Výborný filmeček a jasný král filmů pro teenagery let osmdesátých. Tenhle v USA kultovní snímek, u nás však prakticky neznámý, si zaslouží pozornost pro svoji nadčasovost, kterou oplývá, protože lidé, kteří už nejsou dětmi, ale zároveň nejsou ani dospělými, tu budou vždycky, stejně tak jako jejich pocity, které Snídaňový klub, myslím si, vystihl na jedničku. Je to zkrátka pohodový, vtipný, a snad i trochu dojímavý filmeček, kterému vládnou herecké výkony mladých představitelů a jejich (kvalitně napsané) postavy, které nejsou tak jednoznačné, jak by se zprvu mohlo zdát. A píseň Don't You (Forget About Me) - lahůdka. ()
Nechala jsem se nalákat vysokým hodnocením. Údajně kultovní záležitost ve Státech mě úplně minula. Postavy násilně šablonovité jako typy, a jediná zápletka je, že jsou zavřeni po škole a musí se spolu nějak porovnat. Nelíbily se mi už "sixteen candles" stejného autora. (scénárista Sám doma) ()
..jeden z najlepších filmov, aké som kedy videla... originálny, vtipný, na zamyslenie... chytľavá hudba, skvelé herecké výkony (samozrejme bol pre mňa najlepší Judd Nelson, na jeho hláškach a mimike som sa nasmiala najviac) ...všetko to, čo mám rada... len čo budem mať šancu, znova si ho pozriem... =) ()
Malá sonda do mysle americkej mládeže 80. rokov. ()
Snídaňový klub určitě není perfektní film, ale nepamatuji si kdy naposledy, jsem koukal na hodinky a přál si, aby ten film trval déle. Musel jsem si ho přidat do top deset. Ačkoliv je to prosté dílo, hrdinové jsou předvídatelní a pouze do extrémů vyhnané škatulky (šprt, miss, rebel), je jejich konfrontace skvostná a film přímo vybízí k přemýšlení o motivech, které jsou pouze nastíněny (rozhovor učitele a školníka), případně nejsou dořečeny (samozřejmě chci vědět, jak dopadnou osudy dvojic na konci, ale kdybych se to dozvěděl, řekněme formou sequelu, budu zklamán, protože chci jejich osudy vidět pouze v mé vlastní hlavě). Nehledě na to, že tento film není komedie o pěti teenagerech, kteří společně kouří trávu a píší esej, ale je o jejich rodičích, kteří z nich udělali to, co jsou a právě ega rodičů jsou hnacím motorem pro vzájemné neshody. Zvláštností je, že si divák může z filmů vytáhnout co právě on cítí a též zcela jistě bude poměřovat svoje povahové rysy a zkušenosti ze střední s osudy hrdinů. Osobně jsem se neztotožnil ani s jedním, ale našel jsem si kus sebe v každém z pěti protagonistů. Zajímavé je, že přes nesmírně optimistický konec, lze hledat vlastně konec zcela pesimistický, neboť SPOILER "šprt" stále má z předmětu F, jeho budoucnost je nejistá a půjdeme-li do extrémů, z celé pětky on nezískává žádnou oporu/přítele, dokonce je on jediný nucen napsat esej KONEC SPOILERU. Trochu se do toho zamotávám, ještě bych třeba vyzdvihl herecké výkony, ale to je vedlejší. Celý film je skvost a naprosto mě dostal. ()
Filmová klasika. Must see... P.S.: Najlepšie ešte za mladi, alebo keď rozmýšlate načo to vlastne všetko je. ()
6/10 ()
Na můj vkus občas příliš přehnané postavičky v jejich rolích. Nesourodé chování a moc rychlá změna povahy a chování mně nepřijde reálná. Je to zajímavá sonda do života dospívajících, ale čekal jsem něco trochu jiného. Doprovodná hudba je místy super a dobře dokreslí atmosféru. Je to hodně dojemné, určitě vyvolá vzpomínky na pocity z obodobí dospívání... ()
Ono by to nebylo špatné, kdyby to nebylo tak příšerně šablonovité. Počáteční nechuť a vzdor, pak přiznání, kdo je ještě panna nebo panic, co jí/mu udělali rodiče až po protest proti dementnímu učiteli a nakonec líbačky. ()
Trochu mi vadí ta prvoplánovost. Šprt, rebel, podivínka, wrestler a královna školy jsou spolu nuceni celý den vydržet v jedné místnosti. Ale koneckonců, proč ne? Proč nezkusit pozorovat, jak na sebe budou tyto postavy reagovat a co odkryjí? Herci jsou charismatičtí a přirození, a příběh, přestože se odehrává v jedné místnosti, celou dobu šlape krásným tempem s nenuceným humorem a gradujícím vývojem postav. Myšlenka z toho vyplývá dost jasně a je dost dobře aplikovatelná i na dnešní dobu. Ani na chvilku mě to vlastně nepřestalo bavit. ()
Skvělá sonda do života na americké střední 80-tých let, podaná stylem, který si nejde nezamilovat, i když se vás problémy dospívání už netýkají. ()
Výborný a stále aktuální film. 10/10 ()