Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

Karlas 

všechny recenze uživatele

Dvě instituce se základem v tvrdém řádu a demagogických pravidlech, dva systémy, které šli ruku v ruce třista let náboženských válek. Náhle však stojí proti sobě na prahu nové doby, nechápaje jeden druhého. Marek Vašut ve své výjmečné roli důstojníka s kusem vojenské cti v těle, bojujícího proti tyranii a tuposti ve vlastních řadách. Úžasné Janě Preissové ztvárnění silných osobnostní vždy svědčí, tak i zde se před ní skláním. Všichni mladí herci zázračně na jedničku ... a co závěrem? "Jsem císařský posel, pane!" ... to byl mazák :-)! ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Na české poměry nic více než průměrně dobrý film, dotýkající se duchovní problematiky, konkrétně konfrontace poslušnosti a svědomí. V bezbožecké postmoderní Evropě pointa příběhu samozřejmě preferuje svědomí před poslušností řádu, jak jinak. Všechny oficiální postavy, zastupující katolickou církev, jsou zde ukázány jako negativní (kněz v podání Třísky, který se daleko více hodí spíše na kata v Brabcově Máji), či dobré, ale pomýlené (matka představená v solidním podání Jany Preissové či novicky Barbory, hrané Andreou Elsnerovou). Jak jinak. Závěr pak, kdy novicka na začátku mše svaté demonstruje svůj odchod z kláštera klarisek, přičemž modlitbou Otčenáše se hlásí k subjektivně a individualisticky pojaté víře, vysloveně relativizuje řeholní život. Myslím, že tento film by mohl vzniknout klidně i za komunistů, neboť je v podstatě "pokrokový" a vyhovuje nejen osvícenským, ale i demoliberálním požadavkům. Za povšimnutí stojí poměrně hrubá chyba ve výpravě filmu (odborným poradcem byl premonstrát Norbert Zeman), když pozdně barokní kněz slouží mši sv. v ornátu z konce 19. nebo začátku 20. století. A za zamyšlení stojí skutečné historické paralely, kdy kláštery za 2. světové války skrývaly Židy - zde také porušovaly své předpisy, aby zachránily lidský život (viz např. film Šarlatový a černý). ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Myslím, že za posledních 20 let u nás nevznikl lepší historický film (minimálně co se týče velkého plátna) než je "Řád". Málokdy se stává, že by mne strhly již titulky - přísaha, paruka a plameny orámovaná tři písmena mne uhranula. Po stránce příběhu (vždycky jsem měl hrozně rád příběhy, kde se někdo někoho snaží dostat a je v tom morální dilema), výpravy (kostýmy, zbraně), silných scén (poprava, odhalení zběha, závěr) a ani po stránce autorské (veliká škoda Petra Hvižďe) a herecké nemohu vytknout ani ň. Netypicky kladný Marek Vašut si postavu poručíka náležitě vychutnal a jde o jednu z jeho nejlepších rolí, Jana Preissová a Jan Tříska snad nedokáží být špatní a Jiří Zahajský předvedl snad největší kurvu celé své herecké kariéry. Zapomenutý šperk zapomenutého tvůrce. Nedoceněné dílo. 100%. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Skvěle podchycenou dobovou atmosféru a docela slušné herectví, až na výjimky (Saša Rašilov nejml. si zřejmě jen odskočil z nějaké pohádky), v mých očích ubijí přílišná jednoduchost děje, jenž by celý mohl sloužit jen jako půlhodinová epizoda v daleko výpravnějším snímku, zobrazující střet těchto autoritativních mocností své doby, které člověka i jeho život zahalují do hábitu či uniformy a rozhodují o jeho osudu. ()

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

O nemožnosti vymanit se z řádu společnosti, z rozhodnutí výše postavených a mocnějších, přestože tato rozhodnutí jsou naprosto nesmyslná a uškodí víc než pomůžou. O tom, jak je v těchto podmínkách těžké poznat, komu věřit. Strašně deprimující boj s větrnými mlýny, zvlášť, když příběh můžeme docela jednoduše přenést do jakéhokoliv období historie nebo současnosti. Zvláštní, že tak rychle zapadl. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (7)

  • Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
  • Pro film bylo z důvodu omezeného rozpočtu ušito pouze 5 vojenských uniforem. Scény s nastoupenou jednotkou byly natočeny za pomoci členů klubu vojenské historie. (Klot)
  • Autor Petr Hvižď původně napsal roli vojenského zběha s předpokladem, že ji bude hrát herec ve věku kolem 40-45 let. To mělo jednak reflektovat tehdejší dlouhodobou vojenskou službu (až doživotní), jednak mělo zdůraznit kontrasty mezi starým vojákem, novickou (Andrea Elsnerová) a mladým idealistickým důstojníkem (Marek Vašut). (Klot)

Související novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)

Reklama

Reklama