poster

Řád

Drama / Historický

Česko, 1994, 93 min

  • blackrain
    *****

    Velmi zvláštní film s obrovským přesahem. Každý si v něm najde to své. Já jsem se třeba přesvědčila o tom, jak byla církev děsně pokrytecká. Kněz a představená kláštera kázali vodu a pili víno. Andrea Elsnerová to výborně pochopila, akorát si přitom všem musela zabojovat sama se sebou a vyznat ve svých vlastních pochybnostech. Andrea Černá byla správně šílená, nebo spíše fanatická, ale v tom vlastně není téměř žádný rozdíl. Jan Tříska mi chvilkami připomínal inkvizitora. Repríza snímku by rozhodně neuškodila.(19.3.2012)

  • sportovec
    ****

    Pokus o zachycení mravního dilematu v zdánlivě bezkonfliktní době rokokových dam a pánů - v r. 1776 byl již Mozart úspěšným skladatelem - je s ohledem na průvodní okolnosti (dobu vzniku a mládí režiséra) - jistě nadprůměrný. Nadprůměrný však ještě zdaleka neznamená kvalitní. Bez ohledu na řadu velmi dobrých scén a výborných hereckých výkonů - k Preissové a Třískovi je určitě nutné přídat Marka Vašuta a zejména skvělou Andreu Elsnerovou - místy drhne děj, živený ne zcela plnokrevným scénářem, a jako poněkud didaktické se jeví i celé vyústění filmu. V mnohém to platí o závěrečné scéně, v níž naprosto nesmyslně zběh, jemuž je velkoryse nabídnuta možnost úniku, umírá; bez ohledu na původní autorský záměr vyznívá toto dějové vyústění hluše a prázdně. Takže souhlas s charakteristikou, že se jedná o jeden z nejlepších historických polistopadových filmů, má současně hodně daleko k přitakání ke kvalitě srovnatelné s domácími hranými filmy šedesátých a osmdesátých (místy také sedmdesátých) let.(8.2.2011)

  • Mariin
    ***

    Na české poměry nic více než průměrně dobrý film, dotýkající se duchovní problematiky, konkrétně konfrontace poslušnosti a svědomí. V bezbožecké postmoderní Evropě pointa příběhu samozřejmě preferuje svědomí před poslušností řádu, jak jinak. Všechny oficiální postavy, zastupující katolickou církev, jsou zde ukázány jako negativní (kněz v podání Třísky, který se daleko více hodí spíše na kata v Brabcově Máji), či dobré, ale pomýlené (matka představená v solidním podání Jany Preissové či novicky Barbory, hrané Andreou Elsnerovou). Jak jinak. Závěr pak, kdy novicka na začátku mše svaté demonstruje svůj odchod z kláštera klarisek, přičemž modlitbou Otčenáše se hlásí k subjektivně a individualisticky pojaté víře, vysloveně relativizuje řeholní život. Myslím, že tento film by mohl vzniknout klidně i za komunistů, neboť je v podstatě "pokrokový" a vyhovuje nejen osvícenským, ale i demoliberálním požadavkům. Za povšimnutí stojí poměrně hrubá chyba ve výpravě filmu (odborným poradcem byl premonstrát Norbert Zeman), když pozdně barokní kněz slouží mši sv. v ornátu z konce 19. nebo začátku 20. století. A za zamyšlení stojí skutečné historické paralely, kdy kláštery za 2. světové války skrývaly Židy - zde také porušovaly své předpisy, aby zachránily lidský život (viz např. film Šarlatový a černý).(31.7.2010)

  • Maq
    *

    Na filmu je až příliš znát, že nás chce vychovávat a poučovat. Konflikt povinnosti a lidskosti je zasazený do u nás nepříliš populární doby „temna“. Téma velké, ale zpracování charakterů je šablonovité a jejich didaktické dialogy nesnesitelné. Literární úroveň Karla Maye. Lze schválit jako film pro mládež.(17.8.2010)

  • Disk
    *****

    Mladý a velmi ambiciózní Petr Hvižď mohl toho natočit ještě mnohem více a překvapovat polistopadovou diváckou obec, žel zákeřná nemoc byla rychlejší. Ve svém jediném celovečerním snímku se sám vzepřel řádu požadující tvorbu bezduchých filmových podnikatelských slátanin 90. let. Jeho Řád navazuje na to nejlepší, co tematického vzniklo ve filmové tvorbě 60. let (především Údolí včel a Kladivo na čarodějnice). Bohužel už navždy zůstaneme o jeho další díla ochuzeni. Řád je výjimečný a bohužel nedoceněný snímek, který by si zasloužil mnohem větší diváckou pozornost. Nejen kvůli skvělým hereckým výkonům Jany Preissové, Jana Třísky, Andrey Elsnerové a v neposlední řadě Marka Vašuta. I další složky jako kamera, hudba a výprava si vás naprosto podmaní. Silný divácký zážitek.(17.11.2018)

  • - Český lev 1994 pro herečku Janu Preissovou za Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)

  • - Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)

  • - Autor Petr Hvižď původně napsal roli vojenského zběha s předpokladem, že ji bude hrát herec ve věku kolem 40-45 let. To mělo jednak reflektovat tehdejší dlouhodobou vojenskou službu (až doživotní), jednak mělo zdůraznit kontrasty mezi starým vojákem, novickou (Andrea Elsnerová) a mladým idealistickým důstojníkem (Marek Vašut). (Klot)