Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

V porevoluční filmové éře není moc režisérů, kteří by se pustili na tenký led historického dramatu. Petr Hvižď si na to troufnul bez bázně a hany rovnou ve svém první filmu a zhostil se toho náramně. Císařský poručík Marek Vašut v doprovodu dvou bezcharakterních důstojníků pronásledují na rozkaz ještě podlejšího hejtmana vojenského zběha. Drama vrcholí v klášteře klarisek, kde se voják ukryl a střet vojenské moci a klášterního azylu reprezentuje napjatou dobu, ve které císař Josef II konal proti církvi velmi radikální reformní kroky. Dvakrát škoda, že smrt přetrhla režisérovu nadějně nastartovanou filmovou dráhu, protože Řád se mu povedl. ()

Laurent 

všechny recenze uživatele

Tento film nabízí, jako jeden z mála, celou škálu hereckých výkonů, od těch výborných (Preissová, Tříska) až po ty velmi špatné (Rašilov, Vašut). Dále lze vidět mnohá klišé, která když se spojily se špatně zahranou replikou, tak působily skoro jako parodie. Pak je také k vidění mnoho nesmyslných dialogů a monologů. ()

Reklama

Cassandra 

všechny recenze uživatele

Výborný film s téměř dokonalým scénářem. Postavy jsou sympaticky nečernobílé - například někomu se bude možná zdát Třískova postava jako vyloženě záporná, ale jen počkejte do jeho rozhovoru s Vašutem na téma čest - no nemá aspoň částečně pravdu? A takových zajímavých momentů, nad kterými se zamyslíte, je ve filmu bezpočet. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1776. Dekrety císaře Josefa II. omezují moc církve a armáda je stále silnější. Svět se mění. A právě v tuto chvíli stojí proti sobě dva řády a jejich boj nemůže skončit jinak než špatně. Mladý ambiciózní režisér Petr Hvižď (tehdy se pohyboval na hranici třicátého roku života) si pro svůj celovečerní debut zvolil silné téma. Střet dvou rozdílných ideologií, které v zájmu své pravdy dokáží nakonec obětovat i hodnotu nejcennější: lidský život. O to tragičtější zůstává skutečnost, že soupeři jsou tu vlastně lidé, kteří by podle svého svědomí jednali jinak. Ale nejednají, nemohou, jedná za ně jejich řád a oni jen bezmocně přihlížejí zlu, jenž nelze odvrátit. Z Řádu je cítit jeho snaha sdělit cosi důležitého, ale nejde v něm o efektní exhibici, spíše o zaujetí. Režisér s rozmyslem představuje všechny strany budoucího konfliktu, vytváří situace a okolnosti, které v druhé polovině složí v obrazy a významy až mrazivého charakteru. Nelze samozřejmě přehlédnout jeden z největších kladů filmu, kterým je vynikající herecké obsazení. Podle logiky příběhu mu dominují výkony Marka Vašuta, Jany Preissové (tak hanebně málo využívané představitelky naší Thálie) a Jana Třísky, ale o něco působivěji vycházejí vedlejší postavy. Černým koněm je tu mladinká Andrea Elsnerová v roli novicky Barbory, které patří závěr filmu i morální vítězství. Ona je nakonec tou jedinou, která se dokáže vzepřít všeobjímajícímu a samospasitelnému monstru, dokonalému a nelidskému: řádu. Řádu, který poskytuje oporu slabým, řádu, který ochraňuje i ničí. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Po roce 90 jsem neočekával takové drama. Tříska jako kněz řádu Karmelitek mě hodně seděl.  Žádný happy end se tam neodehraje. Ten, kdo má být zabit, je zabit. Vašut hraje výborně, Zahajský taktéž a Jana Preissová je skutečná hvězda. Zejména po kravinách jako Dostat tatínka do polepšovny. Moc hezké historické drama. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (7)

  • Český lev 1994 pro herečku Janu Preissovou za Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
  • Ve filmu je párkrát zmíněn masakr jakýchsi vzbouřeneckých sedláků. Tím je myšleno krvavě potlačené selské povstání z roku 1775, ze kterého vzniklo lidové rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. (Nick321)
  • Pro film bylo z důvodu omezeného rozpočtu ušito pouze 5 vojenských uniforem. Scény s nastoupenou jednotkou byly natočeny za pomoci členů klubu vojenské historie. (Klot)

Související novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)

Reklama

Reklama