Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Režie:
Jonas ÅkerlundKamera:
Pär M. EkbergHudba:
Sigur RósHrají:
Rory Culkin, Emory Cohen, Sky Ferreira, Anthony De La Torre, Valter Skarsgård, Sam Coleman, Jack Kilmer, Jonathan Barnwell, Wilson Gonzalez Ochsenknecht (více)Obsahy(2)
Oslo. Norsko. Počátek 90. let minulého století. Na undergroundovou scénu vtrhne jako uragán nový, nekompromisní styl heavy metalu – pravý norský black metal! Žánr, který si i přes svou výbušnost a brutalitu zachovává jistou majestátnost, nechvalně proslul po celém světě nejen kvůli neobyčejným úspěchům svých hudebních představitelů, ale také sebevraždám, vraždám a hořícím kostelům, jež se staly charakteristickým fenoménem metalové subkultury. Sedmnáctiletý Euronymous (Rory Culkin) touží uniknout ze spárů idylického středostavovského života. Společně s partičkou fanatických mladíků, kteří si říkají Necrobutcher, Hellhammer a Dead, založí nejděsivější kapelu na světě - Mayhem. Skupina se proslaví především extrémností svých vystoupení a morbidním kultem, který ji obklopuje. Temný svět, který Euronymous stvoří, se však brzy propadne do bažiny vražd a žhářství poté, co se soupeření s Vargem, členem kapely Burzum, vymkne kontrole. (Cinemax)
(více)Recenze (150)
V podstate filmové spracovanie dokumentu Until the Light Takes Us, no akokeby žánrovo lavírujúce medzi filmom, paródiou a dokumentárnym podaním. Či už bol zámer stvárniť hlavných hrdinov vo svojej podstate ako nedospelé a bojazlivé deti nevedno, no na mňa to pôsobilo skôr neautenticky a neherecky. Scény miestami nesmierne explicitne brutálne. Ak ste teda už Until the Light Takes Us, tak Vás to nenadchne, ak nie, tak odporúčam najprv pozrieť toto a následne Until... ()
Jediné pozitívum tohto kúska je zistenie, že intelektuálny výkvet s obsahom latríny namiesto mozgu, ktorý sa dokáže len flákať, ožierať, hejtovať a omieľať fantazmagorické bludy o svete, o ktorom vedia veľké guľové, nie je vlastná len podtatranským umasteným smradom, tolerancia a demokracia však na takéto zvieratká nemá účinnú protizbraň, preto nezostáva len úpenlivo veriť, že podobné prvoky sami a rýchlo ukončia svoju životnú púť a nestihnú sa delením rozmnožiť do nezvládnuteľných čísiel, takže 20%. ()
75% ()
Film nie je nejako kvalitne dobrý, nie je nejako extra zaujímavý a predsa vo mne zanechal stopu a silné emócie. Súdiť sa nemá, ale šialené to boli skutky. ()
Tak promarněný potenciál! A já myslel, že Akerlund má koule. FIlm je zkratkovitý, povrchní, často zdlouhavě přešlapuje na místě a hlavně nedokáže ani trochu prodat tu hudbu samotnou. Akerlund se prý vyjádřil, že black metal ve filmu záměrně moc nezní, protože to není příjemná hudba, pro lidi, co na ni nejsou zvyklí. Jo, taky mi to nedává smysl. ()
Tak to bylo ku...va hustý..... :-) Doporučuji raději se nedívat před spaním. ()
Åkerlund se proslavil klipem pro Prodigy a Rammstein daroval jejich největší umělecký počin, když zfilmoval pařížský koncert již téměř před 7 lety.Není proto vůbec divu, že stejnou pastvou pro oči je i poměrně brutální snímek Pánové chaosu, kam obsadil do hlavní role bratra byvší dětské hvězdy a jako jeho partnerku skutečnou umělkyni Ferreiru, jež život trochu pošahaných lidí sama moc dobře zná - jejím blízkým přítelem je Mac DeMarco, kterého by měli znát všichni současní hibsteři světa a sama, ač závislá na heroinu, se stará o svého přítele Zachary Cole Smith z nadějných DIIV.Samotné zpracování odpovídá překolorovanému zpracování skladby "Smack my bitch up" od již zmíněných Prodigy.Sám život pak napsal velmi krvavou historii společenství černého kruhu a Åkerlund tuto látku uchopil s maximální citlivostí, dobrým pochopením subkultury a vyvážeností celého příběhu, kdy se jako autor rozhodně nestaví na něčí stranu, pouze výborným tempem popisuje všechny okolnosti, které vedly až k tomu nejstrašnějšímu konci.To je tak, když všechno sedí správně na svém místě a ač většina populace zrovna nebude vzývat Death Metal jako svůj životní styl, každý jen trochu kulturně smýšlející člověk by měl tento film určitě shlédnout.66% našich spoluobčanů však raději vždy znovu půjde do kina na pohádku o tom, jak Queen "zachránili" koncert století ve Wembley.A to je vlastně v pořádku, je však lepší být vždy svůj.Poselstvím filmu může být i poznání, že ani s tou přílišnou osobitostí se to nemá přehánět! ()
Někteří tenhle film srovnávají se sluníčkovým Bohemian Rhapsody. Rozdíl mezi nimi je ale asi takový jako mezi filmem Twilight a BDSM grindcore pornem. U toho druhého budou křehké víly zvracet ne duhu, ale veškeré své tělní tekutiny a pak dobrovolně spáchají harakiri nabodnutím na jednorožčí roh. Film je opravdu až tak brutální a nedoporučuji se na něj dívat křehčím povahám. Chvílemi mě opravdu mrazilo a o to horší to bylo, protože jsem věděl, že to je natočeno podle skutečných událostí. Nejsem žádný skalní fanoušek black metalu, takže jsem vůbec netušil co vše se stalo (slyšel jsem jen o nějakém vypalování kostelů), takže i závěr pro mě byl překvapením. Těm lidem muselo opravdu solidně hrabat... Must see pro všechny fanoušky metalu i jeho militantní odpůrce... :D ()
proč zas nějaký klon rodiny Culkin? ()
Bezva film o naprostejch kreténech.. ()
Black metal is not dead . Howgh ()
No stálo ti to za těch 15 let ? Příklad toho , že žárlivost někdy kompletně zatemňuje mysl. ()
Ach, ale ach - kdo nepatří mezi příznivce black metláků, tak ho asi tento film neuchvátí hudební složkou. No a pak už jen zbývá trapná posedlost zlem, která je zde jen velmi chabě zobrazena bez jakékoliv přesvědčivosti. Ze zpracování je zřejmé, že jde jen o trapnou nápodobu adorace zla, a to, že to skončí nějakým laciným amatérsky natočeným popícháním kudlou, což má asi účelově sloužit propagaci téhle hlouposti. ()
Než začnu psát komentář, tak musím upozornit, že na metalový hudbě ujíždím, ať už na těch normálnějších, nebo extrémnějších odnožích. K Black metalu jako takovému mám zvláštní vztah - ta hudba mi na jednu stranu už opravdu přijde přehnaná, divná, ale na druhou stranu mě právě ta podivnost a přehnanost celkem baví, ale rozhodně to není můj nejoblíbenější subžánr. A kvůli výše zmíněným důvodům jsem byl na tento snímek zvědav, a musím říct, že jsem celkem spokojen. Lords Of Chaos sice nejsou dokonalým filmem, protože tu je pár věcí, přes které se nemůžu překousnout, ale jedná se o solidní životopisný thriller, občas až s prvky hororu, o kapele, jejíchž příběh je děsivej a brutální. Co mi na tomhle snímku vadilo? Především samoúčelné násilí, které tady bylo zbytečně brutální a snažilo se za každou cenu šokovat. Já chápu, že to je snímek o black metalu, ale kdyby tam toho násilí bylo míň a přidalo se více tajemna kolem těch vražd atd., tak by to pro mě bylo mnohem zajímavější. Další výtku si zaslouží začátek a konec - začátek pro mě osobně nebyl zas tak moc zajímavý, lehce se táhnul, zdál se mi poměrně chaotický a krom toho nedokázal pořádně strhnout. Závěr pro mě nebyl zrovna uspokojující z důvodu, protože se mi zdálo, že se z vraždy Euronymouse dalo vytřískat mnohem víc - mohlo to být mnohem napínavější a temnější, a klidně i emotivnější... Jinak ovšem moc výtek nemám, snímek příjemně odsýpá, je skvěle natočen, velmi dobře ozvučen a samotnou zmínku si zaslouží herci - ti jsou opravdu skvělí, hlavně Rory Culkin v roli Euronymouse a Emory Cohen v roli Varga jsou skvělí... Lords Of Chaos jsou poměrně nevšední, temný a dost psycho životopisný snímek, který si rozhodně zaslouží pozornost. 80% ()
som Varg !!! musím dať 5 !!! mŕtva vrana v sáčku je za 6tu hviezdu .... aj Scorpions nášivka ... prd viete ()
Ten film je špatný. Tak špatný, že horší už snad ani být nemůže. A dost se divím že je pod ním podepsán právě Åkerlund, který má na svědomí skvělá videa mnoha rockových a metalových hvězd. Kromě naprosto povrchního zpracování událostí, je zdaleka nejhorší výběr herců. Ne že by hráli špatně, jenže aby Američani hráli Nory, to je trochu silná káva. Přitom na výběr byli Němci nebo Britové, kde by to americké vrčení a protahovaný přízvuk tak netrhalo uši. Samozřejmě za byla snaha film prodat do světa, což by s titulky moc nešlo. Ale jak říkám, mohl zalovit v evropských hereckých vodách. Navíc ten herecký výběr způsobil, že to zlo ve výsledku působí hodně komicky a kdo se neorientuje v black metalové scéně Norska, ten to bude považovat za podprůměrný horror. No nakonec dávám jednu hvězdičku za docela povedený forek, kde Varga Vikernese hraje židovský herec. Myslím že toto zjištění tomu nacistickému magorovi přineslo úporné průjmy. ()
Tím příběhem jsem byl fascinován od chvíle, kdy jsem si o něm přečetl ve Sparku. To bylo zhruba před šesti lety. Norský black metal byl pro mě od té doby obestřen aureolou zla, která mě z nějakého temného důvodu přitahovala. Postupně jsem zhlédl několik dokumentů, přečetl knihu Lords of chaos a teď zašel i na tento film (natočený podle zmíněné knihy). A právě jemu vděčím za to, že tu temnou mlhu rozfoukal a celý příběh demytizoval. Partu kolem kapely Mayhem přestal ukazovat jako démony zla a vyobrazil je jako kluky, kterým jde ve výsledku o totéž, jako všem lidem v jejich věku - o pozornost. Jen tihle se brali až moc vážně, což často vedlo ke komickým situacím. Extrémy, ke kterým se později dobrali, nevyplývaly ani tak z jejich přesvědčení (ať už bylo jakékoliv), ale z jejich vzájemné rivality. Film přesně dávkuje komické, dramatické i tragické události, které se často překrývají. Výsledek je zábavný i pro člověka s celou historií dobře obeznámeného. ()
Ono to vlastně není vůbec špatný... pokud tedy neznáte ten příběh za tím. Åkerlund si tím pěkně zavařil hlavně u lidí, co se v black metalu orientují a především tedy asi u těch žijících aktérů, kterým to po chuti úplně není. Nejen, že měl ten geniální nápad vykreslit Varga Vikernese jako chudinku, otloukánka a později totálního idiota, který spí se vším, co se hýbe (zrovna Vikernes, hahaha), co hrozně brutálně zabil chudáka Øysteina (ta scéna je naprosto šílená celkově), on ještě do jeho role obsadí "tlustého Žida" Cohena, který se Vikernesovi nepodobá ani minimálně (a tou jizvou na bradě to už fakt nevylepšil). Podvyživeného Pelleho hraje poměrně dobře živený Američan se žlutou parukou, který se na plátně moc dlouho neohřeje, protože jak už tady zmiňoval Corpsegrinder, jeho postava přijde, tváří se depresivně, zakope svoje oblečení, čuchá k mrtvý vráně a pak si s velkou pompou ve scéně s tisíci střihy prostřelí hlavu (a chybí mu brýle). Dead byl kvalitní vokalista a tohle zpracování svý smrti si nezasloužil. Méně vychlastaný z bratrů Culkinových mě svým výkonem nijak nepřesvědčil o tom, že je vůdčí osobností norského black metalu a sám Euronymous je ve filmu vykreslený jako ultraklaďas, o čemž dost pochybuju. I když byl podle všeho docela idiot, na drsňáka si jen hrál, žádný kostel nezapálil, ničeho se nezúčastnil, vlasy si nikdy neostříhal, přítelkyni neměl a umřel před domem kvůli jedné ráně do čela. Jeho dějová linka je prakticky jeden velký výmysl. Údajně tam měl být i Fenriz, toho jsem nezaregistrovala vůbec, Snorre se mi taky úplně nepozdával, Fausta jsem poznala až když se chystal zabít toho homosexuála a o ostatních postavách nepostavách ani nemluvím. Ale abych nebyla jen kritická, povedl se jim Hellhammer, Attila (což bude hlavně tím, že to je jeho syn) a napodobování všech těch kultovních fotek. Jinak je to jen jedna velká snůška keců, kterou si režisér vycucal z prstu a překroutil všechno, co mohl. Pár lidí pošpinil, z pár lidí udělal oběti. Doporučuju dokument Until The Light Takes Us a YT kanál ThuleanPerspective, abyste se vy, co o tom nic nevíte, dozvěděli, jak to doopravdy bylo. Odpad to úplně není, ale naštvalo mě to slušně. ()
Čekal jsem jak se tématu norského black metalu zhostí, film byl podán dostatečně syrově a víceméně ukázal co parta lidí hrajících extrémní metal měla (nebo spíše neměla) v hlavách. Osobně mě Burzum ani Mayhem hudebně naprosto neoslovili, když Norsko, tak raději volím kapely jako Satyricon, Darkthrone, Emperor...z nichž někteří to mají v hlavě dost dobře srovnané a především mě jejich hudba baví. K vyobrazení Black metalové scény začátkem devadesátých let by stejně dobře jako tento film posloužil i dokument. ()
Vubec ne tak strasny jak se leckde pise...Film je sice poskladanej ze vsech moznej historek, ktery kazdej kdo o Mayhem zavadil zna nazpamet, ale neboji se zobrazeni nasili (Deaduv konec neni nic prijemnyho na koukani...) ,ale budme radi, ze vubec vznikl - Mayhem si to urcite zaslouzi...Ano, je to spis komedie nez depka,ale mozna to tak bylo...A to ostatni? Kluci proste parili , hrali metal, blbli a pak se to zvrtlo... ()