Ghostland

Sice slabší čtyři, ale Ghostland vyvolává celkem nepříjemné pocity a je na každém z nás jak je pobere a kdo je jak zvrácený, co ještě člověk unese a co už je na něj moc. Zkrátka se tu skrývá dost momentů, ze kterých se úplně komfortně cítit nebudete a ze začátku budete možná trochu zmatení, ale pak vyjde vše najevo jak to teda je. :D (08.08.2018)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Solidní materiál pro docenta Chocholouška. Ten už je ale po smrti a jeho místo v ústavu přebírá mladý psychiatr Vonásek, který pro svůj odpudivý vzhled nemá štěstí u opačného pohlaví. A nejvíc by se měly ženy mít na pozoru, jsou-li zahlceny lichotkami typu "jsi moje baby doll" nebo "ty jsi hezká jako panenka". Naprosto nevyzpytatelný a rozdílový režijní přístup dělá z tohoto filmu jeden z vrcholů žánru. Na brutalitu jsem z filmů zvyklý, takže tohle mě jen těžko překvapí, určitě jsou na skladě i zvrácenější kousky, ovšem Pascal Laugier má jiné přednosti. Umí dát příběhu nepředvídatelný vývoj, šílenou psycho hysterii, až je divák úplně mimo a je permanentně vystaven psycho nátlaku maniakálního režiséra. Už dlouho jsem se s něčím podobným nekonfrontoval. Ten po předchozí píčovině "o dlouhém kokotovi" přidal na obrátkách, upomenul se na svoje Mučedníky a cedil jeden šílený nájezd za druhým. A vše se v dobré obrátilo. K dispozici měl odpovídající hereckou sestavu, která dodala dokonale rozervaný zážitek. Mladší i starší verze sester Beth a Very jedou na plné obrátky. Crystal Reed je samozřejmě v popředí, další zajímavou je Taylor Hickson, mladší verze Very, která ještě před premiérou filmu zažalovala produkci za způsobený úraz na natáčení. Mírně fádní shledávám jen zakončení filmu, jinak režisér vše vybičoval na maximum. Spousta scén je tak originálně nepříjemná, až jsem natěšený na další režijní projekt režiséra, co umí diváka nemilosrdně poslat do blázince. Sledovat jeho filmy je skutečně o ztrátě duševního zdraví a psychické způsobilosti. 9/10 (30.06.2018)

Nepříjemně krvavý, jak to žánr vyžaduje. Sadistické představení režiséra a scénáristy Laugniera bez ohledu na příběh a jeho logiku. Děj je zhruba toto: Colleen a její dcera zdědí dům. Ale během prví noci v něm vstoupí dovnitř vrah. Colleen s ním musí bojovat, aby svou dceru zachránila. K tomu se utrpením mění osobnost dívky. Uplyne 16 let a nejstarší dcera Beth se stane známou spisovatelkou hororů.... (04.07.2018)

"Golem má panenky rád... jen si je pro sichr očichá. S letlampou budou si hrát, loutka když obživne... zavzdychá." Hravý otyloň, kvalitně vypatlaný Golem, upatlaný od strachy (doslova) posrané panenky, mi poradil v nouzi. Jak jen mám uchopit tento komentář? No přece za nohu, jako panenku a zvednout nahoru! Tak jo. V baráku bordel po tetičce, zejména habakůk panenek i jiné krámy. Ale panenka s krámy není dobrá na hraní, BUM! BÁC!, letí do kouta. Jo jo. Občas i já mívám splín a strachy, co s tím? Chtěl bych být spisovatelkou, ty jsou v poho. Až po krk ve sračkách, s bláznivou ségrou ve vypolstrovaném sklepě, imrvére vyjící jak sveřepý šakal: Nenechávej mě samotnou! No a? Don't worry, be happy... Zaplaťpánbů za fantazii a za hřejivé a konejšivé sny. Otyloň se svojí anorektickou mutr neurčitého pohlaví si můžou perverzákovat jak chtějí, ale panenka je v poho a nad věcí. Ačkoli pozor! Některé panenky mají i zoubky. Palec nahoru za odvážné okusování vychrtlé mutrfotr, na jejímž kostnatém zadku bych si já vylámal zuby (a to mám už pár železných :-). Bohužel, to libové a něžné You're still here, základní stavební kámen příběhu, přišlo na můj vkus opožděně, až po polovině filmu. Ušetřit trochu času ze zdlouhavého pěkného snu a věnovat víc času sladké Candy Truck Woman s otyloňem a praktickému školení synáčka, co ještě zábavného se dá dělat s porcelánovými panenkami a co se živou... (07.06.2020)