Reklama

Reklama

Najděte krásu v boji... Pozoruhodný příběh bezpodmínečné lásky natočen podle nejprodávanější knihy pamětí Jeannette Walls. Mladá žena se zamýšlí nad svým životem v excentrické, nekonformní bohémské rodině, která byla zcela nefunkční, přesto však odolná a úzce spojená. Matka (Naomi Watts) byla výstřední umělkyně a otec (Woody Harrelson) alkoholik, ve chvílích střízlivosti však podněcoval fantazii svých dětí, učil je fyziku a geologii a hlavně, nebát se žít svobodně. Mladá Jeannette (Brie Larson) našla odhodlání odejít a vybudovat si vlastní úspěšný život. Vdala se, žije v New Yorku, musí však čelit kritice rodičů, kteří jí vyčítají, že zradila jejich hodnoty... (JOJ Cinema)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (86)

castor 

všechny recenze uživatele

Místy mě napadalo srovnání s výtečným dramatem Tohle je náš svět, kde tvůrci ovšem vykreslovali způsob života, který je odlišný od průměrného modelu konzumní společnosti. Povídání o lesní rodince, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, se neuchylovalo k hloupým zkratkám nebo výsměchu. Neplácali o smogu nebo tání ledovců, prostě žili jinak. A žít tak (víceméně) chtěli. I tady máme rodinku se silnou otcovskou postavou. Tak jim prostě odpojili elektřinu. Tak se pořád stěhují. Tak nemají co do huby. Jenže to třetí je už problém. Obzvlášť, když je matinka svéráznou umělkyní, tatík dost hlučným alkoholikem, který se navíc pokouší svým nejbližším pomoci zapomenout na starosti a na chudobu tím, že povzbuzuje jejich představivost nejrůznějšími příběhy. Vyrůstání čtyř potomků v téhle bohémské famílii se zpátečnickými hodnotami není jednoduché, navíc Brie Larson již v dospělosti buduje vlastní život a zpětně vidí, že i to málo, co fungovalo, vlastně nefungovalo. Nebo je to s rodinnými hodnotami nakonec jinak? Dvě hodiny jsou moc, chybí dynamika, nemá to drive, ač je divočák Woody Harrelson boží a ostatní herci velmi slušní. Ve výsledku není moc čím překvapit, navíc se prachbídně pracuje s emocemi diváka. Mohlo se navíc víc věnovat proměně ostatních (nyní dospělých) sourozenců. „Nikdy jsme nepostavili ten skleněný hrad.“ – „Ne, ale užili jsme si jeho plánování!“ ()

giovanni3 

všechny recenze uživatele

Tento film mne zaujal námětem a dal mi vzpomenou na skvělý film "Tohle je náš svět", kde celá výchova a dorůstání působilo krásně jemně, citlivě, se smyslem a bylo se i kde zasmát. V "Skleněný zámek" se ta odlišnost vůči "konzumnímu velkoměstskému stylu" dělá pouze tím, že místo učiva ve škole se učíme nějaké ty náhodné věci o přírodě. Místo výchovy si hrajeme na umělce a děti se musí samy zaopatřit. Putujeme světem ne skrze svobodu a poznání, ale protože otec chlastá a vyhazují jej z práce... Takže celkově taková špatná atmosféra a postupné odcizování celé rodiny s velkým důrazem právě na ten "chlast". Děj by byl lepší, kdyby Jeannette například sama začala budovat svůj snový zámek a byl tam nějaký návrat ke kořenům, či tak něco. Ve finále tedy děj co neuhranul, nepříjemná atmosféra a sotva nadprůměrné herecké výkony (ani Naomi Watts to nezachránila). Zklamání a jen 2z5. ()

Reklama

bubun 

všechny recenze uživatele

Až na to, že jsem to viděla s dabingem, a na to finální smíření a odpuštění, mi to přišlo jako docela dobrej a koukatelnej biják. Ale zklamal mě ten konec, protože to, co předváděli oba rodiče, nejen otec, matka se v takových případech stává spoluviníkem - i když v menší míře - to se nedá jen tak odpustit. Ty hlavní dětské postavy to poznamenalo na celej život. A hlavní "hrdinka" to vystihla přesně: slova nic neznamenají. Ale na konci jí ta slova najednou se začnou zdát super, nebo co, přestože děti neměly víc než často co jíst, otec sebral dceři prachy, chtěl vyhodit matku z okna apod. ... Takže otec může odejít s klidem v duši. Mohou ale ostatní? Jo a co se mi taky nelíbilo, bylo přílišný vykreslení toho extrému, když hlavní postava dělala ještě žurnalistku, ten přehnanej luxus, to líčení, hadry a stylizace, jako chápu, že to tam muselo bejt naznačený, aby se na konci zas mohla přetransformovat, ne do toho, co byla jako dítě a jsou stále její rodiče, ale do takový tý obyčejný supr holky, ale tohle bylo fakt až moc. Takže za tři. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Neměla by ses za nás stydět jen proto, že jsme si zvolili jiný životní styl než ty.“ - „Být bezdomovcem v New Yorku se nepočítá jako životní volba.“ Téma Crettonova počinu mě před zhlédnutím snímku prakticky vůbec nezajímalo. Po filmu jsem se pídil čistě kvůli hercům. Na těch dílo pevně stojí, ti jsou hlavním důvodem proč se podívat. Nejvíc mě bavil Woody, resp. jeho postavu bych v reálu opravdu potkat nechtěl, ale zahrál ji perfektně. V těsném závěsu to pak byly neméně výborné Brie a Naomi. Pozitivní ovšem je, že se předvedli snad všichni dětští herci, což mě příjemně překvapilo. Příběh už taková pecka není, nicméně nenudil jsem se a po většinu času se zájmem sledoval, jak to (nejen) se sourozenci dopadne. Konec mě emocionálně nezasáhl, no vlastně se mnou nehnul vůbec a považuju ho za nejslabší část filmu (spolu s nezajímavými závěrečnými titulky). Crettonovi nicméně plánuju dát další šanci v podobě Dočasného domova, od kterého si i slibuji emocionálně silnější podívanou. The Glass Castle přiklepávám slušné 4*. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Woody Harrelson ako alkáč, ktorý dbá na to, aby i na smrteľnej posteli vypadal dobre. Samotný príbeh sa môže zdať prikrášlený a možno i rozprávkovo neuveriteľný, avšak jeho sila tkvie podľa mňa v skutočnosti, ktorá stála za fotrovým chlastaním. Sám som sa prikláňal ku dvom hviezdičkám, avšak záver filmu, ako i fotografie skutočných hrdinov, ma prinútili ísť s hodnotením nakoniec hore ! ()

Galerie (25)

Zajímavosti (3)

  • Vo filme sú použité originály obrazov maliarky Rose Mary Walls. [Zdroj: bookbub.com] (SkySkye)
  • Během závěrečných titulků můžeme vidět fotky a videa rodiny Wallsových. (griph)

Reklama

Reklama