Obsahy(1)
Během 35 let společného soužití jednoho páru se odehraje mnohé: od chvil absolutního porozumění až po dramatické propady. Po většinu času však partneři řeší všem dobře známé běžné starosti a radosti spojené s výchovou dětí, chodem domácnosti nebo třeba podnikáním. A přesně takový život žijí i majitelé prodejny s nábytkem Ivana a Václav Strnadovi, které režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy sleduje se svou kamerou už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Selektivní výběr ze dvou nejlepších Etud rozředěný posledním dějstvím, které naplno ukazuje, že Třeštíkové metoda je ve současnosti naprosto bezzubá a náhodná. Tam, kde v 80. letech byla ostře schopná zachytit všednost normalizace a v 90. letech houževnatou snahu "přežít svou rodinu i podnikavost", dosazuje v poslední třetině řídkou terapii mluvením, náhodný sběr momentů a čím dál tím víc samoúčelné vpády do soukromí vztahu několika lidí. Rozpačitost a bezradnost jsou vlastně dost mírné termíny. Přiléhavější je spíš nemohoucnost. Škoda, Strnadovi pokládám za vrchol Etud, ale jejich celovečerní podoba se pronikavosti dvou televizních dokumentů nijak nepřibližuje. ()
Z Manželských etud jsem neviděl ani sekundu. Příběh Strnadovic pro mě byl tedy naprosto nový.. Natáčet 35 let život jednoho manželského páru je zajímavé, ale občas jsem si říkal, proč bych se na to měl dívat. Celkem mě pak, ale začalo zajímat jak se budou osudy členů rodiny vyvíjet. V dokumentu bych našel pointu, smysl a význam. Ale rodinka Strnadovic mi místy byla fakt nesympatická. Hlavně syn Martin, jehož výblitky se nedaly poslouchat. Asi mi nejvíc sedl tatínek. Pozoruhodné je, jak vůbec nestárnul. ()
Časosběr je mocný pán a bolí. Manželské etudy jsem kdysi viděl, ale už je to tak dávno, že mi příběh Strnadových v paměti vůbec nezůstal. Proto jsem na tohle celovečerní shrnutí těch téměř 40 let koukal s čistým štítem a nijak mi tedy nevadil fakt, že Třeštíková z velké části jen recykluje již viděné. Ale chápu výhrady těch, kterým to vadí. Životní příběh Strnadových každopádně má co nabídnout a v kontextu té neúprosné časosběrné metody nabízí i celkem silnou katarzi. 7/10 ()
Dokument o vybraném manželském páru a jejich útržky napříč životem v manželství,. Jedná se vlastně o rozšířenou epizodu Manželských etud, které Třeštíková natočila během své kariéry. Musí se nechat, že právě ta rozšířená část do současnosti je ta nejzajímavější, neboť prvních 25 let jsou neříkající slepence, ve kterých se nic moc neděje a jsou dosti fádní. Já osobně jsem měl po celou dobu problém právě s manželským párem, neboť to byl přesně typ lidí, kteří jsou mi velmi nesympatičtí a svým jednáním otravní. Nebudu to nijak rozvíjet dále, ať si každý udělá svůj obrázek, ale v mnoha situacích, celkovým fungováním dvojice, se vlastně odvíjel jejich život, blízkých lidí v tom negativním světle. Možná i proto nikdy nenastala v dokumentu fáze, že bych prožíval jejich strasti nebo emočně soucítil s rodinou. Záleží na člověku, buď se někomu vryje příběh manželů pod kůži nebo jej nechá naprosto chladným jako mě. Jedno vím jistě, rozhodně se Strnadovi nemůžou rovnat nejlepším počinům Třeštíkové......6/10 ()
Ach jo, skoro si říkám, jestli by nebylo lepší projekt Manželské etudy uzavřít, než ho stále ředit čím dál zbytečnějšími přídavky. Ten závěr už mi přišel neslaný nemastný, omílání známých faktů. Strnadovi takhle vyjmuti a osamoceni už ani nepředstavují nějaký komplexní pohled na vývoj doby a společnosti a jsou jen rodinou, které nakukujeme do soukromí. ()
Galerie (13)
Photo © Aerofilms
Reklama