Playtime
Play Time
Playtime
Režie:
Jacques TatiScénář:
Jacques TatiHudba:
Francis LemarqueHrají:
Jacques Tati, Barbara Dennek, Rita Maiden, Yves Barsacq, Reinhard Kolldehoff, Billy Kearns, Alice Field, Laure Paillette, Gilbert Reeb, Michel Francini (více)Obsahy(1)
Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natáčený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo - komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce - je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let. Film původně natočený na 70 mm byl později rekonstruován a převeden na 35 mm. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (124)
Komplexní pohled na městské společenské situace. ()
Tati, to se ti moc nepovedlo! ()
... no, holt nejsem génius, ale toto mne nenadchlo ... holt nejsem nadšený kritik, ale vobyčejnej divák ... ()
Letiště fiktivního města Tativille přivítá skupinu zahraničních turistek a pana Hulota marně čekajícího na setkání s neznámým úředníkem. Dále navštíví veletrh Playtime, kde ho také čekají potíže. A nenavštíví čerstvě otevřený noční klub, kde se do potíží dostanou personál a jeho někteří hosté, přesto se většina návštěvníků skvěle baví. Potká také několik kamarádů z vojny, kteří vedou spokojený život. Zahraniční turistky opouští město a na závěr prohlídky pošle Hulot jedné z nich malý dárek. Za Hulota převlečený scénárista a režisér Jacques Tati publiku ukázal, že se takového města bojí. Z pohledu na jeho spokojené obyvatele, z nichž Hulot a většina ostatních nepracují, je patrné, jak je se svým strachem osamocený. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. MacGuffin ()