Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Květen 1789. Do kláštera v městečku Compiegne přicházejí dvě mladé dívky, každá s odlišným pohledem na život a okolní svět, jejich uvedení do asketického stylu života se ujímá matka Marie (Jeanne Moreau). Vzápětí vypukne ve Francii revoluce a bratr jedné z nich, příslušník vysoké šlechty, hledá v klášteře útočiště. Když jej pronásledují revoluční orgány, obě mladé jeptišky jsou postaveny před soud...
Prvotní předlohou k filmu ROZHOVORY KARMELITEK je román německé spisovatelky Gertrud von Le Fort (1876-1971), která se věnovala postavení ženy v křesťanské společnosti. Podle jejího románu Die Letzte am Schaffot (1932) napsal francouzský dramatik Georges Bernanos (1888-1948) divadelní hru Rozhovory karmelitek, která byla na jevištích uvedena až po jeho smrti (1949). Román i jeho dramatizace vycházely ze skutečné události francouzské historie, kdy bylo šestnáct jeptišek karmelitánského řádu popraveno za spiknutí proti revoluci. Děj se soustřeďuje na diskuzi o obecném smyslu revolucí, které vesměs znamenají teror a zkázu v kontrastu s křesťanským chápáním světa. Převodu divadelní hry na filmové plátno se ujal kameraman Philippe Agostini, který se filmové režii věnoval jen zřídka, na režii a scénáři se podílel také švýcarský dominikánský mnich R. L. Bruckberger, který spolupracoval i na pozdější televizní verzi z roku 1984. Film se natáčel v historických exteriérech Senlis a Compiegne nedaleko Paříže. V rozmezí několika týdnů proběhla premiéra filmu ve Francii, Itálii a Německu v létě 1960, o rok později se mu dostalo dvou ocenění ve Španělsku. (argenson)

(více)

Recenze (14)

brumbrum 

všechny recenze uživatele

Velmi dobre spraveny film o zivote a mucenictve 16 karmelitanok za francuzskej burzoaznej revolucie. Dej je inspirovany podla skutocnych udalosti a Terezia Lidove, predstavena karmelskeho klastora, je vyhlasena za blahoslavenu. Viac info sa da najst napr. tu: http://catholica.cz/?id=3124. Este detail: film je prakticky nezohnatelny - ale dobri ludia na tychto strankach vyhoveju prosbe a zaslu heslo, film sa da aj s titulkami stiahnut na uloz.to; vdaka este raz :-)! V pohode 5*. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Všechna zpracování příběhu - od povídky z pera Gertrud von le Fort, přes Bernanosovo drama až po Poulencovu operu - jsou skvělá. Platí to i o tom pozapomenutém filmu, který sice klade menší důraz na souvislost mezi úvodní "zástupnou" agónii matky představené a Blančinu odvahu, ale o to víc si bere na paškál "velkou" francouzskou revoluci. Každopádně je to duchovní hostina. ()

Reklama

Hedka 

všechny recenze uživatele

Netušila som, že tento skutočný príbeh šestnástich popravených karmelitánok počas francúzskej revolúcie je sfilmovaný! A ako dobre! Meno režiséra mi síce nič nehovorilo, ale dočítala som sa, že to bol kameraman, ktorý spolupracoval s Bressonom (je to vidieť). Ďakujem za tip i za odkaz na youtube s českými titulkami! Bol to naozaj silný duchovný zážitok. Odporúčam! http://www.youtube.com/watch?v=g29xz-tUcnU ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Hluboký zážitek! Strhující téma, výborný scénář i výkony... nemám, co vytknout! Pěkný komentář Pohrobek s jistými nepřesnostmi. Škoda, že film vidělo tak málo uživatelů! - - - Film se zakládá na skutečné události z francouzské revoluce: 17. července 1794 bylo gilotinou sťato šestnáct karmelitánek, protože nebyly ochotné porušit řeholní sliby. Nabídly své životy Bohu jako smírnou oběť za církev a obnovení pokoje ve Francii. Byly uvězněny, odsouzeny a popraveny. Je zaznamenáno, že na popraviště kráčely v řeholních hábitech za zpěvu latinských písní a dav diváků, jindy tak krutý a rozvášněný, je sledoval v naprostém mlčení, jako by šlo o církevní obřad oběti... Deset dní po jejich popravě, 27. července 1794, jakobínský teror, nejkrvavější období francouzské revoluce, skončil! - - - Námět putoval od autora k autoru: Konvertitka Gertruda von Le Fort napsala v r. 1931 povídku "Poslední na popravišti". Držela se poměrně věrně historické skutečnosti, jen hlavní hrdinka, bázlivá Blanka de la Force, je její uměleckou licencí. Povídku si vybrali koncem 40.let Raymond Bruckberger a Philippe Agostini pro svůj filmový scénář. Požádali G. Bernanose, aby ke scénáři napsal dialogy. Bernanose, snad v předtuše blízké smrti (zemřel 4 měsíce po dokončení díla), námět zaujal, a tak vznikly Les Dialogues des Carmélites. V r. 1956 použil Bernanosův scénář ke své stejnojmenné opeře Francis Poulenc. K filmovému zpracování došlo ale až v r. 1960. - - - "Víte, v jistém smyslu je bázeň přece jen Boží dcera, vykoupená ve Velkopáteční noci. Na pohled není hezká, to ne! Jedni se jí vysmívají, jiní ji proklínají, a všichni se jí zříkají... A přece, nemylte se: ona je přítomna u každého smrtelného zápasu a oroduje za člověka." (G. Bernanos) Doplňuji 23.11.2013: Film byl z youtube stažen. Škoda. Ale je tu csfd a naše filmotéky! ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Napriek kresťanskému aspektu, čo može niekomu vadiť, ide o strhujúcu konfrontáciu čistoty myšlienky a viery versus štátnej politickej zadubenosti. Francúzsku revolúciu poznám dokonale, ale tento konflikt mi unikol. Príbeh 16-tich karmelitániek je natočený pomalým ale naliehavým sposobom a záver je skutočne veľmi silný. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Všech šestnáct mučednic bylo ve skutečnosti roku 1906 prohlášeno za blahoslavené. (Hvězdář)

Reklama

Reklama