Společenství vlků

Tohle je dost zvlastni film. A rozhodne bych nerek, ze to je krapet odlisna verze o cervene Karkulce, je sice fakt, ze tu je babka, vlk i mala holka s cervenym plastem, ale pohadku to pripomina zhruba nakejch 15 minut z celkovyho casu filmu. Jinak je to takovej fantasy horor slozenej z jednotlivejch jakoby flashbacku, kdy postupne babka a holka vypravi nejaky pribehy a z toho se pak postupne rysuje pribeh o vlkodlacich. No a to cely je vlastne sen. Ale i pres to, ze to je takle zajimave poskladany, tak bych nejakej silnejsi pribeh uvital. Jinak film ma perfektni atmosferu a po vizualni strance to je fakt nadhera, navic Lansbury je v roli babky fakt perfektni. Co se trochu nepovedlo, jsou premeny na vlkodlaky, to pusobi krapet smesne, i kdyz jsou krvavy. Celkove se jedna o hodne zajimavej film, ale na plny hodnoceni to nebude, zas tak moc me film nechyt, ale rozhodne necekejte dalsi vlkodlaci horor v rade. (13.12.2007)

"Dívky, pozor na vlky! Slibují bez záruky." My o vlku a za humny je... Neil Jordan! (© Faidra) Cynická pohádková babička se zhoupnula v křesle, posunula si brýle na nose a přísně se zadívala na vnučku: „Ti muži, ti muži...“  Pak holčičku začala strašit srostlým obočím, které jí prozradí vlka ukrytého v chlapech. Vyprávěla jí o plachých, přesto však krvelačných šelmách, majících podezřele velké nejen uši, ruce a zuby, ale vlastně úplně všechno. „A proč máš tak velký ocas?“ diví se nezkušená Červená Karkulka. „To abych tě lépe...“ Temně erotický i dětsky rozverný a odlehčený hororový příběh z nádherně strašidelného lesa (filmové ceny za výpravu a efekty) o tom, co vlastně vlci chtějí. A kam to vede, když některý z nich místo prostého "Ošustit, sežrat a opustit" propadne krásné a nevinné tvářičce, své kořisti, a ten vztah začne brát vážně. Ostatní vlci z jeho smečky ho opustí a on zůstane sám. Vystrašený vlček se zlomenou nohou, kulhající po třech tlapách nebezpečně blízko plamenů rodinného krbu, až mu jiskry lítají do kožichu a místností se šíří puch pálících se chlupů (a zbytků paruky po sežrané babičce, čmoudící na kraji ohniště). Z lesa je ještě slyšet vytí vzdalující se smečky, která už je zase na lovu, ale hlasitější je vrzání houpacího křesla, ve kterém se kolébá vlkova Karkulka, dnes už babka se stříbrnými vlasy a třemi bradami. A další malé nevinné děvčátko s očima navrch hlavy poslouchá její strašidelný příběh o šelmách, ukrývajících se v mužích a o tom, kam to vede, když... Když si chudák chlap se srostlým obočím nedá pozor na kočkovitou šelmu, ukrývající se v dívkách! (28.03.2014)

Trošičku nesympatické postavy pobíhající na poli několika vyprávěných příběhů, které až překvapivě dobře tvoří úhlavní linii, ale nezvládají vtáhnout diváka do děje. Vizuální stránka filmu je rozporuplná, stejně jako lehce psychedelická hudba, která neutkví. Těžce uchopitelnému pojetí filmu nepřidá ani absence zasazení příběhu do blíže určeného prostředí nebo času. Jediným vodítkem, kterého se tedy můžete lapit, je dost neosobní "once upon a time"... Takže asi proto jsem měl pocit, že film trvá snad dvě hodiny. Pár scén se ovšem povedlo a vycvičit smečku vlků, to taky není jen tak :) (23.08.2008)

[MFF, Cinematik 2009, Piešťany] Dnes už komické tornádo rozprávko-natripovanej maškarády o Karkulke a babičke ala Angela Lansbury v pokročilom veku. Poviedka strieda poviedku, niekto sa stráca, niekto sa baví. V nočnom premietaní sa s prestávkami bezprostredne tlieska a ja som tiež jeden z aktérov. Nebojím sa, smejem sa (zrastené obočie a tak:), ale taktiež som dobrovoľne uväznený v podmanivej (výtvarne úchvatnej) fantasmagorickej krajinke, v ktorej sa Neil Jordan na svoju dobu bombasticky vynašiel. (11.09.2009)

Na obálce mi z huby ňáký holky vylejzal vlk, a tak jsem si řek, že do tohohle se musím pustit co nejdřív, jenže ejhle, hnedka na začátku jsem seděl u televize přiraženej jak kolík a divil se, jak na mě film samotný působí hodně divným a neobvyklým dojmem. Společenství vlků je rádoby adaptace červený karkulky, ale trošičku se to zkomplikuje a děj směřuje trošičku jinam, než bych čekal. Popravdě, atmosféra podobná Poltergeistu na mě nedokázala udělat dojem, možná to bylo až moc vyumělkovaný, protože z tohohle je hodně těžký mít dobrý pocit, nebo teda u mě to tak vyznělo. Prostě jsem se u toho dobře nebavil, ať si čoklové jdou štěkat na někoho jinýho, u mě moc nepochodili. (27.01.2009)