Sedmá Sindibádova cesta

Kromě toho, že je Sedmá Sindibádova cesta čirá a parádní dobrodrůžka, mě (po x-letech od prvních zhlédnutí v tom věku, kdy vás takový typ filmu doslova přikurtuje k obrazovce - a pak na něj během dekád zapomenete) překvapilo, kolik krásné brutality ve filmu je: zamiloval jsem si Kyklopovo rušení lidí tím, že je zarazítkoval kmenem stromu. Harryhausen vládne, samo sebou. (08.02.2015)

No na čtyři* to možná není, to by musel být Nathan Juran mnohem šikovnější režisér, ale Haryhausenova (např. Souboj titánů) stop-motion animace a jeho rozpohybované loutky - modrá čtyřruká medúza, kyklop, dvojhlavý obří orel, kostlivec válečník a drak - jsou tak úžasné, že nemohu jinak. Interakce loutek s živou akcí je fenomenální, ať jde o boj kyklopa s námořníky, či naprosto fantastická synchronizace pohybů mezi kostlivcem a Sindibádem při šavlovačce. Co je také na Harryhausenových loutkách úžasné, je převedení celé škály pocitů do jejich tváří, zejména kyklopa ve scéně, kdy dočasně oslepne. Jakoby Harryhusenovy postavičky byly živé. Tenhle film měl ve své době velký úspěch a Harryhausen se stal natolik slavnou personou, že jeho jméno prodávalo film stejně jako jména slavných herců. (29.06.2005)

Říct o kouzelníkovi, vzhledem k jeho pleši, že byl všivák, by bylo velmi kruté vůči těm ubohým vším. To, co udělal, nebyla taktická lest, to byla prostě hnusárna. Bez padoušského padoucha by ale pohádka neměla to kouzlo, protože další protivníci našich gerojů byli buď tupí humanoidi (nemyslím krátkodobě vzbouřené námořníky, ale opravdu ty Kyklopy) nebo zvířata. A útočící zvíře, ať to je černobylský dvouhlavý pták nebo drak (a že tady to byl Pan Drak), jsou pořád jen zvířata, lidské podlosti by se u nich jeden nedočkal. Ne, že by na to jeden čekat chtěl. Sindibád je podle očekávání mužný hrdina, jemuž diváci, bez rozdílu věku, barvy, pohlaví, tykadel, chapadel, teploty krve a délky zimního spánku, drží všechny palce, které mají. Princezna Parisa je bez diskuse princeznou, které by se chtěla podobat mnohá malá holčička a kdo ví, třeba i chlapeček. Pokud by nechtěl být Džinem, než by se v dospělosti ginem začal konzervovat. Děkuji uživateli darkrobyk, že mi tuhle úžasnou pohádku z doby, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi, naservíroval až pod nos. (08.01.2014)

Na svou dobu určitě úžasné, po trikové stránce se speciálními efekty novátorské (za to však vděčíme geniálnímu Rayovi Harryhausenovi). Zastaralým dojmem ale tento film mimo jiné s krásnou Herrmannovou hudbou nepůsobí ani dnes a to přesně po padesáti letech. Nikdy nezapomenu na Kyklopa lidojeda opékajícího Sindibádovi námořníky, obrovského dravého orla, válečného oživlého kostlivce nebo ohnivého draka, ale také na krásnou zmenšenou princesnu Parisu. Pěkná dobrodružná pohádka ze starých dob, první Sindibad a zřejmě i nejlepší. (25.05.2008)

Špatné herecké výkony, skvělé Harryhausenovy triky, nudná režie, perfektní Herrmannova hudba, příběh jakžtakž odsýpající, krátká stopáž... Tři a půl hvězdy. Ze všech tří filmů o Sindibádovi, jimž Ray Harryhausen svojí imaginací přispěl, je tenhle přesto druhý nejpovedenější. Obzvlášť obdivuhodná je postava kyklopa - a nejen proto, že (ačkoliv jde o animovanou loutku) "hraje" lépe než všichni herci. Kyklop si pro sebe krade i nejlepší scény filmu, například závěrečný souboj s parádním drakem nebo rožnění námořníka, které mě vždycky pobaví.__P.S. Džina bych nakopl. (02.07.2011)