poster

Kouzelné dobrodružství

Drama / Historický / Poetický

Československo, 1982, 99 min

  • IdaHutt
    ****

    Film s jedinečnou, trochu surreálnou atmosférou. Navzdory tomu mu sluší i ten až brutálně střízlivý, přímo cynický závěr. Režisér Kachlík prostě dovedl vývoj hlavní postavy do všech důsledků, vlastně dál než Fournier. A zasazení do českých reálií v období krátce před první světovou válkou se mu rovněž povedlo, včetně zachycení národnostních propletenců.(22.10.2011)

  • NinadeL
    ****

    Zřejmě nejlepší Kachlíkův film se opírá o poetiku Alain-Fourniera. Bohužel kniha (naposledy vyšla v roce 1995) i stejnojmenný film byly po léta zapomenuti. Příjemné překvapení z raných 80. let. Vkusná dobovka, zajímavá adaptace, dobře vedení herci. Jen více repríz bychom mohli Kouzelnému dobrodružství přát.(20.8.2016)

  • Šandík
    ***

    Alespoň trochu objektivní hodnocení by asi mělo oddělit románovou předlohu a film... Předloha je označována za jedno z prvních děl magického realismu. Po jejím přečtení můžu říci, že je to mladické dílko, obsahující na jedné straně nesmírně přesné popisy francouzského venkova na konci 19. století, běžného fungování maloměstské školy, chlapeckých her atp a na druhé straně nesmělé pubertální fantasie o ztraceném zámku a o krásné "princezně", která v něm přebývá. Za mě osobně, to první mi připadalo daleko zajímavější než to druhé... Prvky zmíněného "magického realismu" lze dobře rozpoznat i ve filmu samotném. Celý příběh je vysloveně snový. Figuruje v něm mnohé z toho co nalezneme i v knize, a to dokonce snad ještě intenzivněji. Vedle už zmíněné krásné a skromné "princezny" ze ztraceného zámku uprostřed pustých lesů či v knize taktéž obsažených komediantů, zde nechybí barokní kostýmy, magický střelec atp atd. Zároveň se ovšem do této snovosti vlamuje neúprosná realita "moderního věku", který už nepotřebuje zámky, nýbrž továrny a lihovary. To je ovšem aktualizace, kterou předloha vůbec nezná... Změnou je také to, že ve filmu dopadne vlastně všechno úplně špatně, zatímco v kniha končí téměř optimisticky. Meaulnes se shledá se svou dcerou a přivede navíc i Franze a jeho snoubenku a ti pak šťastně žijí ve svém domku. Není přitom jasné zda-li tuto nenaplněnost a tragiku ve filmu lze chápat jako kritiku onoho nového pragmatického světa nebo spíš jako popis světa jako takového. V magickém realismu často magicky působí jakýsi univerzální řád či dobro. V tomto případě ovšem jde spíše o jakési "magicky působící zlo" a děj je svým vyzněním takřka fatalistický. Všechno dopadne špatně, přestože se zdá, že je téměř stále, vlastně skoro až do poslední scény, nakročeno k idyle a zdánlivě dokonalému štěstí... Jakousi příslovečnou tečkou této snové "možnosti idyly a štěstí" je závěrečná demolice zámku. Složité předivo vztahů se tím téměř dokonale rozpadá... Jen na okraj je třeba zmínit, že i onen progresivní "podnikatelský věk" záhy utrží bolavé rány v podobě První světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a, s ohledem na zmínky o židovství, především Druhé světové války. To je samozřejmě opět vklad až scénáristický... Velmi podstatnou změnou oproti knize je citelné zrychlení a razantní zjednodušení děje. Tuhle změnu lze považovat jednoznačně za nešťastnou. Děj filmu díky tomu působí násilně a nepravděpodobně. Jedná se přitom v podstatě o sled jednotlivých scén, jakýchsi živých obrazů, v nichž se příliš nemluví, jsou poměrně statické a výtvarně velmi pečlivě komponované. Celý děj zdánlivě proběhne relativně rychle, v předloze ovšem mezi jednotlivými scénami proběhne celkem pět let. Scény ve škole se mají odehrávat v 15. letech, svatba Yvony v 18. letech, narození dcery v 19. letech, návrat Meaulnesa ve 20 letech. Ve filmu je jen tak na okraj malé dcerce citelně více než jeden rok. Horší je to, že herci na plátně navzdory svému citlivému věku prakticky nestárnou a oběma hlavním hrdinům bylo v době natáčení filmu "už" 23 let. Školní scény díky tomu působí poněkud zvláštně... Suma sumárum: Schopnější režisér by si s předlohou patrně poradil lépe, možná by ji pojal jako seriál (ostatně, předloha si o to přímo říká), Kachlík v zásadě vytvořil sérii trpných živých obrazů, u nichž se člověk neustále ptá "proč to udělal", "proč mu to neřekne", "a to je předtím nebo potom"? Vlastně všechny postavy, nejen zešílivší ztracený bratr Franz, jednají dosti nesmyslně a podivně. To vše samozřejmě lze najít u v předloze, nemalé změny, zjednodušení a zrychlení děje ovšem nesmyslnost celého příběhu ještě podtrhly... Nezanedbatelným kladem je ovšem to, že celý film má úžasnou atmosféru. Pokud by šlo pouze o kostýmy, výpravu a kameru, jednalo by se z přehledem o jeden z nejlepších českých filmů... Celkový dojem: 65% Hodnocení knižní předlohy: 75% Zajímavé komentáře: PollyJean, Una111(21.7.2018)

  • PollyJean
    ***

    Skvěle zachycená atmosféra. Toto je pravý konec starých časů. Mlha, oprýskávání, kostýmy, líčidla a zvetšelé kulisy. Zchudlá šlechta, která v nových poměrech nemá co dělat a podle toho všichni členové rodiny dopadnou. Robustní hlavní hrdina protíná křehké pavučiny vztahů bezohledně, jako dělová koule. Až příliš dobrácký František Davida Prachaře se nezmůže na víc než na bezmocné přihlížení. Škoda jen těch některých nedovysvětlených, spíš tušených okolností a občas nepřehledných posunů v čase.(25.10.2011)

  • JARDAHONDA
    ***

    Podle románu francouzského spisovatele Alaina Fourniera natočil Antonín Kachlík poetické vyprávění zasazené do rakousko-uherské monarchie, nostalgicky laděný pohled na přátelství dvou mladičkých studentů gymnázia, jejichž vztahy pozvolna vyhasínají. Zcela odpolitizovaný příběh se sice vyznačuje uměleckými ambicemi, zvláště vizuální stránka se vyžívá rozněžnělým barevným spektrem, avšak výsledek je rozpačitý, vypravěčsky neobratný, nudný.(1.12.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace