Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film Kouzelné dobrodružství vznikl na motivy stejnojmenného díla Alaina-Fourniera, francouzského prozaika, působícího na počátku minulého století. Scenáristé Josef Hanzlík a Antonín Kachlík přenesli děj románu z Francie na území Rakouska-Uherska před první světovou válkou. Vypráví příběh přátelství gymnazistů Františka a Gustava, které se během let vytrácí, stejně jako vzpomínka na kouzelný, téměř snový zážitek... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (17)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Na československý film 80. let jde opravdu o dost nezvyklé dílko, už jen tou poeticky surreální atmosférou či samotným adaptováním románu francouzského autora... Vnímal jsem ze strany Antonína Kachlíka výraznou snahu o cosi osobitého, minimálně díky historické výpravě a mnoha pěkným vyladěným záběrům se mu to do jisté míry dařilo, nepostrádalo své kvality, komorní snová atmosféra měla své kouzlo a ve vybraných scénách mě uměla vtáhnout. Problém je, že ta atmosféra se už nikam dále nevyvíjela, celý film zůstala úplně stejná, samotný příběh romantického ražení mě nedokázal uchvátit, chybělo mu napětí a proto na mě Kouzelné dobrodružství dokázalo nejednou působit až monotónně i nudně... jakoby tomu filmu chyběl v té věčně tajemné náladě kus života a silnější emoce, případně něco, co by vyprávění pravidelně osvěžilo. Takže přestože onu snahu i jistou důstojnost vnímám, ten film mi spíše potvrdil, že Kachlík byl jen průměrným režisérem, který výjimečně měl shodou okolností a díky silné herecké sestavě to štěstí natočit i cosi hodně povedeného (Já truchlivý Bůh, Náš dědek Josef), tento film mi však navzdory všem ojedinělým atributům přinesl spíše průměrný zážitek a to včetně hereckých výkonů. Nebo se v lepším případě mohu domnívat, že nejsem úplně cílovou skupinu pro to tajemně fantastické romantično, které jiní diváci zde i poměrně vychvalují. Předlohu neznám, nečetl jsem jí a na základě tohoto filmu mě po ní sáhnout neláká. [60%] ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Nejpěknější je na tom asi kamera první třetiny - sice je trochu zatěžkaná materiálem a cítím z ní trochu starobu (ty zoomy!), ale odlesky Kučerových prací čtvrt století předtím tam jsou - vypráví, umí to. Nádherná je práce se světlem, povedly se exteriéry, pánové měli dost štěstí na mlhu i na lokace. Zbytek je hodně pomalý, televizní, občas byly otravné zdlouhavosti v naraci i toporné dialogy. Herci nejsou špatní, září tu Kaplanová - hraje vše stejně, ale má to tvář. Ivo Gogál má silný slovenský přízvuk. Autor hudby Oldřich Flosman, dle popřevratové hudebněvědné tradice jedna z největších sviní období normalizace, nebyl špatný skladatel - zde se vesměs omezuje na šostakovičovské atmosféry anebo na aranže historické hudby. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Mám litovat, že jsem neviděl Kachlíkovo Kouzelné dobrodružství jako chlapec? Jak by na mě zapůsobilo v těch letech, z nichž si uchovávám skličující obrazy maloměstského odcizení, jejichž krátká echa dočítám ještě dnes z rozpadajících se stránek ulic, když si to nedělními rány šněruji do kostela…? Troufám si říci, že by mě k ničemu neiniciovalo – nejvýše by mě vzrušila ta – neutralizovaná – magickorealistická obrazotvornost, nepříliš vzdálená od Panny a netvora či Devátého srdce. – Dnes jsem, přirozeně, někde jinde – a jistě i díky Alainu-Fournierovi, jehož román Le Grand Meaulnes jsem četl poprvé ve dvaceti a ve svazku z edice Symposion jsem si nejeden silný postřeh zaškrtl. Cítil jsem věci podobně. Nemohu tedy odhlédnout od předlohy a sleduji-li ten snímek, jen eviduji odlišnosti a všímám si především toho, jak svým podáním tlumí to, jak vyváženě tkal tento věčný jinoch své vyprávění. – Předně ve filmu chybí příběhu expozice. Gustav (Augustin) přichází mezi venkovské studentíky jako aristokratický Huckleberry Finn. Naprosto není jasné, jak se profiluje jeho osobnost mezi nimi, jaké vztahy tkají zdejší mikrosvět – na což pak osudově reaguje průběh původního příběhu (při retrospektivním odhalování pravdy). Přímočaré uvedení do slavnosti zcela popírá její snovost. Původní čtení chlapcových zápisků neuzavírá eventualitu, že se mu to vše zdálo, že si to vymyslel, a celý svět se tak rodí úplně jinak. Zde se vše osvětluje v tom nejtvrdším světle, které bohužel poškozuje i scénu: její lyrismus odhaluje jako vypočítavý, falešný. – Co následuje, je pouhé převyprávění v nudných, neurčitých rakouskouherských kulisách. Paříž, kde se skrývá osudová láska, ale nemůže Praha nahradit. Ani když bystrá kamera Kučerova klouže po prospektech z Vrtbovské zahrady jako štětec vyvrženého českoněmeckého blouda po převratu L. P. 1918. Kachlík tlumočí a tlumočí a veškerá závažnost původní prózy, která zasáhla svého času nejen Francii, ale celou Evropu, se stává nepochopitelnou. – Když dojde i na sexuálně vypjatý kontakt mezi Gustavem a opravdu zrůdně zahranou Valentinou, je již jasné, že režisér ani tentokrát nic nepochopil. Zkáze neujde nic z toho, co prodlužuje mládí až do dospělosti, ba to, čím mládí dospělost poráží. Tedy režisér kvapně zašlapává vše cudné, jemné a jeho zpracování připomíná přihlouplé sujety ze čtenářských deníků atletů-dorostenců. Tak snad je i na místě otázka, zda nechtěl ono iniciační dílo, které uvedlo na cestu věčného tázání tolik mladých duší, zabít… - Přiznávám, že ale o nikom vhodném, kdo by ho dokázal v té době věrně adaptovat, nevím. Snad nejvíc k tomu byl – o patnáct let dříve – disponován Jiří Hanibal. V době, kdy ale už jen sloužil seberozvoji pionýrů- budoucích milicionářů, by možná vytvořil spolu s obludným kameramanem Pávkem ještě něco horšího. – Čím vším smysluplným a silným ještě Kouzelné dobrodružství v Kachlíkově režii je, je dílem Kučerovým… - A nakonec: jak mi kdysi Le Grand Meaulnes zněl? Nějak takto: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/track/le-grand-meaulnes () (méně) (více)

patrikus 

všechny recenze uživatele

Poměrně zvláštně natočený film, který nikdo nezná. Jako nějaké vyprávění básně, které není režijně úplně ukočírované, nebo je to záměr, u Kachlíka nikdy nevíš... Například ty dlouhé prostřihy, nebo naopak velké skoky kupředu v ději bez nějaké expozice. Jinak skvělé využití exteriérů, dekorací a kostýmu. Hudby poskrovnu. Úžasná sychravá atmosféra.... ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

Skvěle zachycená atmosféra. Toto je pravý konec starých časů. Mlha, oprýskávání, kostýmy, líčidla a zvetšelé kulisy. Zchudlá šlechta, která v nových poměrech nemá co dělat a podle toho všichni členové rodiny dopadnou. Robustní hlavní hrdina protíná křehké pavučiny vztahů bezohledně, jako dělová koule. Až příliš dobrácký František Davida Prachaře se nezmůže na víc než na bezmocné přihlížení. Škoda jen těch některých nedovysvětlených, spíš tušených okolností a občas nepřehledných posunů v čase. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama