Čekání na déšť

Skutečně - Lolita po česku, stokrát lepší než známější, o 19 let starší, holywoodsky zmachlený remake s Jeremy Ironsem. Odvážnější v tom, že téhle Lolitě je ještě o 2 roky míň. Vkusnější v tom, že tady k ničemu nakonec nedojde a vše je tak, jak by to ve skutečnosti asi bylo, a ne jak by si to papá režizér býval přál. Dráždivější v tom, jak dovede balancovat na hraně, přitom však je vidět, že tu o žádné balancování nejde. Navíc, malá Dita Kaplanová je typově úplná Umička Thurmanová, a v taneční scéně na střeše paneláku nám dokáže, že ji strčí do kapsy i s její kultovní scénou s Travoltou z restaurace v Pulp Fiction. (23.05.2010)

Na Kachyňovy rodinné filmy se vždycky velmi příjemně kouká a tohle není výjimka, i když se zde režisér spíše opakuje a nic moc nového nepřináší. Co film řadí do nadprůměru je vhodně zvolená živelná představitelka hlavní role a také výborná kamera, která zajímavě přetváří obraz normalizační Prahy a jejich sídlíšť na něco až esteticky povznášejícího. (04.05.2009)

Dětský film. Nuda a boj s ní proszřednictvím dvanáctileté dívky. Prázdnonové dny jsou stereotypní a nudné a na svých vycházkách pravidelně potkává několik zajímavách postav. Ať je to populární herec, mladý voják, který je doma na dovolence, postarší slepec se psem Zorou, či rošťácký zrzek. Pohledy na sídliště trochu ůsobí depresivně. Vylidněné ulice a rozpálený beton cítíte až na obrazovce. (06.03.2008)

Uniformní sídliště konce sedmdesátých let s minimem zeleně, rtuť teplotoměru vysoko překračuje třicítku, spíš se blíží čtyřicítce, v ulicích aby člověk člověka pohledal, nuda, nuda, nuda... Čeká se na déšť, na konec prázdnin. Zní to skoro depresivněji než u Čekání na Godota, i když v tomhle Kachyňově snímku je k optimismu větší důvod. Dvanáctiletá Alenka se utíká do vlastního světa fantazie a občas si povídá s panem Tarabou či pošťuchuje se zrzavým klukem s hadicí. Míjí se na schodech s mladým Bartoškokou a tlukot srdíčka také testuje při seznámení s vojákem Pavlem... Občas jsem si říkal, co by Alenka, které o prázdninách tak chyběly kamarádky, co by tak asi dělala v takové situaci dnes? Zasedla by k PC a zapla některý z komunikačních programů (ICQ, Skype, MSN, Jabber, Yahoo Messenger) nebo chatovacích serverů či diskuzních fór? Osamělá by zřejmě zůstala úplně stejně... Vlastně určitě.... Kachyňovi se tahle poetická perlička docela povedla ;-) (03.03.2010)

Opuštěná Alenka na rozpáleném opuštěném sídlišti. Druhá polovina filmu je o dost radostnější a nadějeplnější. Zvlášť taneční číslo na střeše, to si skoro nezadá s bájným výstupem z Mary Poppins. :) Alenka postupně slevuje ze své platonické lásky k čím dál mladším (a srovnatelnějším) adeptům, až na ni nakonec zůstane ten, kým zprvu pohrdá, aspoň jako parťák. Jediným vždy spolehlivým přítelem se tak ukazuje pes - jako je tomu i v životě. Kde jsou ty doby, kdy se děti mohly potloukat samy po sídlišti, po střeše, navštěvovaly sousedy, samy s nimi zapředaly hovor... ale je možná až s podivem, kolik měla volnosti, že se jen tak mohla sebrat a jet s vojákem na nádraží (díky tomu je vidět staré metro, které tehdy brázdilo Prahu teprve čtyři roky). Vojín Pavel na střeše poslouchá reportáž z nepovedeného utkání fotbalové Sparty a komentátor zmiňuje i Chovance - patrně jde o Jozefova strýčka Františka, který svého synovce v roce premiéry filmu na Letnou přivedl coby osmnáctiletého benjamínka. Duet "Ach, ta láska nebeská" slavil tehdy pět let existence. (06.02.2017)