poster

Kočár do Vídně

  • anglický

    Coach to Vienna

Drama / Válečný / Psychologický

Československo, 1966, 85 min

Režie:

Karel Kachyňa

Předloha:

Jan Procházka (kniha)

Kamera:

Josef Illík

Hudba:

Jan Novák

Střih:

Miroslav Hájek

Scénografie:

Leoš Karen

Masky:

Rudolf Buneš
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • SoolenJV
    ****

    Minimalismus na druhou, který stojí na výkonech ústřední trojice (či spíše dvojice) a chladné atmosféře lesa. Iva Janžurová hraje sice v podstatě beze slov, ale hraje přesvědčivě, Jaromír Hanzlík mluví zase moc, ale rozhodně se víc bojí, než postava Ivy Janžurové a o to je sympatičtější. I když je to Němec, tak je zde vylíčen jen jako člověk ve víru událostí. Vskutku mrazivý zážitek.(11.6.2009)

  • Radek99
    *****

    Je až neuvěřitelné, že jeden z nejlepších českých filmů je tak komorní a prostý počin. Pánové Kachyňa s Procházkou byli naprostí géniové, když dokázali při tak výrazném minimu výrazových prostředků vykouzlit tak strhující atmosféru...nezvykle silný film založený na třech hereckých výkonech, podmanivé kameře a dokonale fázovaném příběhu... ,,Nemělo cenu ho trápit...copak jsme nacisti?"(29.7.2014)

  • Willy Kufalt
    *****

    (3x) Zde Karel Kachyňa dokazuje, že lze natočit film i s minimem smysluplných ucelených vět a dialogů, navíc z toho víc než půlku v cizím jazyce a přesto (nebo snad právě proto) zůstává film fascinující. Vhozeni do děje prostřednictvím psaného prologu sledujeme téměř minimalistické provedení příběhu jedné cesty zchátralým kočárem po lese na pozadí konce války. V hlavních rolích pustý les, stromy, příroda, jeden kočár a tři lidé. Vše zachycené uměleckou kamerou Josefa Illíka a podbarvené nádhernou hudbou kostolních varhan Milana Šlechty.                                                                                                   Iva Janžurová zde vytvořila na začátku své filmové kariéry jednu ze svých nejlepších filmových postav, kde ukázala dramatickou hloubku svého herectví i s minimem odříkaných replik. To samé platí i o Jaromíru Hanzlíkovi, přestože byl předabován cizím hlasem do němčiny. Velice kvalitní příležitost potkala i Luďka Munzara, jehož výkon a postava umírajícího vojáka dodali filmu silný psychologický rozměr. Ale to není zdaleka vše...!                                                    Síla příběhu, napětí mezi životem a smrtí, nacházení odhodlaní k vykonání spravedlivého rozsudku, přerod váhání a strachu k surové nenávisti až náhlý obrat v milostné splanutí a přátelství navzdory nepřátelské postavení zhlediska politických poměrů... to je to, co dělá tenhle artový snímek o hodně více nadčasový. Drsný závěr v podobě zásahu ze strany lidu (partyzánů) sice způsobil ženě uskutočnění dlouho vytouženého cílu, ale současně i trpkou zkušenost. Stálo tohle tak opravdu za to...? Pro mě jeden z nejlepších filmů domácí kinematografie. (100%)(28.1.2018)

  • Fanucci
    ***

    S hl. postavou Kristy jsem se v tomto filmu moc neztotožnil. Film mne nevtáhl do děje, ono pár suchých vět na začátku nevystihne jakou nenávist si k Němcům vypěstovala a film to dost ochudilo. Vyvrcholení snímku a chování Kristy k vojákovi hraném Hanzlíkem je TAK strašně nevěrohodné, že mě to až naštvalo. Závěrečná scéna s partyzány, která ve mne asi měla vyvolat pobouření a zamyšlení (bezcitnost, nelidskost a krutost války, která v lidech vždy vyvolá to nejhorší) se minula účinkem. Bohužel průměrný film, který bych osobně mezi perly české kinematografie neřadil.(29.3.2009)

  • gudaulin
    *****

    Komorně napsané a natočené drama tří lidí na samém konci války, které se dívá na německé vojáky a český odboj trochu jinou optikou, než bylo do té doby běžné. Film se nesetkal s pochopením šéfů české kinematografie, a to nejenom pro osobu scénáristy, kdy Procházka krátce poté díky sovětské okupace a svému účinkování během Pražského jara upadl v nemilost, ale i pro samotný námět, který německé vojáky zlidšťuje a partyzány neuvádí v lichotivém světle. Výborné herecké výkony, kdy Iva Janžurová podává skutečný životní výkon a pro diváka je dobré ji vidět jinak než zaškatulkovanou do obvyklých komediálních poloh. Celkový dojem: 95 %. Film s úspornými dialogy, který má ale mimořádně silnou atmosféru a na který se prostě nezapomíná.(16.6.2006)

  • - Film vyvolal rad nesúhlasných prejavov z najvyšších vládnych kruhov a prezident Novotný vyhlásil, že "takýto film národ nepríjme". (Raccoon.city)

  • - Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)

  • - Závěrečná scéna s partyzány málem stála Jaromíra Hanzlíka život. Při výstřelu se koně splašili a povalili Hanzlíka, kterého by usmýkali, nebýt včasného zásahu jednoho rekvizitáře. (/Pablo)