poster

Kočár do Vídně

  • angličtina

    Coach to Vienna

Drama / Válečný / Psychologický

Československo, 1966, 85 min

Režie:

Karel Kachyňa

Předloha:

Jan Procházka (kniha)

Kamera:

Josef Illík

Hudba:

Jan Novák

Střih:

Miroslav Hájek

Scénografie:

Leoš Karen

Masky:

Rudolf Buneš
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • suicide
    ****

    Tak co bychom měli čekat od šedesátých let, přeci jenom doba vhodnější pro tvorbu. Ale přeci jenom něajké ty pochybnosti bych měl - film má pouhých 78 minut a přeci se mi zdá být na svůj obsah takový, že trochu přefiknul svoji únosnou délku. A normálně se mi to tedy tolik nestává, ale ten konec a jeho vyznění jsem snad čekal už od samého začátku. Ale samotný nápad i výkony Hanzlíka s Janžurovou (mimochodem - ta vypadá pořád stejně, co? ) se mi velmi líbily, takže pět hvězdiček to sice není, ale pěkné 4 si film určitě zaslouží.(9.3.2009)

  • kinej
    ****

    Na tomto filmu mě nadchla hlavně úchvatná černobílá kamera, která těží z porstředí maximum. Záběry tichého lesa zamlženého oparem vzbuzují až jakousi chrámovou atmosféru, kterou ještě umocňují doprovodné vrahaní fugy. Svou komorností a minimalismem mi Kočár do Vídně v něčem připomíná Kurosawův Rašomon. I zde je minimum postav a prostředí uzpůsobené tomu, aby se pozornost soustředila hlavně na ně. Za chybu tohoto filmu považuji namluvení Hanzlíka s Munzarem německými herci. Je to jen další důkaz, že dabing, ať už v jakékoliv podobě, vždy kazí plnohodnotný prožitek z filmu. Ač jsou oba herci bezchybní, měl Kachyňa buď nechat mluvit je, nebo obsadit jiné.(23.10.2009)

  • SoolenJV
    ****

    Minimalismus na druhou, který stojí na výkonech ústřední trojice (či spíše dvojice) a chladné atmosféře lesa. Iva Janžurová hraje sice v podstatě beze slov, ale hraje přesvědčivě, Jaromír Hanzlík mluví zase moc, ale rozhodně se víc bojí, než postava Ivy Janžurové a o to je sympatičtější. I když je to Němec, tak je zde vylíčen jen jako člověk ve víru událostí. Vskutku mrazivý zážitek.(11.6.2009)

  • Fanucci
    ***

    S hl. postavou Kristy jsem se v tomto filmu moc neztotožnil. Film mne nevtáhl do děje, ono pár suchých vět na začátku nevystihne jakou nenávist si k Němcům vypěstovala a film to dost ochudilo. Vyvrcholení snímku a chování Kristy k vojákovi hraném Hanzlíkem je TAK strašně nevěrohodné, že mě to až naštvalo. Závěrečná scéna s partyzány, která ve mne asi měla vyvolat pobouření a zamyšlení (bezcitnost, nelidskost a krutost války, která v lidech vždy vyvolá to nejhorší) se minula účinkem. Bohužel průměrný film, který bych osobně mezi perly české kinematografie neřadil.(29.3.2009)

  • Anderton
    ****

    Štokholmský syndróm v českom lese. Atmosféra tohto filmu je dosiahnutá uzavretým prostredím, kde sa nevieme zorientovať a kde sa nevedia poriadne zorientovať ani postavy. Umocnená je potom čiernobielou kamerou, pretože les sa tak stáva výrazne štylizovaným, vieme, že skutočnosť by bola všednejšia. Asi treba trochu porozmýšlať nad súčasnou situáciou Kristy a skúsiť sa do nej vžiť, aby sme plne pochopili jej tragédiu a tragédiu vojny všeobecne. Nevynímajúc vojakov na všetkých stranách barikády. Humanistický film, ktorý ukazuje, že nikdy nemôžeme rozdeliť strany výsostne na dobré a zlé, pretože ich tvoria jedinci s vlastným uvažovaním.(11.5.2014)

  • - Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)

  • - Závěrečná scéna s partyzány málem stála Jaromíra Hanzlíka život. Při výstřelu se koně splašili a povalili Hanzlíka, kterého by usmýkali, nebýt včasného zásahu jednoho rekvizitáře. (/Pablo)

  • - Původně se ve scénáři nalézala celá řada scén včetně pověšení Kristina manžela. Režisér Kachyňa se je však rozhodl nenatočit, aby se děj odehrával pouze v lese a nabyl tak v uzavřeném prostoru na větší dramatičnosti. (/Pablo)