Kočár do Vídně
-
Coach to Vienna
Drama / Válečný / Psychologický
Československo, 1966, 85 min
Režie:
Karel KachyňaPředloha:
Jan Procházka (kniha)Scénář:
Jan Procházka, Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrají:
Iva Janžurová, Jaromír Hanzlík, Luděk Munzar, Ladislav Jandoš, Zdeněk Jarolímek, Ivo Niederle, Vladimír Ptáček, Jiří Žák, Klaus-Peter Thiele, Ulrich Thein84%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
11.11.1966 |
|---|---|
|
Na DVD
od:
|
22.09.2008 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
24.03.2009 Aha! |
|
Na DVD
od:
|
22.08.2012 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
03.03.2014 North Video |
|
Na DVD
od:
|
05.08.2015 Magic Box |
Lima
Tenhle mrazivý snímek zdobí mimořádné herecké výkony a tragický, emocionálně vypjatý závěr, jdoucí proti stereotypnímu zobrazení partyzánů jakožto statečných a morálně způsobilých jedinců. Není divu, že tento skvost, odhalující absurditu války, nemohl přes 20 let spatřit světlo světa, ukryt pečlivě v archívu.(1.9.2002)
Vančura
Dlouhá léta jsem se tomuto filmu vyhýbal, byť spíše bezděčně, než záměrně (snad protože moc nemusím Janžurku, a Hanzlíka nemůžu vyloženě ani vystát). Opět se mi potvrdilo, že moje intuice u mnoha filmů už předem vycítí, že se mi moc líbit nebudou - v tomto případě tomu tak rozhodně je. Proto si skoro až myslím, že kdybych si tenhle film, který nedávno běžel v telce na ČT2, nechal ujít, o nic bych nepřišel. Film má zcela jistě celou řadu kvalit - výbornou kamerou i hudbou počínaje, a snad i těmi hereckými výkony konče (byť musím znovu napsat, že ústřední herecké duo pro mě bylo zdrojem mnoha nelibých pocitů). Rozhodně ale nerozumím tomu, proč byli proboha Hanzlík s Munzarem předabováni hlasy německých herců - tak mohl přece krucinál Kachyňa místo nich rovnou obsadit dva Němce, a bylo by, né? Jako koukat se na frackovitého Hanzlíka, který nikdy neuměl hrát nic jiného než ten svůj jeden udivený výraz, jak otvírá pusou, jejíž pohyby zoufale neladí se slyšenými německými replikami, bylo vážně utrpení, a pro mě osobně hlavním důvodem, proč nemohu tento film hodnotiti výše, než nakonec hodnotím. Byť je mi to osobně líto, protože vyloženě formanovsky antičecháčkovský závěr mě velice zaujal, a cítím za sebe vztek, že film byl kvůli němu trnem v oku tehdejšímu mocenskému establishmentu. Na druhou stranu si myslím, že pozoruhodný obrat ve vztahu mezi Kristou a Hansem, k němuž v závěru snímku dojde, je z velké míry nepřesvědčivý, a jen těžko uvěřitelný. A konečně, za sebe nemám i problém napsat, že mě film otrávil svým zasazením do dob WW2, protože od jisté doby jsem jakýmikoli filmy s touto tematikou přesycený, a nemůžu je už ani cítit. V současnosti mi je už vyloženě špatně z toho, jak se z Hitlera stala popkulturní ikona a jak jsou regály v knihkupectvích a televizní obrazovky stále přesycené tématem WW2, na něž jsem už skoro alergický. Čeho je moc, toho je příliš - skoro se mi chce až napsat - jestliže si dnes říkám, proč proboha musí filmaři stále řešit druhou světovou (když naše současnost přetéká tolika jinými moderními náměty), podobný pocit jsem měl i u tohoto filmu - proč ještě řešit WW2 i po 21 letech po jejím konci? Och bože, jistě že jsou mi známy všechny ty okolnosti okolo, a dobře vím, že celá řada knižních i filmových děl s touto tematikou musela vzniknout až s odstupem - s tím, jak se o slovo začínali hlásit mladší tvůrci nové generace, která reflektovala nedávnou minulosti, ale pokud k tomu přistupuji čistě z hlediska filmového řemesla, osobně upřednostňuji filmy ze současnosti, a historické filmy mě spíše... otravují. A stejně... já prostě celou duší prahnu po knihách a filmech, které jsou časově zasazeny do současnosti jejich vzniku. Ani nevíte jak. A celá ta historická šmíra s jejími esesáckými uniformami mi přijde čím dál falešnější a vylhanější, než by se mohlo na první pohled zdát.(27.9.2014)
topi
Geniální souznění režiséra Kachyni se scénáristou Procházkem a s kameramanen Illíkem dělá z tohoto komorně laděného díla neskutečnou, temnou, lyrickou a poetickou podívanou. K tomu pouze tři herečtí protagonisté a jak málo stačí udělat geniální film. Kirsta (Iva Janžurová), mladý německý voják (Jaromír Hanzlík) a raněný německý voják (Luděk Munzar), to jsou tak perfektně zahrané role, že celému filmu dotváří hodně houstnoucí tvář. A hlavní rolí filmu je pochmurný, temný a mlhavý les. Celý příběh se odehrává v tomto lese a i proto má film svoji nezaměnitelnou atmosféru. Ke všemu ještě varhaní hudba Jana Nováka a já jdu do kolen. Závěrečná scéna je hodně peklo a po 68. roce snímek putoval na dlouhá léta do trezoru. Ještě že aspoň ti komanči filmy nepálili, tak jak to dělali fašouni. Aspoň za to jim můžeme být vděčni, protože takové skvosty už nikdy nikdo nenatočí a připravit se o takový zážitek by byla obrovská díra ve filmovém umění, jaké se tenkrát dokázalo tvořit. Respekt a klobouk dolů před celým štábem. Překrásné detaily jsou, jak Kirsta postupně odhazuje německým vojákům nůž, pistoli a kompas - ty kamerové detaily, jak tam ty věci v lese zůstanou tiše ležet v různých pozicích, to je zkrátka pastva pro oči a poklona před panem kameramanem a samozřejmě i panem Kachyňou.(18.9.2013)
Chrysopras
V jednoduchosti je síla. Okřídlené rčení si vzali k srdci tvůrci tohoto filmu a vcelku se jim zadařilo. Po celou dobu se totiž vlastně nehneme z lesní cesty, kudy míří onen "kočár" s třemi hlavními protagonisty. Dialogů je spíš pomálu a ještě ke všemu v mé veleoblíbené :-) němčině. Spolíhá se tudíž na atmosféru, herecké výkony a ústřední motiv. Herecky se to podařilo - Hanzlík výbornej i Janžurová ušla. Atmosféra se také povedla - zvláště musim vyzdvihnout hudební složku, která je excelentní. Ale i negativa se najdou: jednak nepochopim amatérštinu v podobě světlého prologu a v tom běžícího světlého textu, to mě dokáže naštvat... A pak mi ( narozdíl od většiny zdejších arbiterů ) nesedl konec - pro mě dost čitelnej, ačkoli jsem o filmu neměl žádný info předem... Proto ****(5.6.2009)
suicide
Tak co bychom měli čekat od šedesátých let, přeci jenom doba vhodnější pro tvorbu. Ale přeci jenom něajké ty pochybnosti bych měl - film má pouhých 78 minut a přeci se mi zdá být na svůj obsah takový, že trochu přefiknul svoji únosnou délku. A normálně se mi to tedy tolik nestává, ale ten konec a jeho vyznění jsem snad čekal už od samého začátku. Ale samotný nápad i výkony Hanzlíka s Janžurovou (mimochodem - ta vypadá pořád stejně, co? ) se mi velmi líbily, takže pět hvězdiček to sice není, ale pěkné 4 si film určitě zaslouží.(9.3.2009)